Přízrak

Velmi zajímavý scénář by asi zasloužil lepší zpracování. Na to, jak hvězdně jsou role obsazeny (i když v době natáčení vlastně ještě většina mladičkých hvězdiček hvězdami nebyla), je ve výsledku film celkem roztříštěným a zmateným dílem. Asi nejvíc mi vadí Ivana Vávrová v hlavní roli, protože ta svým hereckým (ne)výkonem prostě roli nezvládá. No, ano, svlékne se a ukáže neforemný zadek na kameru, ale to je asi tak maximum jejího výkonu. Jinak je v gestech zoufale teatrální a nepřesvědčivá a všichni její méně zabíraní "spolužáci" hrají viditelně líp. (Mimochodem tato herečka mi pila krev i ve filmu Copak je to za vojáka a děkovala jsem Koubovi, když ji vysadil v lese.) Vyloženě nevhodná je i hudba. Napětí a hrůzu si představuju naprosto odlišně, než jsou tradiční samohrajkové brnkačky televizních inscenací 80. let. (11.05.2014)

Mladí začínající herci a zkušení mazáci vedle sebe. Bohužel je trochu toporný scénář. Nejprve to vypadá, že si dělají legraci studenti, takže žádné mystérium a když už víme, že ne, tajemno je ukončeno vraždou, jejíž odhalení ale netrvá moc dlouho. Divákovi tak místo napětí zbude jen zvědavost, kdo že to vlastně a vraždil a proč. To druhé nám navíc prozradí až v závěru vypravěč příběhu. (07.05.2020)

Hana Prošková psávala nepochybně kvalitní detektivní příběhy, žel, jejich televizní adaptace jsou většinou skomírajícím stínem téhož. Klein v případě Přízraku navíc rezignoval na příslušné ukotvení v dobovém milieu (1947) i na kvalitní herecké obsazení (s výjimkou výtečného Bořivoje Navrátila), tím pádem není příliš o co stát. (26.09.2023)

Autorka Hana Prošková byla ve svých literárních dílech detektivních příběhů  svým způsobem Agathou Christie a sirem Arthurem Conanem Doylem dohromady. Místo Hercula Poirota měla svého kriminalistu Vašátka a místo Dr. Watsona malíře Horáce. Povídka ´Přízrak´ se  svým rozhledem hodně podobá tvorbě Agathy Christie, jen je to ze současnosti a zcela bez bez detektiva či kriminalisty. A příběh je to zajímavý, byť pro televizní produkci značně zjednodušený. A v tom je největší kámen úrazu. Právě vlivem televizního zpracování tomu chybí atmosféra, tajemno, záhadologie a strach. Uvěřitelný strach, ne viditelně hraný. Dušan Klein v rámci svých možností dělal co mohl, ale bezbřehé ponurosti zabránit nedokázal. Televize je holt jen televize. Na deštivé sobotní shlédnutí, když nebude nic lepšího, postačí. tento scénář měl daleko navíc. (07.01.2022)

Nebylo to vůbec špatný, kamera byla moc pěkná, prostředí zámečku taky výborný, herci taky skvělí, tady se sešla elita mlad´ochů - Langmajer, Táborský, Suchánek, Mejzlík, Bočanová, Vávrová. Ze starších hereckých kolegů byl nejlepší Miloš Vávra v roli agresora Grubera, on už jinší role hrát snad ani nemůže, jenom padouchy. Dále se zde předvedla moje velká oblíbenkyně Emma Černá, kterou jsem si zamiloval ve Vláčilově kultovním snímku Adelheid. Navrátil i Jandák byli taky výborní. Příběh byl zajímavej a až ke konci filmu jsem ho prokoukl, nicméně pointa byla výborná. Hudba dotvářela skvělou inscenační atmosféru. Takže vlastně všechno v pořádku. Co mě ale opravdu vadilo, tak to, že příběh se odehrával v roce 1946 a herci byli oblečení do hadrů z let devadesátých, to mě opravdu moc rušilo, stejně tak, jak i některé rekvizity, které rozhodně pocházely z doby nedávno minulé. To si teda Dušan Klein měl pohlídat a rekvizitáře a kostymérku pořádně seřvat! Jinak kdyby to mělo tu pravou poválečnou atmosféru, která tady opravdu hodně chyběla (vzhledem k tomu, že se v ní odvíjí celý příběh), tak bych neváhal i s plným počtem. Televizní filmy se dají taky zvládnout s patřičnou atmosférou a ne je jen takhle odfláknout. Ale určitě jinak zajímavej snímek. (20.09.2011)