Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Akčný sci-fi thriller odohrávajúci sa uprostred vojny medzi ľudskou rasou a silami umelej inteligencie niekde v ďalekej  budúcnosti. Hlavný hrdina Joshua, vojnami zocelený bývalý agent špeciálnych jednotiek, ktorý smúti za za svojou nezvestnou ženou je naverbovaný, aby vypátral a zabil Tvorcu, nepolapiteľného architekta pokročilej umelej inteligencie, ktorý vyvinul záhadnú zbraň so schopnosťou ukončiť vojnu… a ľudstvo ako také. Joshua a jeho tím elitných agentov sa vydávajú cez nepriateľské línie, do temného srdca územia okupovaného umelou inteligenciou, aby zistili, že zbraň, ktorá má zničiť svet, je umelá inteligencia v podobe malého dieťaťa. (Cinemart SK)

(viac)

Videá (6)

Trailer 10

Recenzie (429)

Lavran 

všetky recenzie používateľa

Hodně mi to, což míním jako pochvalu, připomínalo Snow Crash (u nás jako Sníh) nebo Neuromancera. Tempem, množstvím frenetické akce, zvláštní melancholií, která tím vane, včetně, mimo jiné, hrdé škvárovosti. Pravda, možná by to pár minut navíc sneslo, aby některé motivy mohly trochu víc roztáhnout křídla, ale jinak je to velkolepá jízda, která mě stejnou měrou dojímala i držela v napětí na kraji sedačky. A vůbec to není tak hloupé, jak tu mnozí píší. // Stvořitele jsem před pár dny viděl znovu na UHDčku a měl jsem z toho ještě pozitivnější dojmy než z kinoprojekce. Jak mi to – míněno v dobrém – připomíná Snowcrash nebo Neuromancera, dvě velké kyberpunkové bible, už jsem psal (podobné tempo, hrdá škvárovitost se spoustou dramatických skoků, melancholická zastřenost), tentokrát mě ale trklo něco trochu jiného. Těžko se to podchycuje, ale tam, kde jiné hollywoodské velkoprodukce působí příliš staženě, uhlazeně a vykalkulovaně (vysoustruženě je možná to nejlepší slovo: cokoliv střapatého zaniká v procesu přísně kontrolované výroby), tam Stvořitel působí svěže živě a neučasaně, rozdrbaně – člověk má při sledování pocit, že ten film dýchá, žije si, nespoutaně, vlastním životem. Svět budoucnosti, který zobrazuje (vesměs neokoukané asijské lokace), také působí nebývale živoucím dojmem, což je, troufám si říct, dáno tím, že Edwards věnuje velkou pozornost různým formám života kolem nás – přítomností úplně obyčejných lidí a zvířat mimo hlavní dějovou linku (zvířata tu a tam i vtipně zasahují do děje), díky čemuž to nikdy nevypadá, že se film odehrává jen v nějakých netečných kulisách, ale že je opravdu zasazený v reálném světě, který si plyne vlastní cestou, který je plný jiných příběhů, což mi hodně připomínalo filmy od Terrence Malicka, od něhož tohle Edwards možná okoukal, kdoví. Všechno tady dýchá, i komplexní trikové záběry, Stvořitel je světaplný. Kolikrát se všechno zastaví a zůstane jen ryzí atmosféra: tropická bouře na obzoru, poletující netopýři, cvrkot hmyzu, vytáhlá silueta robota proti mrakům. Jasně, je tu samozřejmě spousta výbuchů a frenetické akce (pořád se bavíme o hollywoodském velkofilmu), ale jako by pro Edwardse bylo stejně důležité i tohle – všechny ta malá zajiskření života, díky kterým dokáže i sci-fi velkofilm s roboty a kolosální hi-tech architekturou vypadat hmatatelně, mít srdce. Stvořitel má v sobě – a tohle myslím zcela vážně – cosi až básnicky křehkého, podobně jako třeba Scottův Blade Runner, s nímž se v leccemž protíná i výtvarně. A bez mučení se přiznám, že tohle je něco, co pro mě bude vždycky mít mnohem větší hodnotu než jakákoliv vypravěčská rafinovanost nebo logická ucelenost, po které tolik lidí, kterým se film nelíbil, marně volá. Ze stejného důvodu mám koneckonců rád i podobně nedoceněnou krásu Ad astra Jamese Graye. ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Proč se v tak úžasném světě odehrává tak všední příběh, proč mi na jeho postavách nezáleželo a proč byl konec tak natahovaný, až byl skoro otravný? Gareth Edwards tentokrát nemohl stavět (a bořit) na základech Godzilly nebo Star Wars, přišel s něčím vlastním... A bohužel tak úplně neuspěl. Příběh je fádní asi jako hudba Hanse Zimmera, která ho provází, a nebýt té technické vyšperkovanosti, která si nezadá s Avatarem a která mě bavila vlastně nonstop, byl by Stvořitel jen průměrný pokus o sci-fi s myšlenkou. Dostal jsem chuť si pustit Blomkampovo Elysium, které je v lecčems podobné, ale na nic si nehrálo. ()

Reklama

lamps 

všetky recenzie používateľa

Snad v životě jsem neviděl tolik nesmyslných hejtů na očekávaný film, které jsou fakt absolutně mimo a dají se snadno vyvracet. 1. Ten film prý vypadá, jako kdyby ho napsala umělá inteligence: Odvozeno zřejmě od toho, že AI tu není za padoucha, nýbrž oběť všech lidských chyb (tedy i jejího samotného vývoje, pak chyby v programování mající za následek jeden zásadní zvrat). Nebudu se bavit o tom, že ten film je hodně politický a vyjadřuje se k americké zahraniční politice zejména druhé půlky dvacátého století; nebo o tom, že prostě následuje známé schéma vyvoleného spasitele s úkolem vytrhnout nevinné bytosti z područí agresivních a invazivních režimů (o tom kdyžtak později). Umělá inteligence by hlavně nikdy nezvládla (fakt tomu nevěřím) vycucat hollywoodský žánrový velkofilm, který v průběhu tak soustředěně a vyváženě osciluje mezi inspiracemi a zmnoženými perspektivami, jimž přisuzuje i odlišné formální dominanty. V pochopení pomáhá i rozdělení do kapitol, kdy každá nejen symbolizuje odlišný stupeň evoluce a současně kolo života (Stvořitel jako bůh, Dítě jako první zárodek, Přítel jako rozšíření vazeb a civilizace a Matka jako hlavní dárkyně života). Každá část, srozumitelně oddělená dílčím zvratem či vyvrcholením, má trochu jiný žánrový základ a vyvolává jiné emoce. Špionážní děj o protagonistovi, jenž ztratil své přesvědčení a vůli, se v momentě nástupu Alfie obrátí na dětskou perspektivu a celá kapitola dostává až čtverácký nádech, kdy se osudy některých záporných postav vyřeší nečekaně a nerušivě vtipně. V Přítelovi následuje vzrušující změna lokací a bourneovská naháněná a závěr nejvíc připomene Rogue One v kulminaci dění na zemi a ve vzduchu, dojemném završení vztahů a posledním pokusu rebelů o zastavení nepřítele. 2. Je to jen výtažek odjinud: Tohle mohu částečně smáznout předchozím odstavcem. Stvořitele beru jako řemeslně špičkové vyvrcholení určité etapy sci-fi, která si bere z klasik žánru podobně jako devadesátkové žánrovky, jež se hrdě hlásily i k částečné brakovosti a vše přefiltrovaly do monumentální konceptuální aktualizace. Tenhle film, ač se bezpochyby inspiruje Terminátorem 2, Posledním samurajem, Matrixem nebo Avatarem, má také vlastní koncept a celou dobu šlape v tom přesahujícím hlavním příběhu o konsolidaci rodiny a vzestupu spasitele, který řídí optimistický futurismus (což je zásadní změna v žánru dystopie) a tradiční morální poslání hollywoodských filmů. A navíc mi osobně přišlo, že Edwards hned zkraje předesílá jakousi uvědomělost toho, že se veze na historii média, která se ve filmové sci-fi do společensky významných rozměrů pozvedla v 50. letech. Proto film začíná zpravodajskou relací, která jako by z padesátek vypadla a vztahuje film i k našemu kulturnímu dědictví, posléze i skrze easter eggs, symptomatické významy a transtextuální čtení.  3. Je to rasistické: Nechápu proč. Protože obyvatelé jihovýchodní Asie jsou všichni rolníci? Už jsem zase u toho – Stvořitel je na rozdíl od Avatara v skrytu politický a reflektuje opresi Vietnamu, Koreje a dalších zemí Spojenými státy, které se vydaly nastolovat světový řád do zcela jiných kultur. Jedno čtení by tak mělo zacházet s tím, že se tu kritizuje lidská živočišnost a agrese, vybuchující ruku v ruce s dominancí danou technologickým náskokem a obav z toho, že jiný stát (nebo jiné bytosti) nás předběhnou – tak jako nepřetržitě mezi východem a západem od zažehnutí studené války. Jednoduchým poučením má být návrat nikoli k zaostalému, nýbrž tradičnímu způsobu života napojenému na krásnou přírodu. I proto tu tvůrci zachycují takové ikonografie a proto je tu scéna, kdy opička jakožto srdnatější součást ekosystému detonuje nastrčenou nálož. Stvořitel je samozřejmě odvozený také od východního učení a moudrosti, které jsou ale univerzálně srozumitelné a imitují návrat k duchovnu a k plnému koloběhu života pro všechny živé tvory. 4. Protagonista je nezajímavý. Je přesně takový, jaký má zhrzený a procitnuvší hrdina být. Chová se na základě jasných motivací a jeho vývoj je sice archetypální, ale zato dobře uchopený i v nejmenších detailech. V jedné scéně se opraví, když mluví o Alfie, a „she“ záhy změní na „it“. Pak naváže další větou a místo „it“ už zase automaticky říká „her“, neboť obě postavy jsou zkrátka silně spjaté, což příběh i dál jasně a srozumitelně formuluje. Audiovizuálně je to fantastické a dostáváme hafo působivých scén, jež jsou velikášské často jen díky správnému úhlu kamery. Mají tu spielbergovskou kvalitu, kdy efekty nezahlcují, nýbrž mění autentické lokace tak, aby působily futuristicky. Ne už naturalisticky, ale tím pro mě krásným filmovým imaginárnem, kde se z bázeň vyvolávajících objektů stává aktivní součást děje (Joshuův rollercoaster na odpalovaných hlavicích). Zhltnul jsem to jak malinu a těch pár scén, kdy logika evidentně hapruje, na tom určitě nic nemění (a rozhodně za takovou scénu nepovažuj nástup sebevražedného AI robota ve službách lidí – ten stroj byl proti odporu známých forem AI očividně imunní a nikdo nemohl čekat, že jej zabrzdí neznámá superAI). V tomhle směru jsou to podobné cringe momenty jako v druhém Top Gunu, který byl taky skvělý, ale přístupnější a srozumitelnější. Fakt nechápu většinu publika, co se tak často zve žánrovými fandy a modlí se za každou skvělou žánrovku. A když pak přijde, tak remcají a zoufají si, že Den zúčtování byl lepší. Kdyby Stvořitel netrpěl srovnáváním lidmi, kteří asi nepoznají rozdíl otrockým přepisováním a nápaditými aktualizacemi, měl by nakročeno mezi klasiky. Pro mě jí každopádně bude a už se těším, až to uvidím znovu a znovu. () (menej) (viac)

Lima 

všetky recenzie používateľa

Mladýho Washingtona už bych nikdy neobsazoval do hlavních rolí, hraje to opět blbě (a za to strhávám jednu hvězdu), jinak mi to přišlo strašně bohatý, jak vizuálem, tak emocionálně. Edwards nás sledem nádherných obrázků provede několika lokacemi, ať bladerunnerovským městem s desítkami svítících reklamních neonů, asijskou krajinou, kde se zajímavě střetává stará buddhistická kultura s moderními sci-fi prvky, nebo super vesmírným plavidlem Nomadu, který jakoby vymysel Kosinski  pro svůj Oblivion. Hlavně ta Asie mě nadchla, jak promyšleně a hladce navazuje moderní architektura na tu starou zástavbu, vytváří tak zajímavý kontrast a ta divácká imerse je neuvěřitelná. Nejsem příznivcem AI, ale stejně mi nevadilo, že Edwards jí relativizuje a staví jí vlastně do pozice kladného elementu, stejně jako před 40 lety Blade Runner, příběh tak dostává náboj, který mě udržel pozornost po celou dobu a těch pár logických lapsů mi to nezkazilo. Bohužel, Edwards je nepochopený tvůrce a to mě mrzí. Jak u Godzilly, která byla tou pravou, chytrou poctou filmům společnosti TOHO, anebo tady, u výživného hardcore scifi, kterých se v současnosti moc nerodí. Může mě jenom uklidňovat, že Blade Runner ve své době byl také kriticky odmítán a divácky odzíván, takže …. třeba to za pár desítek let taky vyjde, Garethe. ()

AppleCore 

všetky recenzie používateľa

Obrovská snaha o novodobou klasiku, která by se mohla řadit po bok Blade Runnera nebo Apocalypse Now, se vyplácí po dobu dvou třetin metráže, který jsou vizuálně, designově i příběhově ohromný (nízkýmu rozpočtu navzdory). Pak ale přijde třetí akt. Akt, ve kterym najednou všechno působí, jako by to přejal jinej tvůrčí tým a všechny zúčastněný to přestalo bavit – a tak prostě zkondenzovali celý Elysium do finálních čtyřiceti minut a udělali ze Stvořitele nejtupější, nejbéčkovější sci-fi roku, čímž veškerá snaha přišla vniveč. Přitom režijně i vizí se ty dvě třetiny drží The Creator neskutečně vysoko. Ty tři hvězdy dávám hlavně za tu snahu přivést na plátna kin originální tvorbu, která v posledních dvaceti letech pomalu mizí. ()

Galéria (51)

Zaujímavosti (14)

  • Greig Fraser pôvodne začal ako kameraman pre film, no v momente, ako začala produkcia pre Duna: Časť druhá (2024), od projektu odstúpil. Než sa tak stalo, Gareth Edwards chcel, aby Greig odporučil nového mladého kameramana. Tým bol Oren Soffer, s ktorým Greig pracoval na niekoľkých projektoch a Oren bol tak trochu jeho učňom. Greig taktiež podporoval  produkciu filmu na diaľku. (drake31)
  • Pôvodný názov filmu bol "True Love". Edwards neskôr vysvetlil, že názov zmenil, pretože to "znelo príliš ako romantická komédia a toto posolstvo by zmiatlo potenciálne publikum, ktoré nebolo oboznámené so zápletkou alebo trailerom filmu". (Arsenal83)
  • 17. júla 2023 film vyvolal kontroverziu, keď jeho oficiálny trailer použil zábery z výbuchu v Bejrúte v roku 2020 ako záberu futuristického Los Angeles zničeného jadrovým výbuchom. Gareth Edwards neskôr prezradil, že tieto zábery boli len pracovné, vôbec v traileri nemali byť a neobjavia sa ani vo filme. (Arsenal83)

Súvisiace novinky

Gareth Edwards a nový Jurský svět?

Gareth Edwards a nový Jurský svět?

21.02.2024

Kolem dinosauří série začíná opět být čím dál víc rušno. Není tomu ani tolik dnů od chvíle, co jste se zde mohli dočíst, že ohledně natočení nového dílu Jurského světa z pera scenáristy prvních dvou… (viac)

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

23.01.2024

V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)

Čína ovládla globální příjmy kin

Čína ovládla globální příjmy kin

02.10.2023

Už dávno nikoho nepřekvapí, že čínský filmový trh je obrovský. Stále se nicméně neděje často, aby filmy z druhé nejlidnatější země na světě, které zároveň takřka nikdo za jejími hranicemi neviděl,… (viac)

10. ročník Future Gate sci-fi film festivalu

10. ročník Future Gate sci-fi film festivalu

13.09.2023

Největší středoevropský filmový festival sci-fi filmů a kultury Future Gate odstartuje svůj jubilejní desátý ročník 26. září v pražském kině Lucerna a následně se přesune do Brna. Kromě hlavní… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené