Texaský masaker motorovou pílou

V Texasu je nějak rušno. Koncem sedmdesátých let tam začal řádit v jedné mýdlové opeře vychytralý naftařský sukničkář J. R. Ewing, ještě o něco dřív se ovšem dívky v upnutých tričkách strachovaly o svůj život, když se po okolí proháněl psychopat s kanibalskou rodinkou po boku. Alespoň tak o události vypráví Marcus Nispel, stejně jako před ním legendární Tobe Hooper. Vycházel ze skutečného případu bývalého zaměstnance jatek, v jehož domě policie našla 33 obětí, které mimo jiné likvidoval i motorovou pilou. Hooper roku 1974 s ultralaciným hororem solidně zabodoval, Nispel vzal několik sympatických teenagerů a natočil současný módní horor. A dalo by se napsat, že jde o horor dvou polovin. Zatímco v první se daří slušně budovat atmosféru texaského horka a je velmi solidně natočená (kamerové filtry, nápadité úhly snímání, výborné představení vedlejších vyšinutých postav), druhá je jen připitomělým pobíháním ve tmě (ač třeba s démonicky osvícenou barabiznou). Sic nabízí, stejně jako první polovina zajímavé kulisy, už jen ale natahuje stopáž o propálenou naftu v zapnuté motorovce. Nebo co se do ní lije. Mordy mladých jsou slušné, ale často mimo hlavní pozornost kamery. Ač to samozřejmě v roce 2003 mohlo vypadat tak, že leckdo odvracel zrak. Mě osobně víc bavili (kromě mokrého trička Jessicy Biel) členové rodinky, u které byl zřejmě incest naprosto běžnou zábavou. Jsou totálně mimo, takže hlavní zabiják, který si přikrývá znetvořený obličej cizí kůží, je vlastně takové přerostlé dítě. Michael Bay je cítit!! (13.09.2015)

Ty vole, tak remake nejen překonává originál ve všech směrech, ale také se dostává do mé osobní top dvacítky. Přesně takhle to má vypadat! Sympatické postavy se kterými člověk maximálně empatizuje, špinavý a drsný všudypřítomný look, neuvěřitelná gradace atmosféry a napětí, skvěle sehraná vyšinutá rodina od šerifa po nechutné staré babky ( Už od mala mám fóbii z velmi ošklivých starších lidí) a hlavně sám Leatherface, který si absolutně s nikým nebere servítky, ten chlap oběti nahání až do posledního dechu, do toho konstantní motorová pila a já snad poprvé za život se při hororu svíral mrazením a velmi znepokojivým pocitem. Absolutně jsem se vžil do role herců a já sám zdrhal před děsivým Leatherfacem. Dostal jsem přesně to, co originálu scházelo. Super! 100% (27.05.2015)

Soundtrack Steve Jablonsky: 1. Leather Face ,2. He's A Bad Man ,3. Erin And Kemper ,4. Hewitt House ,5. Driving With A Corpse ,6. Kemper Gets Whacked/Jedidiah ,7. Crawford Mill ,8. Interrogation ,9. Andy Loses A Leg ,10. You're So Dead ,11. Hook Me Up ,12. My Boy ,13. Morgan's Wild Ride/Van Attack ,14. Mercy Killings ,15. Prairie House ,16. Final Confrontation ,17. Can't Go Back ,18. Last Goodbye , (13.05.2011)

Čisto povrchná, samoúčelná zábava. Režisér Marcus Nispel je videoklipár, schopný efektne nasnímať veci nulovej výpovednej hodnoty. Kamera a jej farebné filtre pripomínajú Davida Finchera a spolu s temnou hudbou prispievajú k husto-ponurému vyzneniu. No nulové gradovanie deja, nefungujúce lakačky a absencia tajuplnosti pripomínajú skôr pásový produkt lacného talianskeho brakmejkera zo sedemdesiatych rokov (napr. Joe D'Amato). Navyše, film je mimoriadne hnusný. Sedem ma takisto svojím spôsobom zhnusilo, no zároveň nadchlo úžasne prekombinovaným a vypointovaným scenárom a hlbokou myšlienkou. Tento Texaský masaker motorovu pílou ma zhnusil a odkopol ako jednu z jeho obetí. (16.01.2004)

V některých filmech mě Nispel prostě nevadí. Prostě vezme největšího možného chlapa, dá mu do ruky motoračku a Jessicu Biel nechá celý film pobíhat v tílku. Jeden z určitě povedenějších remaků s kvalitním obsazením. Pozdější nové bláboly Noční můry nebo Krvavého Valentýna na tom byly mnohem hůře. 60% (06.07.2015)