Most osudu

Pro našince hůře srozumitelný přepis románu The Bridge of San Luis Rey (1927), který byl oceněn Pulitzerem. V zahraničí je to námět populární, první filmová adaptace vznikla už v roce 1929, další hned 1944. Po válce byla natočena také televizní inscenace, premierována divadelní hra a dokonce opera. Herecky je McGuckianova verze až velkorysá, velké jméno najdeme v každé scéně (Robert De Niro, Harvey Keitel, Kathy Bates, Gabriel Byrne, Geraldine Chaplin, F. Murray Abraham). Z mnoha jednotlivých příběhů je pak zdaleka nejzajímavější osud herečky La Perichole (tu v němém filmu hrála Lili Damita). Kulturní prostředí Limy v 18. století je konečně atraktivní samo o sobě a proto bych neváhala s doporučením. (16.11.2022)

Robert De Niro už si toho může dovolit tolik, že si ho agenti přizvou i do historického filmu, kde si zahraje arcibiskupa...a ještě k tomu strašnýho. Nedivím se, že o filmu se prakticky neví. Z historie toho neřekne skoro vůbec nic a přitom se v něm víceméně celou dobu kecá...O čem po shlédnutí vlastně ani nevím. Zajímavé to ale rozhodně nebylo. (27.04.2011)

Téma mě zaujalo, zpracování nikoliv, naopak, naštval mě ten promrhaný potenciál. České titulky (o dabingu nemluvě, další vyhozené peníze) vůbec netuší, která bije, teolog si rve vlasy hrůzou. Film je sám o sobě překombinovaný, chápu, co chtěl T. Wilder v románu asi říct, ale film mně připadá vedle jak ta jedle - tolik anachronismů, že se na to prostě nedá dívat, nemluvě o celé jeho struktuře, dost nudné. Chápu, že je fascinovaly tehdejší oděvy, ale třeba parta františkánů, která má pro větší romantiku prakticky pořád hlavu zahalenou kapucí, třeba když si čte cosi v knihovně á la 20. století (viz sklo) nebo koketní chůze jeptišek, no to je prostě na mně příliš. (03.08.2009)

Výpravný snímek z období inkvizice v peruánské Limě 18. století je důkazem, že ani hvězdné obsazení nedokáže mizerně zrežírovaný a suchopárný scénář bez pořádného příběhu či myšlenky postavit na nohy a že hodně chtít neznamená také hodně získat. Že by košatý děj předlohy,(kniha oceněna Pulitzerovou cenou), nebylo možno vměstnat do dvou hodin filmu aniž by neutrpěla vykreslenost postav.? Těžko říci, ale koukat se na to nedá...Kněz Juniper se může snažit jak chce, na jeho otázky, kterým nikdo nerozumí a na které se nikdo nedozví odpověď, činí z filmu zmatený a banalitami prošpikovaným propletenec bez smyslu. (05.11.2008)

Hvězdný herecký ansábl nemá dvě hodiny co hrát a tak se tváří stejně útrpně jako samotný divák, pro nějž je sledování (zřejmě) nejukecanějšího historického filmu, stejně příjemné jako sezení před církevním tribunálem, které absolvuje mnich Juniper v podání Gabriela Byrnea, jehož role spočívá v sezení a tichém pozorování arcibiskupa, jenž v podání Roberta De Nira působí pouze jako standardní církevní bubák z dob 18. století. Jedině Harvey Keitel se snaží a snad právě díky němu se v poslední půlhodině dostanou do snímku i opravdové emoce, které předtím tolik scházejí, což za předpokladu, že spletitý (možná, že ani sám o sobě ani tak není, ale režisérka se snaží sofistikovaně proplétat i nemožné) příběh se točí výhradně kolem nenaplněné lásky jak tělesné tak duševní. Kontroverze vlastně nulová, takže ve výsledku ztráta času. (20.06.2006)