Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Romantická pohádka o Radúzovi a Mahuleně našla svého mistra v dramatickém zpracování Julia Zeyera a hudbě Josefa Suka. Třiadvacetiletý Suk, niterně oddaný své budoucí ženě Otylce, vytvořil v tomto svém třináctém opusu dílo plné vroucí melodiky i dramatického napětí. Básník a prozaik Julius Zeyer se tu výrazně přiklonil k domácí mytické a pohádkové látce. Na počátku Zeyerovy hry o Radúzovi a Mahuleně stojí dvojí inspirace, prvním pramenem je okouzlení nespoutanou slovenskou přírodou s jejími dramatickými bájemi, druhou inspirací pak byla jeho dramatická ctižádost. Toužil vytvořit v české řeči takové dílo, které by získalo světový ohlas. Filmové pojetí režiséra a scenáristy Petra Weigla pak dotvořilo Radúze a Mahulenu v ojediněle působící celek. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (85)

Pitryx 

všetky recenzie používateľa

Proč čelenky ty podivné všichni herci měli? Ony ty kostýmy stály za ehm, ehm. Ergo je hulič první autor. Děj zase přeskakuje, minulost střídá přítomnost, a je v tom zmatek. No, tohle pro mne není a měl jsem problémy jak s dějem, tak i postavami. Možná bych uznal jako plus hudbu, ale když každou chvíli vybuchla jak puma, tak mne to iritovalo. Ale přesto dávám za ni desítku a druhou za to, že mne snímek přinutil nahlédnout do originálu a přelouskat pár „veršíků“. Tím jsem zjistil, že si autor téhle podivnosti s originálním textem nějak hlavu nelámal. ()

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Až překvapivě věrná filmová adaptace pohádkového dramatu Julia Zeyera zachovává originální atmosféru a oživuje původní secesní poetiku díla. Ačkoliv je celý děj lokalizován do exteriérů (připomínajících svou dekadentní náladou, motivy a tvaroslovím malby Jana Preislera), nepozbývá svého originálního divadelního ladění, které je komorní, nebo lépe řečeno intimní (v intencích intimního jeviště, preferovaného moderním divadelnictvím fin de siècle). Soběstačné obrazy jsou naplněny básnickými dialogy a skvostnou hudbou a příběh se odehrává veden zpřítomňovanou osudovou melodií lidských niter. Filmu se tak podařilo spojit různá samostatná díla: Zeyerovo drama, Sukovu symfonickou hudbu a Preislerovu výtvarnou tvorbu (se Zeyerovou prací nesouvisející jen zdánlivě). Gesamtkunstverk. ()

Reklama

bery71 

všetky recenzie používateľa

Krásná poetická středověká balada. Z pohádky to má sice prince, princezny, království a kouzla. Ale nevím, které dítě by zhlédlo celý tento snímek. Velkým plusem jsou herecké výkony a krásné exteriéry. Film, nebo spíše zfilmovaná báseň, má spoustu velmi silných chvil. Atmosféra by se dala krájet a texty postav jsou líbezně pronášeny. Není třeba velkých triků, není třeba mnohých peněz, aby vznikl velký film. ()

Avantgarda 

všetky recenzie používateľa

No já fakt nevim...! :D Rozhodně musím ocenit kostýmy, protože ty jsou naprosto dokonalé, ale zbytek... Jan Tříska zde má velice rozporuplné výkony, chvílemi jsem si nebyla jistá, zda to, co právě předvádí je naprostá katastrofa nebo je to zkrátka projev jeho stylu v kombinaci s textem Julia Zeyera. Scéna kde Radúz bojuje s Mahuleninou matkou je svým způsobem velice komicky nemravná. Celkově je to velice rozporuplný snímek, který je velmi působivě zpracován. ()

Matematicka 

všetky recenzie používateľa

Nejprve jsem četla stejnojmenné drama Julia Zeyera, pak teprve jsem viděla film. Musím říct, že se mi více líbila literární předloha. Film velice dobře navozuje atmosféru, má oslovující barevnost, hudbu i herecké výkony. Jaksi mi tam přebývaly některé erotické motivy (teď nemyslím mezi Radúzem a Mahulenou, tam je jiskření zcela na místě - to je ta ústřední láska silnější než nenávist i kletba). Navíc mi chyběla slovesná poetika -např. zosobněná pohádka, kterou jsem nedokázala tolik vnímat v obraze a ve filmu. Jak kniha, tak i film je spíše "pohádkou" pro dospělé, a to spíše lyrickou - dramatem lásky a nenávisti a jejich souboje. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (4)

  • Hrad, kde žila Mahulena (Magda Vášáryová), je ve skutečnosti Spišský hrad na Slovensku. Radúzův (Jan Tříska) domov jsou exteriéry hradů Rabí a Kost v České republice. Dále se natáčelo v zámeckých parcích v Sychrově a ve Valeči. (blazekhonza)
  • Premiéra v Československé televizi byla 1. ledna 1971. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
  • Některé scény filmu jsou citacemi obrazů s námětem „Černého jezera“ od malíře Jana Preislera. (Gooffy)

Reklama

Reklama