Druhá šanca

Je jasné, že "Těžká váha" má několik nominací na Oscara zajištěných. Bezchybné herecké výkony ústřední trojky Crowe-Zellweger-Giamatti, vynikající příběh, který napsal sám život (tak trochu Rocky, jen s nálepkou "podle skutečné události"), úžasná režie a kamera, hlavně v případě naturasticky pojatých boxerských utkání. Pár scén mi v paměti utkví rozhodně nadlouho. Nádherný film, kterému opět není co vytknout. (27.10.2005)

Popelák jako do té doby nejlepší film Rona Howarda a dost možná i nejlepší boxerský film mého života. Howard sice nepřináší svěží vítr do notoricky známého žánru, ale s danými schématy se mu daří manipulovat více než zručně a ždímá ze mě emoce jedna báseň, takže když Braddock trpí, mám slzy na krajíčku a když bojuje, tak mám sklony fandit. A obrovská pochvala na závěr pro Crowea, protože to, co předvádí, je jedním slovem neskutečné a je jen škoda, že podobnou roli později v další dobové žánrovce nenapodobil. Russelle, tohle byl tvůj večer. (18.07.2006)

Cituplná historka o jednom odepisovaném outsiderovi, co dostane druhou šanci, aby bojoval nejen za sebe a svoji rodinu. Za oceánem tyhle kousky dychtící po dobrých koncích milují a milovat budou. Zvlášť když se odehrává v nějaké obtížné době (tady hospodářská krize 30. let), takže se dočkáme i scén, kterak ještě nedávno uznávaný boxer vyhladovělý žebrá o peníze. Snímek těží zejména z faktu, že jde o zase jeden PRAVDIVÝ americký příběh, stejně jako z ústředního tria – ukázněný Russell Crowe, sekundující Renée Zellweger a asi nejlepší Paul Giamatti. Těžkou dobu zase evokuje kameraman Totino, nešetří šedí, klaustrofobními interiéry, záměrně nejistou ruční kamerou. Výsledek na mě působil ale relativně chladně. Že by Howardovou tak trochu stále stejně sterilní režií? Celek jako kdyby postrádal srdce, dílčí momenty ale dokážou leccos vynahradit. (22.10.2006)

Mega. Opravdu skvělý film, který útočí na emoce, ale mě to bylo jedno a podlehl jsem. Russel Crowe to zahrál skvěle a Jim Braddock v jeho podání byl takovej dobrák, že jste mu museli fandit. Možná ještě více než Crowe se mi líbil Paul Giamatti. Atmosféra filmu rovněž skvělá a Ron Howard dokazuje, že je prostě sázka na jistotu. (18.11.2005)

Po hodně průměrném Fighterovi jsem si opravdu spravil chuť. Cinderella Man je totiž dokonalým filmem o jednom boxerovi, který se nechtěl vzdát, který nechtěl, aby jeho rodina hladověla a který chtěl vyhrávat. Je to opravdu skvělý film, ve kterém je sice pár odboček (vztah s kamarádem, jeho práce), ale i ty odbočky zde mají význam a žádná tu není zbytečná. Crowe podal bez nadsázky geniální výkon a já jsem zůstal jen strnule zírat, protože jsem u jeho jména nenašel nominaci (minimálně!) na Oscara. Stejně jako Howard, oba borci ostrouhali a myslím, že tohle je jedna z největších chyb, které se Akademie kdy dopustila. Ale ani tohle mi nemůže zkazit takhle skvělý zážitek z tohoto opravdu vynikajícího boxerského snímku. 100 %. (26.02.2011)