Je mi zo seba zle

Dle očekávání pecka. Tohle se mi 100% trefilo do chuti. Už dlouho mě takhle žádnej film nepohltil abych doslova hltal každou minutu. Film o nezdravé rivalitě. O tom jak být středem pozornosti a o tom kam až je člověk ochoten zajít pro to aby dosáhl svýho. V případě Signe(Kristine Kujath Thorp) jde o tak trochu sebedestruktivní způsob. A to jak po psychické tak i po fyzické stránce. Je to hodně i na samotným divákovi jak k filmu přistoupí a co si v něm najde. Jestli absurdní satyrickou komedii nebo lehce morbidní drama. Každopádně jde o slušnou bizarnost. Pro mě osobně je Sick of Myself 5hvězdičková záležitost. (26.04.2023)

Je mi ze sebe taky občas špatně, když civím na svůj pupek hanby, a kozy studu, protože už mi je pomali začíná příťa závidět, takže je pravý čas to dát na instáč, na který máte odkaz přímo na stránce (mrk, mrk). Zrcadlo dnešní moderní společnosti, zhyenizované a nehumální, která jen určuje symbol krásy do útrab mozkových blán náctiletých štětek, co si fotí tlustou prdel v Osvětimi s heštegem #sosad. Fakt zírám kam tahle zkurvenecká doba pokročila, ale ani mě to nepřekvapuje. Hlavní psychouška to zahrála dobře, až jsem měl nutkání ty její jaterný skvrny propíchat jak na takové té plastové píčovině s bublinkama, co praskaj, jak to odmotáváj k PPL. Tak konec rožnění, a cítím s Norama, že instačurákům a tikokoterům někdo flusl do ksichtu, a nacpal za mřížemi jak opicu v zoo, aby z toho lidi měli pojízdné obludárium. #uhorkovásezóna🥒 (27.07.2023)

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.12 - NORSKO - Absurdní psychologická body-hororová tragikomedie, která dokáže v nejednom záběru zároveň vyvolat smích, smutek i znepokojení. Signina posedlost slávou za každou cenu (ačkoli je to spíš touha být někým ve světě plném umělců, sebevědomých a šťastných lidí a smetánky, ve kterém Signe jen je něčí manželkou a jiné postavení nemá) je postupem času sebedestruktivnější, ona se stále více vrhá do pekel a jak vám je jasné, oč půjde, nemůžete prostě čekat happy end, jen naprostou zkázu. Konec ale lze různě interpretovat a je takový všelijaký, stejně jako celý film. Ono sice je umění, ukočírovat tolik různorodých žánrů tak, aby smysluplně držely pohromadě, ale jestli něco Je mi ze sebe špatně chybí, je to určitě celistvost zpracování. Když to budete brát vážně, je to nesmysl, protože už při prvním převozu do nemocnice by museli zjistit, co za svinstvo v sobě má a vše následující by se muselo ubírat jiným směrem. Když jako satiru, chybí tomu hlubší propracování všech načrtnutých témat. Když jako absurdní komedii, tak v tom absurditu časem začne nahrazovat temnější ladění na stejné vlně, tudíž zde v absurditě neexistuje gradace. Je to bohaté a přitom nedotažené z každého pohledu. Zahrané je to ale skvěle, celou dobu si to drželo moji pozornost, některé nápady a scény jsou geniálně propracované včetně kamery a střihu a i přes tu rozháranost je to pořád dobře vedené. Jen mě teda ve formě štvala ta občasná, neustále zoomující kamera jak od Lanthimose (ale u něj je to ještě horší a pseudo-umělečtější) a zakomponování Signiných představ, které ne že by samy o sobě nefungovaly, ale vždycky přijdou naprosto náhodou a hlavně jen bezúčelně matou. Taky mi přijde, že se Borgli dost inspiroval filmem Safe, viděl jsem to v tom podobně jako uživatel Othello a hlavně to má nejeden shodný prvek, ale Safe mě oslovilo o něco víc, navzdory horší čitelnosti. Tomuhle ale ty slabé čtyři dám taky, jelikož mi je sympatické, o čem to je a k čemu to směřuje. Slabé 4* (21.09.2023)

V polovici si poviete – je to hnusné a ľutujem, že som sa do tohto filmu pustila. Pocit zhnusenia je ale presne to, čo sa v divákovi má uhniezdiť. Signe a Thomas sú narcisti obidvaja, súperia o pozornosť sveta a Signe ide ďalej, až za hranice normálnosti. Asi to má byť výpoveď o stave nášho sveta, blízki nie sú schopní počúvať sa? (Signe po prvom pobyte v nemocnici: „Len tri návštevy a 56 reakcií?“) Odkazy na moderné umenie, modelingové agentúry, podporné skupiny, internetový obchod, kde sa dá zohnať všetko... (27.12.2023)

Signe se svým přítelem Thomasem prochází životem tím, že ve společnosti lžou, kradou, porušují pravidla, snaží se na sebe upoutat pozornost (antihrdinové všedního dne a možností - konceptuální umění?) vzájemně soutěží - samozřejmě, kořeny takového vztahu jsou toxické, i když pushovat někoho k tomu, aby se snažil o víc, ne nutně, je vždy špatně. Ale je v tom takové to, "proč ne?" Adrenalin a rozpětí emocí ve vztahu je stejně tak zásadní, jako když je "stabilní" nebo "věrný". 'Syk pike' je satira, jakou jsem dlouho neviděl, která zpracovává především narcisismus - Signe se snaží (snad) uniknout "nudě svého všedního života" (ale jistě, jsou za tím problémy, nicméně tím se film nezabývá). Během první třetiny snímku začne Signe svůj eskalující plán, kdy v sobě uměle vyvolá (skrze ruské prášky z černého trhu) údajnou vzácnou nemoc, která jí dost rozjebe kůži a vzhled. Signe tímhle nicméně "zlomí" i nicnetušícího Thomase a tehdy ta pravá hra začne. Myslím si, že žádná sex scéna, jako je ta  v půlce filmu, mě tak dlouho nepobavila, samozřejmě film začne jet až ad absurdum. Černý humor, pokud ho skutečně máte rádi, prosakuje v každé scéně, jak se Signe snad ve své hlavě, snad ve skutečnosti dostává konstantně nahoru a dolů (známá tvář v tisku, která vypovídá o obtížném životě, modelka, které se lížou nohy,  autorka úspěšné knihy, ale taky osoba, která tohle vše založila na lži a která není schopná být upřímná ani k nejbližším), stejně jako její nemoc je skutečná, umělá, falešná, i pravá. Hodně k zamyšlení. Norové celkem válejí poslední roky v těchhle černých komediích. (25.03.2023)