Tvorca

Krásně vypadající vývar ze dvou stěžejních sci-fi Jamese Camerona (T2 a Avatara). Po stránce designu, výpravy a triků prvotřídní práce, která na "směšných" 80 mega opravdu nevypadá. V tomhle je Stvořitel vítaným protipólem netflixovských tuctovek, které i při 200miliardových rozpočtech budí dojem trochu lepších televizáků. Se zbytkem je to ale už slabší. Příběh filmu stojí na osvědčených základech dobře známých z jiných velkých scifáren - lidstvo ve válce se stroji, AI lidštější než lidé, hrdina zrazující svůj lid, sbližovací trip dvou rozdílných povah apod. Žádné ze silných témat či načrtnutých motivů však film divákovi nedokáže prodat naplno. Filosoficky je to povrchní a okoukané a okázalé dolování emocí příliš nefunguje kvůli značné vyprávěcí zkratkovitosti. Vztah Washingtona s robotickou holčičkou není dojemný, protože by byl dobře vymyšlený a odprezentovaný (jako v T2, Loganovi nebo seriálovém The Last of Us), ale v podstatě jen kvůli hereččině roztomilosti a bezelstnosti její role. A to je málo... Edwards toho ve dvou hodinách chce říct hodně, místo novodobé žánrové klasiky ale stvořil jen prvoplánovou naháněčku s několika výraznými logickými dírami (bomba na zádech) a zásadními nejasnostmi (nedostatečně vykreslený svět, podivný ne/konec). Škoda, určitě se z toho dalo vytěžit víc. 65 % (30.09.2023)

Stvořitel není nijak zvlášť dobrým filmem, ale třeba takoví tvůrci Ant-Mana 3 by si z něj mohli vzít příklad. Víc Star Wars, než Blade Runner s dojezdem alá Elysium. Bez debaty pohlcující vizuál a dechberoucí asijské reálie. Jenže je to celé zprasené podivným střihem, postavami s nulovou hloubkou, příběhem a snahou o to vršit jeden rádoby cool moment za druhým bez nějakého pevnější ukotvení v prezentovaném fikčním světě. (28.09.2023)

Film, jehož stvořitelé koktají, nepamatují si začátek věty a neustále od "originálního autorského sci-fi" utíkají ke klišátkům a zoufalým banalitám, které maskují jediné: o fenoménu AI neřekne Stvořitel nic relevantního, je to jen další efektní ozdoba filmu zcela závislého na designu. Děj ani svět nedávají smysl, na to, kolik prostoru Stvořitel má, nikdy nevytvoří koherentní a srozumitelný svět. I tezovité Elysium proti tomu působí jako vtahující univerzum. Edwardsova režie se snaží jít do hloubky, ale spíš nepřesvědčivě skáče od detailu k celku, od přítomnosti k minulosti. Některé lajny scénáře mohl napsat skutečně jen Chris Weitz... Washington je naprosto dvojrozměrná figura, která svým trpitelstvím jen umocňuje dojem, že Stvořitel se dožaduje velkých emocí, na které absolutně nemá nárok. Stejné pocity prázdnoty a neživotnosti jako z Godzilly a Rogue One. Ne, to už fakt nebude studiem. To bude Edwardsem. (27.09.2023)

A bublina nám definitivně splaskla, takže pokud si někdo myslel, že Gareth Edwards je režisérský génius, kterého zlý Disney vyhnal od Rogue One a Tony Gilroy za něj „prostě něco dotočil“, toho čeká ošklivý střet s realitou. Stvořitel je krásně vypadající film. Fyzický, plný skvělých hejbátek, udělátek, robotů, tanků, raket a obecně se na něj krásně kouká. V pohybu to vypadá taky velmi slušně, Edwards válečnou akci vcelku umí a v některých momentech jeho novinka připomene Terminátora nebo Avatara. A taky ten film, na který jsme se po trailerech těšili. Jenže pak je tu spousta věcí, které neumí. Edwards je výtečný designér, obstojný realizátor a mizerný vypravěč. Čím déle jsem Stvořitele sledoval, tím víc mi ho vlastně bylo líto, protože za tou slupkou skvělých designových řešení se schovává zoufale banální příběh, navíc odvyprávěný nenápaditě a nezajímavě. Všechna klišé, která vás napadnou, tu jsou. I ty, u kterých si budete říkat, že kdyby je někdo použil, tak by to bylo trošičku trapné. Krom toho se Stvořitel zoufale snaží tvářit jako něco víc a krom prostinkého příběhu nabídnout i nějaké to filozofování, ale Edwards s tím zoufale neumí pracovat. A čím víc se pokouší tvářit chytře a mnohovrstevnatě, tím víc se ukazuje, jak moc je jeho novinka povrchní a s postupující stopáží nudná. Hezký, ale… k hovnu asi ne, ale moc dobré to prostě není. (28.09.2023)

Definícia povrchnosti. To už je znesiteľnejšia plytkosť, k tej sa dá byť zhovievavý. Keď sa ale niekto dobre neumláti, aby niečo povedal, pritom sa však akosi nenaučil rozprávať, to vytáča. A riadne! Veru tak, pán Gareth, s touto výbavou bežte radšej do Jurského parku (sveta, vesmíru ... čohokoľvek). V objatí dnes už len bezduchej atrakcie to pre vás snáď bude tak akurát. Len od dobrodružného filmu s podtextom, či dupľom od hoci len jemne a "popovo" filozofujúceho sci-fi, sa odteraz prosím držte čo najďalej. Ste v tom otravný, priam neznesiteľný. (A Chris Weitz sa s vami ešte rozpráva? Nemajte mu za zlé, ak už nie. Vidieť takýto výsledok z natoľko sľubného námetu, to by rozzúrilo úplne každého.) (05.03.2024)