Predávkovanie

Nikdo jako Auteuil, Karyo nebo Gérard Lanvin není přítomen a bez výjimky každý z toho kvanta postav na straně zákona, gangsterů, nebo podobojí je vám egál. Autor v minulosti exceloval na poli realističnosti a nepříjemné syrovosti, ale v tom prvním začíná mít povážlivé nedostatky. Tenhle Marchal se začíná vzdalovat od starého Marchala někde směrem k producentu Bessonovi a na to není nikdo zvědavý.. (18.11.2022)

Zatímco je velkobritský Maršál totálně v prdeli, jeho žabožroutský příjmenovec Oliváč po předchozím drobném zaváhání opět jede bomby a přibastilil si to s další, sice řádně zhnědlou, avšak veskrze kouloidní, drsnou a svižnou až strhující taškařicí o úskalích celních procedur při exportu některých komodit ze Španělska do Galského chalifátu, na něž neprogresivní, zkostnatělá a byrokratická Evropská komise uvalila v sazebníku TARIC řadu ryze diskriminačních opatření, zřetelně odporujících článkům 34 a 35 Smlouvy o fungování Evropských emirátů. Tuto neutěšené poměry zahraničního obchodu pranýřující a až satiricky kritickou, ovšem parádně odsejpající logistickou noční můru navíc pro potěchu oka okořenili opravdu těžce jedlou berberskou štěrbinou, byť kapku iracionálně jednající. Ta si totiž mezi všemi těmi mužnými, elegantními, ledabyle holenými, sluncem ošlehanými a nonšalantně zvrásněnými okvádrovanými elegány zvolila k povinné milostné avantýře totálně ňoumovitého a kapku zbuznělého jelimana, na němž je už na první pohled patrné, že nevlastní ani pořádné stádo velbloudů, ani neumí qalitně zabubnovat na darbuku. Ale co, lásce ani zelené kartě holt neporučíš. Až na tu drobnou behaviorální nelogičnost je tento alžírsko - marocko - syrský film čirým vinným potěšením. A nasraně druhé také děsivě nádherným důkazem té velkorysé žabožroutské diverzity a srdečné multikulturality. Stačí se jen letmo podívat na první výrazný Oliváčův počin z roku 2004, kde se v ansámblu vyskytují výhradně jména jako Gérard, André, Jean – Louis, Philippe, Daniel, Myléne či Catherine, no a o 18 let později se to tu ze sedmdesáti procent hemží jen Amiry, Assaady, Nassimy, Moussy, Samiry a Naïmami. Berme to však sluníčkově a pozitivně, alespoň mají kluci spoustu nových „zajímavých“ pachatelů a o čem točit! Doufám, že se záhy i my necháme inspirovat tím překrásným asimilačním dobrodiním, otevřeme svá srdce i podpory hřejivé náručí islámu a například trojku Anděla Alláhova bude v roce 2030 konečně kulturně pravověrně točit Jussuf Syed a hrát v něm Jasir Dvořák, Isam ibn Trojan, Fatima Čtvrtníčková, Muhammad Liška či Hassan Majer, nebo zase nehrát Abdulláh Dick. (13.11.2022)

Olivier Marchal má svoj typický štýl, podľa ktorého ľahko spoznáte jeho filmy. Aj keď sú témy jeho filmov dosť na jedno kopyto - policajti, zloduchovia, nejaké tie drogy, prestrelky... väčšinou majú solídny príbeh, akciu na úrovni a majú dobrý spád, takže nuda nehrozí. Jediným mínusom je občas konanie niektorých postáv, ale nie je to až také hrozné, aby to vyslovene vadilo, no odradí ma to dať štvrtú hviezdičku. Ale fajn, rád si pozriem ďalšie jeho filmy. 70% (28.02.2023)

Po zhlédnutí filmu si zhnuseně říkám, že svět je vskutku špinavé, neradostné, ba hnusné místo. Hnusná je Francie, hnusné je Katalánsko (a hnusné je tedy i Španělsko), hnusný je Maghreb a hnusné je to určitě i všude jinde, i když to už film neukazuje. Hnusní jsou většinou i lidé, kteří tam žijí. Hnusní jsou samozřejmě gangsteři, vymatlaná amorální hovada, která zabíjejí se stejnou samozřejmostí, s jakou běžný občan třeba chodí do fachy, hnusní jsou většinou i poliši, kteří jsou většinou na první pohled od gangsterů k nerozeznání. Všichni se s oblibou oblékají do černé kůže, čumí drsně a mají drsné hlášky, vypadají nemytě, mastně až zapařeně a jsou všichni více nebo méně přičmoudlí, takže většinou ani není jasné, kdo je vlastně Francouz, kdo Katalánec, kdo Arabák a kdo Cigoš. Jen negři jsou jasní, to je jasné. Jo a hnusná je i ta francouzská hatmatilka, do které přiblblí tvůrci nadabovali všechny dialogy v arabštině a katalánštině, protože většina Francouzů nejspíš nezvládne přečíst pár titulků. Tak to jsou asi hlavní dojmy, které jsem si z filmu odnesl. Francouzské kriminálky jsem míval vždycky rád, ale tahle mi bohužel přišla příliš stylizovaná a scénáristicky i herecky průměrná. (06.11.2022)

„SVĚT JE DRSNÝ MÍSTO A JÁ NEJSEM O NIC LEPŠÍ. ALE MUSÍME SE SNAŽIT HO ZLEPŠIT“…  Postupně rozjíždějící se celkem zapeklitej policejní příběh. I když většinu času sledujeme zmrdy, co pašujou drogy… Béčko z toho lepšího soudku. Ocenil bych víc akce, na druhou stranu je to slušně promyšlený.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.)  U nás za zradu platí celá rodina. 2.) Chcu vidět film, kterej je věnován Belmondově památce..  ///  Thx za titule „Vít Bezdíček a Tereza Němcová“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * (23.01.2023)