Súmrak

Nebyla jsem připravená na tak krásný film, který mě svým pomalým tempem postupně, ale neodvratně pohlcoval a já bez dechu sledovala životní příběh samuraje, jemuž zemřela žena na souchotě, maminka trpí demencí a on musí vychovávat ještě dvě malé dcerky. A právě tou menší, pětiletou, je celý příběh jako vzpomínkou vyprávěn. O tom, jak měli těžký život, jak tatínek chodil pracovat do skladu hradního pána, po večerech pletl klícky na hmyz a chodil ošmudlaný, protože všechno ostatní mělo přednost. A jednoho dne pomůže kamarádovi šermířským soubojem, protože kamarád má krásnou, rozvedenou sestru, kterou zná od dětství. A tak tenhle úžasný příběh o cti, poctivosti a potlačované lásky jednoho chudého samuraje mě trošku srazil na kolena, tak jako Hiroyuki Sanada, který byl prostě úžasný a já nemůžu dát méně než pět hvězd. (02.11.2012)

Nádherný lidský příběh o samurajovi, který neměl ambice stát se něčím víc, protože život jaký měl miloval. Zapomeňte na samurajské, či pseudosamurajské filmy jako byl Poslední samuraj. Už jen fakt, že v souboji za celý film zemře jeden člověk napovídá, že tento film je o něčem jiném, než o stylizovaných bitkách a nabubřelých řečech o cti. Popravdě řečeno, vnáší Soumrak trochu zmatku do toho, jak jsem doposud vnímal dobu, ve které samurajové žili. Najednou to vypadá, že to nebyly jen stroje poháněné ctí a povinností. Tedy aspoň Seibei jím rozhodně nebyl. Na zabíjení je třeba zvířecí dravost a pohrdání životem, říká hlavní hrdina. Jenže když vás těší pohled na děti, které vám rostou před očima...nějak se tyto vlastnosti vytratí. O to horší pak je, když vás pošlou do boje na život a na smrt. Pro mě osobně je Soumrak i dokumentem, který ukazuje spoustu činností, kterými se film zpravidla nezabývá. A když k tomu poučení přidám parádní herecký výkon Sanady a příběh který je drsný i něžný tak, jak jen život bývá, vychází mi z toho druhý nejlepší samurajský film, hned po Ame agaru (Samuraje nepočítám, to je zvláštní případ) Vřele doporučuji. (12.11.2011)

Samurajský příběh s hodně neobvyklou ústřední postavou.... mňam. Hiroyuki Sanada hraje samuraje, který nemá žádné ambice a je tak trochu loser perfektně a celý film stojí hlavně na něm. Škoda jen trochu přepálené stopáže, ale kvůli originálnímu hlavnímu charakteru stojí The Twilight Samurai za to. 70 % (14.02.2009)

Velmi netradiční samurajský film, který dává silně vzpomenout na Seppuku už jenom tím, že Iguchi Seibei v mnohém připomíná jak postavu Hanshira Tsuguma, tak Motome Chijiiwy. Na rozdíl od Seppuku se však Tasogare Seibei věnuje otázce života samuraje a samurajskému kodexu jaksi jemněji a nepřímo. Řešení konfliktu pak nehledá v konfrontaci s neodvratitelným osudem, který pro ustřední postavy znamená zkázu jejich dosavadního způsobu života, ale ve vnitřním smíření. Pokud chcete nahlédnout do duše samuraje jinak než způsobem Akiry Kurosawy, pak nelze než doporučit právě tento snímek. (16.03.2011)

Natočiť pekný samurajský film s veľkou nádielkou citov nie je, zdá sa, pre šikmookých žiadna veda. Akcie sa nadšenci tohto typu filmov veľa nedočkajú, takže aj ja upozorním na vyvarovanie sa pred sklamaním. O to viac dali tvorcovia dôraz na citový základ filmu. Tradície a zvyky východných kultúr sú pre mňa ešte stále veľkou neznámou a tak sa vždy teším, keď je na ne dávaný dôraz, obzvlášť tak senzitívne ako v tomto filme. Herci hrali umiernene a spoľahlivo, príbeh bol priezračný, skromný, bez vedľajších úmyslov, ale i tak sa mu podarilo nenápadne zaútočiť na citlivé divákove miesta. Ešte spomeniem krásny hudobný doprovod a udelím zaslúžené štyri hviezdičky. 80%. (11.11.2009)