Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Romantická pohádka o Radúzovi a Mahuleně našla svého mistra v dramatickém zpracování Julia Zeyera a hudbě Josefa Suka. Třiadvacetiletý Suk, niterně oddaný své budoucí ženě Otylce, vytvořil v tomto svém třináctém opusu dílo plné vroucí melodiky i dramatického napětí. Básník a prozaik Julius Zeyer se tu výrazně přiklonil k domácí mytické a pohádkové látce. Na počátku Zeyerovy hry o Radúzovi a Mahuleně stojí dvojí inspirace, prvním pramenem je okouzlení nespoutanou slovenskou přírodou s jejími dramatickými bájemi, druhou inspirací pak byla jeho dramatická ctižádost. Toužil vytvořit v české řeči takové dílo, které by získalo světový ohlas. Filmové pojetí režiséra a scenáristy Petra Weigla pak dotvořilo Radúze a Mahulenu v ojediněle působící celek. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (85)

Matematicka 

všetky recenzie používateľa

Nejprve jsem četla stejnojmenné drama Julia Zeyera, pak teprve jsem viděla film. Musím říct, že se mi více líbila literární předloha. Film velice dobře navozuje atmosféru, má oslovující barevnost, hudbu i herecké výkony. Jaksi mi tam přebývaly některé erotické motivy (teď nemyslím mezi Radúzem a Mahulenou, tam je jiskření zcela na místě - to je ta ústřední láska silnější než nenávist i kletba). Navíc mi chyběla slovesná poetika -např. zosobněná pohádka, kterou jsem nedokázala tolik vnímat v obraze a ve filmu. Jak kniha, tak i film je spíše "pohádkou" pro dospělé, a to spíše lyrickou - dramatem lásky a nenávisti a jejich souboje. ()

Elyssea 

všetky recenzie používateľa

Táhne se to jako med, ale med to není. Teatrální výkony, ale divadlo to není. Dvouhodinová pohádka, ale zábava to není, jasný pane. Co je to? Radúz a Mahulena. Nechci, nechci vidět v pohádce někdy více jakkoliv odhalené herce, nechci si během filmu tvořit vlastní dialogy (hlavně v posledních deseti minutách naléhat na Danu Medřickou, aby už konečně ten blbý topol rozštípala nacimprcampr). Ale hlavně už nechci Radúze a Mahulenu ani vidět. ()

Reklama

jatamansi 

všetky recenzie používateľa

Jako malá, když jsem to viděla poprvé, jsem nemohla přijít na chuť neobvyklým maskám, těm širokým čelenkám. A velice silnému líčení. Tak mne rozptylovaly, že jsem hru ocenila až po letech. Ono mi to opravdu víc než film herectvím připomíná divadelní inscenaci v plenéru, ovšem sakra dobře udělanou inscenaci. Zpěvný jazyk, výborné herecké výkony, skoro bych si to měla brzy pustit, abych mohla ten komentář nějak obarvit, je takový nějaký suchý. V žádném případě však nepovažuji, podle vlastních pocitů, za pohádku, ale za dílo pro kultivovaného, sečtělého a nekonvenčního diváka. Byť mu bude za chvíli čtyřicet. Tomu filmu, ne divákovi… ()

Pitryx 

všetky recenzie používateľa

Proč čelenky ty podivné všichni herci měli? Ony ty kostýmy stály za ehm, ehm. Ergo je hulič první autor. Děj zase přeskakuje, minulost střídá přítomnost, a je v tom zmatek. No, tohle pro mne není a měl jsem problémy jak s dějem, tak i postavami. Možná bych uznal jako plus hudbu, ale když každou chvíli vybuchla jak puma, tak mne to iritovalo. Ale přesto dávám za ni desítku a druhou za to, že mne snímek přinutil nahlédnout do originálu a přelouskat pár „veršíků“. Tím jsem zjistil, že si autor téhle podivnosti s originálním textem nějak hlavu nelámal. ()

Zevon 

všetky recenzie používateľa

Asi umřu tupý jak peň, ale tohle prostě nedám. Nikdy jsem nevydržel až do konce, asi toho umění bylo na mne příliš. Hudba nemá chybu, herecké výkony skvělé, vše má své místo a svůj smysl, jen ta pohádka se mi v tom prostě jaksi ztratila, dokonce jsem měl pocit, že o ni v tomto zpracování až tak nešlo. Pokud nemáte doma malého akademika s IQ 130 tak si pište, že se začne kroutit už v úvodních titulcích a v křesle u obrazovky ho udržíte jen pomocí smrtící dávky nějakého krémšnytu. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (4)

  • Film byl dokončen 15. prosince 1969, ale zveřejněn až 14. května 1971. Důvodem byla skutečnost, že počátkem roku 1970 chystalo Národní divadlo slavnostní premiéru Zeyerovy hry u příležitosti 25. výročí osvobození ČSR a podle článku z Rámcové dohody mezi Českou televizí a ministerstvem kultury ČSR si vyžádalo odložení premiéry filmu. Inscenace měla derniéru 11. května 1971. (Zdroj: Archiv ND, složka Radúz a Mahulena 1970) (minielisa)
  • Hrad, kde žila Mahulena (Magda Vášáryová), je ve skutečnosti Spišský hrad na Slovensku. Radúzův (Jan Tříska) domov jsou exteriéry hradů Rabí a Kost v České republice. Dále se natáčelo v zámeckých parcích v Sychrově a ve Valeči. (blazekhonza)
  • Některé scény filmu jsou citacemi obrazů s námětem „Černého jezera“ od malíře Jana Preislera. (Gooffy)

Reklama

Reklama