Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Vlastně nemám co dodat..."Evangelion"...a jeho pojetí světa, vesmíru, transformace lidstva, lidství a návrat k prazákladům, přesto dokonale obklopeni technikou, to co hýbe vesmírem jsou pocity, láska a strach....nádherné anime... (08.03.2013)

Šokující? Pro mě rozhodně ne. Fascinující? ANO! Klitorisy, obří roboti, křesťanství, ejakulát, výbuchy, krev, výbuchy... uff. Je toho spousta co bych mohl říct a to si myslím že jsem pochopil jen minimum nutné k tomu abych NGE nezavrhnul. Je to vlastně jen alternativní konec seriálu, protože ten původní byl, řekněme, "zklamání". Pokud nejste ochotní projít si relativně nudných, i když zajímavých (ano, i já jsem překvapen, že si tyto dvě vlastnosti neodporují) 26 epizod původního seriálu, není tu nic k vidění. K samotné pointě Evangelionu, se mnoho nebudu vyjadřovat, řekněme že je to objevné asi jen pro náctileté chlapce. (04.12.2014)

Nekompromisní zakončení trestá diváka ve všech směrech. Asuka zažívá znovuzrození, aby byla následně vyvedena směr Valhalla natolik epickým způsobem, že již nelze vyvrátit její převahu pilotních dovedností. Gendo se stává skutečným antihrdinou v pravém slova smyslu, který by pro setkání s jedinou osobou, která jej kdy chápala, nechal zničit svět. Love is destructive. Rei splňuje účel, pro který byla stvořena, aby jakožto matka lidí dala ultimátně přednost synovi před milencem. Shinjiho slabošství a psychické trauma jakožto personifikace lidství se stává soudcem lidského pokolení jako celku, načež v rámci sebepoznání dochází k akceptaci bolesti, osamění jako pevné součástí evolučního cyklu a narozdíl od Rei dáva přednost milence před matkou. Kruh se uzavírá. Dívka - matka - stařena. Syn - otec - Duch svatý. Ačkoliv v celém seriálu včetně závěrečného filmu nikdy nedojde k vyslovení slov "Miluji tě", to co hýbe vším, je láska v mnoha podobách. A pokud k tomu všemu připočteme vyšperkovanou vizuální stránku, dostáváme věru transcendentální zážitek. (23.05.2016)

Po premiéře finálních dvou dílů původního seriálu Neon Genesis Evangelion zůstalo mnoho diváků v šoku. Nerozuměli všemu, co na obrazovce viděli a chtěli víc akce, ne pouhou metafyzickou abstrakci Projektu Lidské Instrumentality. A autor jejich prosby vyslyšel, i když ne v takové formě, v kterou doufali. Zatímco původní konec seriálu lze považovat za optimistický a s cílem divákovi pomoct s depresí a sociální fobií, tak End of Evangelion je dalo by se říci "hate letter" všem, kterým se původní konec nelíbil. Mega Evangelion bitvy? Fajn, tu je máte. Fan service? Když potom tak moc toužíte. Graficky vyobrazený Projekt Lidské Instrumentality? Fajn! Má to ale dost háčků. Ty mega bitvy nejsou pohádkové, neboť skončí většinou špatně pro hlavní postavy. Fan service tu sice je, ale ne ve formě, kterou byste čekali (je protkaný depresí a sdělením autora v podobě znechucení). A Projekt Lidské Instrumentality? Ano, pokusil se ho sice vyobrazit, ale nic vám to nakonec neřekne. To všechno poznamenal na první pohled nejhorším možným koncem pro hlavní postavy s jasnou zprávou: "Are you having fun, yet?". Film má několik meta pasáží s záběry na diváky, ve kterých se snaží poukázat na nespokojené otravné fanoušky a jejich důsledky. Myslíte si tedy, že je to špatný film? To se velmi mýlíte. Hideaki Anno si pro tentokrát opatřil pořádný rozpočet (oproti původnímu Evangelionu) a ani se nepokoušel o přístupnost dětem, která seriál často omezovala (i když ne v takovém měřítku :D). Lepší animace, brutálnější souboje, necenzurovaná nahota, ambicióznější záběry a především audiovizuální podívaná. To všechno nasáklé pořádnou dávkou deep loru, nad kterou se musíte pořádně zamyslet, neboť příběh není sám o sobě explicitně vysvětlen. To všechno z tohoto snímku dělá mistrovské dílo pokračující ve šlépějích původního NGE. Pro fanoušky seriálu prakticky neoddělitelná součást seriálu, pro běžného diváka nutnost pro (částečné) pochopení příběhu. (28.12.2022)

Nemám ponětí, co se tam vlastně stalo. Ale líbilo se mi to. (05.03.2016)

Hrdinové se už neperou jen s těma Andělama, ale i sami se sebou. Jeden jak druhej potřebuje psychiatra, ale ti jsou zrovna dost nedostatkový zboží. Hlavní hrdina se snaží probrat svou kočku k životu, a když to nevyjde, tak si před ní aspoň vyhoní (nedělám si srandu). A pak už se nám to všechno pere jak v Hošticích, a skončí to smícháním všech lidí na planetě do jednoho jedince, což se nakonec Shinjimu přestane líbit, a tím tu apokalypsu nechá nedotaženou. A úplně nakonec romantické zakončení, které překonává i jing a jang lásku Džejára a Sue Ellen z Dallasu. Jestli tohle mělo napravit to ultrapsychedelické zakončení seriálu, tak to se teda fakt "povedlo." Druhá půlka to vrátila do stejného psychologického, filozofického, ale hlavně psychedelického cvokhausu, v jakém to skončilo původně. Spíš měli v době mezi posledním dílem a filmem Hideaki Anna na nějaký ten měsíc poslat k Chocholouškovi, aby pak natočil něco, co nejenže nebude až tak depresivní a prasácký, ale taky se to dá pochopit. (24.12.2022)

Po shlédnutí posledních dvou dílu seriálu jsem byla zmatená. Jenže, ouha, film sice dost věcí objasnil, ale v celkovém obrazem na seriál ztrácí. Několikrát jsem měla pocit, že tohle už jsem někde viděla, tohle jsem vidět ani nepotřebovala a, po pravdě řečeno, on ten film vlastně nic nepřináší. Dobré na dívání, pokud chcete vidět souboje s anděly, řvoucí piloty a pasivního Shinjiho. (23.08.2008)

Na začátek musím říci, že mne The End of Evangelion zklamal. První půle s přepadením NERVu a konečným vyhrocením zašmodrchaných vztahů většiny postav byla skvělá a zaslouží si stejné hodnocení jako seriál, ovšem ta druhá odhaluje až přílišnou snahu 'napráskat' do oněch čtyřiceti minut co nejvíce moudra a filosofie a vyznívá spíše jako kdyby si z diváka autoři udělali dobrý den. Inspirace Clarkovou a Kubrickovou Vesmírnou odysseou je zřejmá, bohužel, hudební doprovod poulhává a k monumentálním scénám konce lidstva (nebo nového začátku? Smeg know...) tak hraje ubohý pop, nesrovnatelný s atmosférickým doprovodem Asučina posledního boje se sériovými Evami. Co do animace je zapotřebí něco málo odpustit, je to už přes deset let od vzniku filmu a je to dost znát hlavně na modelech postav a sem tam zadrhávajících efektech. Škoda jen, že film pouze položil mnoho nových otázek a na nic neodpověděl, někomu to možná vyhovuje ale já se svým skromným mozkem bych ocenil mírně srozumitelnější podání informací než útržky minulosti nedávající pražádný smysl. A ten konec... A ten začátek... Co to mělo znamenat? Je snad Shinji takový blázen, že se ponižuje jenom protože se chce ponižovat? A jaktože přežila Asuka? Kdo byla Ayanami Rey? Co se stalo se Shinjiho matkou? Otázky, otázky, otázky a žádná odpověď, to ve mě má navodit atmosféru filozofična a zadumání? Spíše mi to připadá jako šikovný tah, jímž si tvůrci pojistili, že se o NGE bude mluvit ještě hodně, hodně, hodně dlouho. 2* (03.10.2011)

Alternativní konec seriálu NGE. Podle mě je tento konec ten jediný správný a opravdu to na mě zapůsobilo více než zakončení v seriálu. První bojová scéna je asi ta nejlepší akce, kterou v celém NGE nalezneme vůbec. Je to taky mnohem víc emočně vypjaté a diváka to na celých 87 minut zatlačí pořádně hluboko do křesla i díky geniální orchestrální hudbě, která přichází ke slovu v těch nejvíce brutálních a vypjatých scénách. Toto je prostě to nejlepší a nejdůstojnější zakončení, jaké mohlo NGE dostat. (20.11.2014)

I'm so fucked up. (16.02.2024)