Zlatá devadesátá

Nakonec příjemné překvapení. Bál jsem se, že to dopadne jako How I Met Your Father ale tvůrci doručili fajn legacy sequel. Znovuobsazení představitelů Kitty a Reda byl skvělý nápad a jsou tu stejně úžasní jako v sedmdesátkách. Největší obava byla z nováčků ale zhruba po třech epizodách jsem si je všechny oblíbil. Rozhodně doufám, že vznikne druhá řada. (20.01.2023)

Měl jsem rozporuplná očekávání. Na jednu stranu jsem se těšil na návrat starých postav, na druhou stranu jsem se obával, že kvalita bude pokulhávat, jak už to často bývá v podobných reinkarnacích. Výsledný produkt je někde na půl cesty. Na originál se to nechytá ani zdaleka a i když se tam s výjimkou trestně stíhaného Mastersona alespoň na chvíli objeví všichni staří známí, tak si stejně nemůžu pomoct, ale původní cast by toho prostoru měl dostat daleko víc, aby tenhle seriál mohl být něčím víc, než jen lehce nadprůměrnou aktualizací původního konceptu (a vím, že se to nestane, protože už to prostě není o nich). Noví teenageři nejsou tak špatní, jak jsem se obával, po několika dílech se s nimi dá celkem sžít, ty nejlepší momenty ovšem beztak ukradnou camea starý party. Feeling devadesátek to bohužel moc nemá, to už je zde větší důraz na některé věci poplatné dnešní produkci, takže záplavu devadesátkové nostalgie zde určitě nečekejte. (20.01.2023)

Ačkoliv jsem devadesátkový návrat do Point Place dal prakticky na jeden zátah, nepovažuji ho za úplně štastný nápad. Když už oprašovat legendární značku, tak bych to viděl asi takto: Snažit se domluvit s co nejvíce herci původního seriálů, natočit jenom pár epizod a postavit to celé na nich…..něco jako např. American Reunion. Protože ať se Kurtwood Smith a především Debra Jo Rupp snaží sebevíc, stěr mladého Kelsa prostě nikdy nebude takový, jako od Ashtona Kutchera. Když jsem před dvaceti lety usedl v Redově garáži na starý gauč a dal jedno plechovkové s Dannym Mastersonem (nebo ovocný nanuk s Wilmerem Valderramou), prostě jsem tam byl, seděl jsem z Redově garáži v roce 1976. Možná to je tím, že jsem i já zestárnul, ale po dokouření jointu s asijským homosexuálem se devadesátky rozhodně nekonaly….to spíš škola v přírodě s Hannah Montanou. Zlatá devadesátá jsou nenáročný, ne vyloženě špatný sit-com, ale jako potomek původního seriálu působí spíš jako parazit. (23.01.2023)

Sedmdesátky patří mezi moje oblíbené sitcomy a i díky tomu budu k pokračování o něco shovívavější než by možná bylo nutné. Je totiž víceméně jasné, že cílovou skupinou by měli být diváci jako já, kteří seriál vyhledají z nostalgie.  Ono to vlastně docela funguje, Red a Kitty jsou stěžejními postavami a příběh je zajímavější, když se zapojují. Navíc na návštěvu přijdou všechny dostupné postavy z předchozího seriálů a i když nehrají výrazné role, tak jejich přítomnost potěší. Škoda je, že nová parta nefunguje tak dobře jako ta předchozí. Je sice víceméně jasné, kdo má být kdo, ale prostě to tak nešlape. Ale ani tak seriál nezatracuji. K odreagování je to fajn a coby nenáročná oddechovka to svojí roli splní. Smíchy jsem se u toho nemlátil, ale na druhou sérii si čas asi najdu. Jen by to chtělo trochu vyladit chemii ve skupině a víc spoléhat na "devadesátkovou" atmosféru. (18.02.2023)

That '70s Show sem viděl možná pár dílů, takže v případě "devadesátek" se žádné nostalgické šimrání nekoná. Sice sem zhruba věděl kdo je kdo, ale camea herců z originálu mě nechávala chladným. A nechal mě jím i celý seriál. Chápu, že devadesátky nejsou tak specifická doba jako léta šedesátá a sedmdesátá, ale vůbec sem z toho seriálu neměl pocit, že by se měl odehrávat v té době. Občas tu sice zahraje nějaká písnička z té doby, děcka nemají mobily, počítače a fotit se musí normálním foťákem, ale i tak na mě celá tahle série působila jako klasický současný sitcom, navíc ne moc povedený. Ta chtěnost a tlačení věcí na sílu je tu strašně moc vidět a i když to není tak agresivně otravné jako Fuller House, (ne)funguje to v mnoha ohledech velmi podobně...40% (25.01.2023)