Svätý pavúk

„Mám ignorovat případy související s náboženstvím.“ - „Kdo vám to řekl?“ - „Příkazy se shora.“ - „Proč? Od koho chodí?“ - „Toto je Mašhad. Věci se tady dělají jinak.“ Divák zde na rozdíl od jiných krimi zná totožnost vraha od začátku. Má možnost nahlédnout do jeho soukromí (milující otec) i pomatené, cholerické hlavy, která se trápí vlastní nedostatečností, a chce konat ve jménu vyššího dobra (džihád proti dekadenci). Proti němu stojí odvážná novinářka, která se setkává s neochotou místních novin, policie i soudu, a její vlastní minulost jí v konzervativním islámském světě (ilustrační scéna z hotelu) příliš nepomáhá. Divák jí o to víc fandí, zároveň má o ni strach, protože její pud sebezáchovy příliš nefunguje a riskuje vlastní kůži. Vzájemná konfrontace je napínavá, ale nejdůležitější je to, co přijde po samotném vyšetřování (člověku je z reakce veřejnosti špatně ještě víc, než ze samotného vraha). Podobě závěru se mi ani nechtělo věřit, snad ten tlak Teheránu fakt udělal své…Ze synovy hrdé rekonstrukce každopádně nehezky zamrazí. Za mě solidní 4*. (11.08.2023)

Nakonec jen povrchní pohled pod koberec, kterak íránské ženy dennodenně čelí nerovnosti ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Chudoba na každém kroku, pokrytecká společnost. Cesta žen ke zrovnoprávnění je pomalá a zřejmě nikdy nedosáhne nějaké smysluplné úrovně. Protože nic moc jiného tohle evropské (kriminální) drama nepřináší. Samotné pátrání po vrahovi je nezáživné a nenápadité, filmařsky je to nevýrazné a po zhruba půlhodince nastává monotónní koloběh událostí, které sice nějak vyvrcholí, ale opakování motivů (nepřátelský mužský svět, arogance moci ať už jde o jakoukoliv instituci) mě divácky nestrhlo, stejně jako fakt, že sériový vrah „nečistých“ žen nakonec své kroky vzhledem k veřejnému mínění považoval za svou svatou povinnost a konání dobra. Postavy jsou špatně napsané a uchopené, vrah neohrabaný, ale chápu, že tvůrcům šlo víc o nastínění samotného systému a náboženské hniloby „podporující“ zakořeněné problémy tamní společnosti, viz synek, který nahlas přemýšlí, že by se měl v budoucnu ujmout otcovy „práce“. (27.02.2023)

„NENÍ TO JEN OBYČEJNÝ VRAH…“  Tak předně – nikdy by mě nenapadlo, že i v Iránu mají šlapky. To že tam maj masovýho vraha… budiž. Ale stejně to všechno nakonec (aspoň pro mě) je takový to – takhle my tady žijem! Všude to jejich náboženství a pravidla… inu, tak to tam prostě mají… Baví mě ta rozdílnost vnímání reality světa (moje – jejich). I když tady je to podaný celkem nudnou formou. Že ženský jsou nic, není zase až tak překvapivý zjištění… Je to jejich země, ať si tam dělaj co chtěj! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je podle skutečnosti. Masový vrah Saeed Hanaei zabil 16 žen. 2.) Iránské ministerstvo kultury odsoudilo festival Cannes za udělení ceny pro nejlepší herečku. Označilo to za urážlivý a politicky motivovaný krok. 3.) Thx za titule „Piorun“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (02.10.2023)

Na reakcie verejnosti sa mi pozeralo oveľa ťažšie než na samotné vraždy, ktoré boli oproti tomu hnusnému zlu v ľuďoch ešte veľmi jemne podané. Zar Amir Ebrahimi ako novinárka perfektne potiahla celý film a veľmi slušný bol aj Mehdi Bajestani ako vrah. Holy Spider nemal žiadne hluché miesta a ubehol veľmi rýchlo, na plný počet mi však trochu chýbali výraznejšie momenty, ktoré by ma postavili zo stoličky. (09.12.2022)

Trailer k filmu mě popravdě vůbec nenalákal ale všeobecně kladný ohlasy mě přiměly k tomu abych dal "Pavoukovi" šanci. A jsem rád. Jak se říká jinej kraj jinej mrav v tomhle případě je to naprosto jiná kultura a mentalita. Tuhle sondu do íránský společnosti musím hodnotit jako velmi zdařilou. Film působí velice věrohodně především díky režii a scénáři Ali Abbasiho, který je sám původem íranec. Ačkoliv jsem k filmu přistupoval bez větších očekávání tak nakonec se z toho vyklubala hodně povedená a silná podívaná. Nemusí ale sednout každýmu. (21.12.2022)