Tajný život Waltera Mittyho

Víte jaké to je, když se setkáte s nejhezčím filmem roku 2013? To ho takhle shlédnete. Na konci filmu vnímáte titulky, vnímáte každičkou postavu, která se na něm podílela a přemýšlíte, jak to ten Ben vůbec mohl natočit. Uvědomíte si totiž, že je to jeho nejnormálnější, ale zároveň nejupřímnější a s tím vším i přichází nejlepší film, ve kterém kdy vůbec hrál. Každá postava je boží. Krásná Kristen Wiig se tu předvede tak, že byste jí radostí dali pusu. Islandský herec Ólafur Darri Ólafsson se tu pro změnu vožere tak, že byste tu odpolední popitku v grónském městě Nuuk ještě někdy rádi zopakovali, i se všemi těmi negativy, co chlast způsobuje...no a Sean Penn Vám tu předvede takový moment, na který byste nikdy neměli zapomenout. Film je o snění, o představách a o tom, jaký by náš život měl být. Ale proč by náš život nemohl takový být? Walter Mitty dokázal, že nic není nemožné. Důležité je se nebát a jít do všeho naplno. Dokázal to, nad čím my všichni tady nahlížíme shora a přemýšlíme, jak bychom toho svého cíle mohli docílit .A ano, celý tento film byl podpořen jak nádhernými záběry na neuvěřitelnou Grónskou a následně Islandskou krajinu, tak především dokonale skvostnou muzikou, kde se objevili jak Arcade Fire, tak Of Monsters and Men. Dvě boží kapely, které Vás donutí snít...a donutí Vás i jednat. Jen je třeba si najít tu svojí cestu jak... (29.12.2013)

Každý člověk má v sobě dosti tužeb po dobrodružství a kdo nemá, stejně si tenhle snímek zamiluje. Každý pecivál, který byl nejdál ve Zlámané Lhotě pro chleba, dostane zde nenásilný manuál na lepší život. Ano, Ben Stiller ve zdařilé předělávce taškařice z let padesátých Tajný život Waltera Mittyho, skutečně dokonale vykresluje téměř zmařené bytí ztroskotance, nudného patrona, který sotva dovede lajknout fotku dívky v internetové seznamce. Cesty osudu jsou však natolik nevyzpytatelné, že milého suchara vrhnou přímo do soukolí tak ztřeštěných událostí, že se (společně s ním) nepřestanete divit. Druhým dechem dodávám, že mu zároveň budete i trochu závidět a řeknete si: "Sakra, proč jsem i já něco takového nepodnikl?!" Poselství tohoto filmu je tedy takové: "Pamatujte si, že nikdy není pozdě se svou existencí něco udělat. I když máte pevné vazby a závazky. Nestavte si bloky, nesněte jako Walter Mitty, chyťte příležitost za pačesy a začněte konečně žít." Sekundární poselství, které si z filmu odnesete je, že na Islandu je kurva krásně! (20.06.2014)

Už mě tyhle hry na to, jak se někdo na prahu hnití změní z připosranýho kravaťáka na buddhistu, nebaví. Připouštím možnost, že za jistých okolností by se mnou film udělal to, co s většinou (79%), protože kdo z nás se v tom alespoň malinko nepozná, ať hodí kamenem, ale tentokrát se mi to kromě nádherných záběrů na přírodu nechce polknout. Možná ještě film o postavě Seana Penna, ale ani pohled na vzácné zvíře vymazlenou technikou nebyl tak zcela ryzí, aby vteřinové okouzlení obratem nezměnil v podebrání. Přijeď k nám na louku a nech se oblézat klíšťatama ... jen pro ten dnešní den, pak smeknu. (21.04.2014)

Po první půlhodině jsem byl hodně na vážkách a raději se šel ujistil na csfd, jaké že to má snímek vlastně hodnocení. Od chvíle kdy náš hrdina nasedne do letadla a letí směr Grónsko ovšem není pochyb, že se budou dít velké věci. Ben Stiller se vytáhl v mých očích zase jednou nejen jako režisér, ale i jako herec a stojí to za to. Emoce, velké myšlenky, perfektní vizuál. Chválím jak můžu a moc rád kouknu co nevidět znovu. PS: Scénou roku pro mě skvělá písnička Space Oddity. 80% (07.04.2014)

Líbívá vyprázdněná instagramová jednohubka, která jenom tak klouže po povrchu. Ale je to dost vtipný a dobře se na to kouká, vlastně se na to kouká mnohem líp než na většinu produkce tenhle rok. Stiller s věkem a přibývajícími šedinami řemeslně roste přímo exponenciálně a za pár let z něj bude stejná režijní jistota jako Affleck (dejte na mě). Momentka s Buttonem skvělá! (20.12.2013)