In the Land of Saints and Sinners

Někde v prdeli svatého Patrika si takhle žije v sedmdesátých letech minulého století děda Nýsn. Geront je to čiperný, pracovně pořád aktivní, ani starobní důchod ještě nepobírá a sociálku neždímá, neboť má stále stálé a perspektivní zaměstnání ve Venkovském družstvu nájemných vrahů při střediskové obci Horní Pičovice (Upper Cuntenbury) v hrabství Spořádaná Prdelná (Asstrim). Tudíž se občas se svou milovanou kozlicí po pradědovi vypraví na lov někomu nepohodlných rurálních Keltů, kterýmiž posléze ekologicky přihnojuje nějakou druidskou paseku. Ačkoliv není zcela zřejmé, jak vlastně sípavý, pajdavý a těžce klekající senil vlastně dostává své oběti z nějakého veřejného místa do kufru auta, je ve své práci úspěšný a předsedou družstva konstantně chválen. Pak ale náhodou narazí na Ira, tedy vlastně na IRA, pro Iry tehdy většinou nebylo v Irsku kam plivnout a v rámci plnění filmových rasových kvót měli ve vesnici pouze jednoho Iroafričana, samozřejmě taky Ira jako poleno, ten ale s největší pravděpodobností v IRA nebyl, protože by jej tam soudruzi zlynčovali dřív, než by řekl „Sinn Féin“. Každopádně je z toho asi exekučně, sysluplně i dialogově nejlepší film dědy Nýsna za posledních pár let, kdy se náš milý důchodce konečně vzdal akční gerontologie, už nedělá chvaty a soustředí se výhradně na záchvaty. Melancholie. Těch je sice ve filmu kapku příliš, jakož i tendenčního, kýčovitého a řádně klišovitého irského lkaní nad těžkým životem za doprovodu rozvrzaných molových houslí v kolovrátkovém rytmu céilí, až si jeden místy přeje, aby se objevil nějaký ten Leprechaun a poslal všechny ty plačtivé a ukřivděně se tvářící vidláky do piče, nicméně aspoň tam mají krásnou přírodu a to ve své podstatě tklivé rurální drama v moc pěkných kulisách docela záživně odsejpá. (18.03.2024)

Tohle mi sedlo mnohem víc než Liamova předchozí spolupráce s režisérem tohohle filmu (Zdravím Laca) Jasně není to nic převratnýho a úchvatnýho co tu do té doby nebylo spíš pomalu plynoucí revegne záležitost s docela dobrou a temnou atmosférou a hlavně je fajn, že Neeson už si taky uvědomuje svůj věk a když už neskončil s tímhle žánrem jak před časem avizoval tak aspoň právě ty role přizpůsobuje svému věku a tak je to v jeho podání pořád přesvědčivé. I když další klasický film s ním se všemi zažitými schématy od toho opravdu nečekejte, ale neurazilo to a vlastně jsem i celkem spokojen.60% (30.03.2024)

„Svědomí v háji, semena raší, obětní stromky, paseku krášlí.“ Vidět Irsko a zemřít. Bohem políbenou zemi pokrývají věkem rozpraskané balvany a studená vřesoviště, prorostlá kořeny náboženské nesnášenlivosti a nasáklá krví nikdy nekončící vendety. Liam Neeson stárne, zraje a zahradniční. Dlouhá léta dělal z lidí stromy, na stará kolena by rád zkusil zasadit i semena lidskosti. OKÉNKO OTÁZEK: [][] Proč si dobrý člověk Bart McGuinness kope hrob, pod dozorem Finbara, dalšího dobrého člověka? Ꙭ Spořádaní obyvatelé Bantry i Glean Colm Cille by se divili. Ačkoli... možná by se sami chopili lopaty, však v tom žijí už po generace. Ꙭ Je adorování zabijáků cynismus par excellence nebo jen scenáristovo reflektování irské reality? Ꙭ A co obětní játra? Jestlipak Niamh Cusack, v další své roli starostlivé sousedky, nezapomněla na talíř pro skřítky? [][] „Zabíjení mě baví, ale mám sen, odjet do Kalifornie,“ zasnil se juvenilní vrah Kevin, zatímco revolucionářka a teroristka z povolání Doireann snila o vítězství, tedy o Irsku plném stromů... zasazených nad hroby. Z morálního hlediska je celý happyend samozřejmě na přes hubu, ale film má IRA koule a moc fajn se u toho medituje. (31.01.2024)

Liam Neeson se vrací na rodnou hroudu jako nájemný zabiják, který hodlá ukončit provoz své speciální lesní školky u potoka vřesoviště. Jenže znáte to, člověk míní, IRA mění.. Má to frajerský název, westernová zápletka o zlých cizincích ve městě a tajemném ochránci jejich obyvatel je nadefinována, scenérie Donegalu jsou naprosto „gorgeous“ a prostor dostanou i jiní místní ostřílení veteráni (Hinds, Meaney), nicméně pořád mi tam něco scházelo, abych se do toho lépe vpravil. Možná to mohlo být o jeden stupeň syrovější na úkor sentimentu a polopatismu, akční finále v krčmě nemuselo být tak jalové, nebo mi tam chyběl Brendan Gleeson jako kněz či hrobník, nevím.. Každopádně si to celé krade pro sebe Banshee of Tipperary Kerry Condon. Její vnitřní oheň přenesený do rolí je fascinující.. (17.01.2024)

Ono dějově to zase není až tak výjimečné. Hlavní hrdina je v podstatě hodný člověk až na to, že se živí jako nájemný zabiják. A protože je to dobrák od kosti, rozhodne se svoje řemeslo pověsit na hřebík a začít okopávat zahrádku. Jenže čert nikdy nespí a protože jsme na irském ostrově v 70.letech, ztělesňuje rohatého trojice příslušníků IRA. A právě prostředí a doba dělá z filmu trochu víc. Vedle nádherně nasnímaných exteriérů se celkem povedla i omáčka obalující základní příběhovou kostru a v neposlední řadě vyšel na výbornou casting. Vedle troice veteránů Neeson-Hinds-Meaney mě potěšila zejména Kerry Condon, kterou jsem snad poprvé viděl v podobné roli a bavil i mladičký vrahoun v podání Jacka Gleesona. Tak nějak jsem dostal to, co jsem čekal a chtěl. 80% (26.02.2024)