Reklama

Reklama

Život a smrť Petra Sellersa

  • Česko Život a smrt Petera Sellerse (viac)

Obsahy(1)

Píše se rok 1957. Mladé posluchače BBC uchvátí zábavné skeče "Šašků," skupiny komediálních anarchistů se sklonem k absurdnímu humoru. Jedním z géniů v této skupině je Peter Sellers (Geoffrey Rush), herec s nenaplněnými filmovými ambicemi, kterého až příliš starostlivá matka Peg (Miriam Margolyesová) nutí k agresivnějšímu sebeprosazování. Možná i díky tomu mladý herec uspěje a získá filmovou roli po boku italské krásky Sophie Lorenové (Sonia Aquinová), do níž se beznadějně zamiluje. Šťastně vdaná herečka ho sice odmítne, ale na jeho nenaplněné lásce ani na rozpadu manželství s Anne (Emily Watsonová) to nemůže nic změnit.

Sellers brzy začíná bojovat s osamělostí a depresemi, z nichž ho vytáhne až přítel Maurice Woodruff (Stephen Fry), který mu vytrvale shání práci (a výrazně si tím vylepšuje rozpočet). Úspěšný režisér Blake Edwards (John Lithgow) chce Sellerse obsadit do vedlejší role ve filmu "Růžový Panter" v hlavní roli s Davidem Nivenem. Sellers ale nakonec získá postavu inspektora Clouseaua, která ho konečně nasměruje na hvězdnou dráhu. Najednou se nabídky doslova sypou. Některé jsou velmi zajímavé, jak třeba ta, kterou mu udělá režisér Stanley Kubrick (Stanley Tucci). Ten totiž Sellerse přiměje, aby přijal hned několik hlavních rolí ve snímku Dr. Divnoláska, za které herec získal svou první oscarovou nominaci. Po neproměněné nominaci se zklamaný Sellers znovu uchýlí ke svému mentorovi Mauriceovi, jenž ho přesvědčí, aby přijal nabídku Blakea Edwarda na pokračování "Růžového Pantera" a návdavkem mu předpoví životní štěstí s "B. E."

Do Londýna přijíždí krásná švédská herečka Britt Eklandová (Charlize Theronová). Sellers ji omylem považuje za osobu z Mauriceovy předpovědi a začne ji pronásledovat. Po třítýdenním dvoření ji přivede před oltář. Několik týdnů po svatbě ale Sellers prodělá těžký infarkt, při němž se mu zastaví srdce.

Život a smrt Petra Sellerse je důvěrný pohled na jednoho z nejplodnějších světových komiků, který se díky mimořádnému nadání pro imitaci a improvizaci stal mezinárodní ikonou. Vydejte se pod režií Stephena Hopkinse a s Geoffreym Rushem v titulní roli na kaleidoskopickou cestu Sellersovým životem. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (98)

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Stejně jako byl Peter Sellers komplikovaný člověk, tak je komplikovaný tento film. Mám z něho poněkud divný pocit a je těžké určit z kterého úhlu pohledu se na něho mám divát a jak ho mám chápat. Hned na rovinu by si měl divák před zhlédnutím filmu uvědomit, že to není klasický životopis. Už to zde zmínili ostatní komentátoři. Tento film se často rozchází z pravdou, anebo není zřejmé jestli některé jeho situace jsou pravdivé.Třeba není moc známo, jak blízky a vlídný byl stav Sellerse k Sophii Loren. A v první řadě Sellers ROZHODNĚ nebyl takový psychouš. Ano ještě jsem nečetl knihu ,,Růžový Panter Peter Sellers´´ ale stačí si přečíst jenom Oskarův komentář k tady tomu filmu, jeho biografii v hereckém csfd profilu Petra Sellerse a vlastně vám to musí být alespoň trochu jasné. Měl časté deprese, změny nálad, bylo možná dost těžké s ním žít. Ale také to byl výborný úmělec a zlý člověk vůbec ne. Nedá se zkrátka o něm mluvit v žádném případě jednotvárně. A to mohu posoudit už teď. Přitom skoro celá jeho filmografie mě teprve čeká. A na jeho talent tady tento film zcela zapomíná. Ukazuje ho pouze jako naprostého cvoka a úchylného sukničkáře. Ale zas na druhou stranu tento film opravdu (snad) nemá být normálním a přesným životopisem. Už to zde bylo zmíněno a já se s tím ztotožňuji a dodám k tomu můj malý osobní pohled na věc. Sellers je zde ukázán jako typ a bláznivého, komplikovaného člověka. Kterým opravdu byl, ale ne tak velkým. Věřím, že to nebyl vůbec zlý člověk a vlastně o něm po zhlédnutí filmu nemám horší mínění než jsem měl předtím. Tady je jeho postava trochu zveličovaná aby smínek místo životopisu mohl obstát jako poutavé drama o lidské podivnosti. Netřeba všechno brát doslova, já jsem ten film vnímal takhle. Za nějáký životopisný, pravdivý film co stojí na faktech bych ho ani nepovažoval. Ale já jsem chtěl něco jiného, na mě to celé působí zmateně chaoticky. Tu pointu a vyznění jsem si musel vymyslet sám. To bude asi chyba. Ale jo, docela mě to bavilo. Ale jako celek je to pouhý slabší průměr. Nevím jaké dát hodnocení, je to tak na 2 a půl. Takže zaokrohluji a dávám 3.. ()

Oskar 

všetky recenzie používateľa

POZOR! MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY! Tohle bude asi dlouhý komentář. Omlouvám se, nechci unavovat, ale už dlouho jsem toho neměl tolik na srdci. Shrnout skutečný život do filmového příběhu vyžaduje vždycky jeho zhutnění, prostříhání, domýšlení atd. To beru. Jenže v tomto případě se to vymklo kontrole a filmaři vytvořili monstrum. Jakéhosi paralelního Petera Sellerse, který má s reálným málo společného. Místy k tomu došlo z touhy po senzaci, častěji ale z neznalosti a dokonce lenosti zjistit si o subjektu nějaká fakta. Ale jedno po druhém. OSOBNOST PETERA SELLERSE - Kdokoli se rozhodne o ní mluvit, psát či točit, pohybuje se od začátku v oblasti mýtů a legend. To ví každý, kdo se o něm kdy pokusil napsat článek, načež zjistil, že ta kvanta vyhledaných informací se téměř beze zbytku vzájemně vylučují a drtivá většina z nich se zakládá na tak či onak emotivně podbarvených a evidentně "vylepšených" historkách. Sám Sellers o sobě mlžil, jak se dalo, a výpovědi jeho manželek a dětí jsou, jak se říká, každý pes jiná ves. Pokud se dá něčemu bezvýhradně věřit, jsou to úřední listiny, uvádějící fakta o jeho narození, sňatcích, rozvodech, zdravotních komplikacích a smrti. Film se (zřejmě v souladu s předlohou) opírá o zcela jiný zdroj - fámy. O Sellersově osobním životě ochotně zpravoval veřejnost bulvární tisk a jeho takzvaní "přátelé" z branže, což není zrovna důvěryhodná komunita. Mnozí z nich se po celou kariéru vesele vozili na Peterových šosech a po jeho smrti plynule navázali statutem "odborníků na Sellerse" v dojemných knižních a televizních vzpomínkách. Vyprávěli a vyprávějí o něm všemožné pikanterie, nevynechávajíce žádný detail. A nikdy nezapomenou připomenout, že oni jediní Sellersovi rozuměli. Tak se dostaly do oběhu "zaručeně pravé" historky o Sophii Lorenové (že se do ní zamiloval, je možné, že se kvůli neexistujícímu románku rozvedl, je zřejmě blbost), o jeho osobním jasnovidci (jak příznačné, že nejzápornější postavou filmu je právě ta, která jediná stojí mimo "přátelskou a přející" filmovou branži), o tom, že kvůli němu se na Casinu Royale vystřídalo 7 režisérů (ve skutečnosti vyměnil jediného; 5 jich bylo od samého začátku, protože se točilo souběžně v několika místech světa s různými dalšími hvězdami), že nenáviděl Clouseaua... RŮŽOVÝ PANTER Když pominu, že už při zrodu postavy v letadle do Říma slyšíme inspektorovu frankoangličtinu, která se ve skutečnosti zrodila až s druhým dílem, nelze přehlédnout řadu dezinformací v cause Sellers kontra Blake Edwards. John Lithgow sice hraje Edwardse jako blazeovaného narcise, ale dělá to navzdory scénáři.Blake Edwards-filmová postava totiž přichází na scénu vždy jako trpělivý spasitel Peterovy kariéry. Jako muž, který si může vybírat a kterému krutý Sellers vytrvale hází klacky pod nohy. O tom, že kariéra Mr. Edwardse v 70. letech dávno žila z úroků a panteří návrat byl pro něj stejnou existenční nutností jako pro Sellerse, se zde taktně mlčí. "Dojemné" závěrečné titulky o dozvucích hercovy smrti rovněž pomíjejí, že tentýž Blake Edwards bezprostředně po Peterově konci nabídl nerealizovanou Romanci Růžového pantera Dudleymu Mooreovi a teprve poté, co Mooore odmítl hrát Clouseaua, Edwards slátal dohromady "poctu Peteru Sellersovi" Stopa Růžového pantera. Filmová prezentace jejich vztahu, která jde ve všem na ruku verzi Blakea Edwardse, se dá chápat jako strach z možné reakce dosud žijícího člověka, který nejde pro žalobu daleko. Zřejmě i to je jedním z důvodů, proč film ani slůvkem nezmíní něco tak důležitého, jako byla AUTORSKÁ TVORBA PETERA SELLERSE Že Clouseaua nenáviděl, je vcelku zřejmý nesmysl, protože Sellers tu postavu stvořil. Její charakter, masku, kostým, akcent, vše. Malér byl v tom, že práva vězela v rukou Blakea Edwardse a Maurice Richlina, takto autorů scénáře k Růžovému panterovi (1963). V praxi to znamenalo, že zatímco Edwards mohl teoreticky obsadit Clouseaua někým jiným, Sellers v něm nemohl pokračovat, aniž by se vysmekl z Edwardsovy kurately (ačkoli o tom snil a před smrtí vlastní panteří film plánoval). Sellers byl ostatně vždycky autorský komik, už od časů rozhlasové Goon show přes různé tv pořady až k řadě filmů, kterési napsal nebo je i režíroval. Ani slovo o tom v této "biografii" neuslyšíte, ačkoli si osobně myslím, že touha po absolutní kontrole nad projekty a nemožnost toho docílit byly pravděpodobnými příčinami Sellersových mnoha konfliktů a excesů, o depresích nemluvě. Film Mr. Topaze, který režíroval, propadl a on už nikdy nedostal šanci to zkusit znovu. Přesto se na spoustě filmů autorsky podílel, ať už to je či není uvedeno v jejich titulcích. Film o tom mlčí. Tak například epizoda s Dr. Divnoláskou: Stanley Kubrick přijde za Sellersem s hotovým scénářem, nabídkou na čtyři role a prosbami, neboť po úspěchu Pantera mu prý studio nedovolí natočit film bez Sellerse. Načež Peter dělá drahoty a vyzuje se aspoň ze čtvrté role. Tak to už je čirá fikce. 1.) Že byl Divnoláska uveden až po Panterovi, je shoda okolností, ale pracovalo se na něm už 2 roky. 2.) Peter Sellers byl u samého zrodu projektu, obstaral mu vhodného scénáristu a udělal z něj komedii. Ten film se psal od začátku jako Sellersova exhibice. 3.) Major Kong (kterého nehrál kvůli zranění, podle zdejší verze fingovanému), byl Texasan právě proto, že Sellers uměl vtipně napodobit texaský akcent. Takže zdejší scéna, kde zuří, že Konga hrát nemůže, protože tento hlas v sobě prostě nemá, je čiročirý výmysl. ČAS je entita, s kterou film zachází velmi volně, viz případ Divnoláska, ale i jiné. Vrací-li se po dlouhé pauze Růžový panter, vrací se zde filmem Růžový panter znovu zasahuje (1976), ačkoli mu předcházel Návrat Růžového pantera (1974). O Večírku se pro jistotu mlčí. Hon na lišku (1966) se podle této verze začal točit zhruba rok po Casinu Royale (1967). Blake Edwards v roce 1978 říká, že se Sellersem pracuje 20 let (ve skutečnosti 15) atd. atd. Koho pak překvapí, že Sellersovy filmové děti v průběhu tří let nezestárnou ani o den? GEOFFREY RUSH je důvodem těch 2*. Maska a kostým dokážou divy, ale je úžasné, jaké proměny dosáhl hereckými prostředky. Jak perfektně napodobil chůzi a hlas každé ze Sellersových postav... A je to právě jeho zásluha, že Peter Sellers není jen sociopatickým monstrem, ačkoli autoři udělali všechno pro to, aby jím byl. Mrzí mě, že to vše Mr. Rush nemohl předvést v lepším filmu. Tento je tak lživý a lhostejný k objektu svého zájmu, že za nějakých 20-30 let jistě někdo pečlivější natočí jiný, lepší film o Peteru Sellersovi. Ale pochybuju, že s tak dokonalým protagonistou. 40% () (menej) (viac)

Reklama

Flego 

všetky recenzie používateľa

Priznám sa, Petra Sellersa mám rád a dlho som čakal na príležitosť pozrieť si tento autobiografický film. Myslím, že Geoffrey Rush sa zhostil stvárniť génia vcelku dobre ( hoci som netušil, aký P.S. v skutočnosti bol ). Ak by mal lepší scenár ( komentáre spoza kamery sú k ničomu ) a režiséra, možno by bol jeho výkon ešte strhujúcejší. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Jsou lidé, kteří věří, že to, co bylo odvysíláno v televizi, je pravda, jelikož to bylo v televizi. A jsou také lidé, kteří ví, co znamená umělecká licence a stylizace. Nebudu tedy marnit čas analýzou toho, zda tenhle film vypráví cosi o SKUTEČNÉM Peteru Sellersovi (zdravím kolegu Oskara:-)), jako poučený divák o tom vím své (mám totiž povědomí o existenci biografického mýtu), zaměřím se spíše na film samý - strhující studie člověka, který díky výchově a úspěchu v životě rozmělní svou osobnost ve svých filmových rolích, ke kterým utíká sám před sebou i ve svém soukromí (moment, kdy se má Peter vypořádat s rostoucí krizí svého manželství a vztahu a řeší ho útěkem do skříně a hereckou etudou na téma malý bezbranný chlapec - pidičlovíček). Tahle krize vlastní identity vrcholí ve chvíli, kdy se má postavit tváří v tvář komplexu byvším v životě s dominantní matkou - komunikuje s ní prostřednictvím své filmové postavy, jeho já zůstává skryto někde hluboko uvnitř daleko od bolestivé reality. Studie geniálního člověka, který je sám a zaplňuje svou samotu a prázdnotu náplastmi matérie, věcmi... A jako věci chápe i živé lidi včetně svých nejbližších... Jak řekla Peterovi přímo jedna z postav filmu: ,,Ten, kdo je osamělý, nemůže být nikdy šťastný..." (kapitola sama o sobě je doslova herecký koncert Geoffreyho Rushe, v některých momentech byl snad lepší než sám originál...) Strhující ,,autobiografický" film... ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Kdyby se Geoffrey Rush narodil v den smrti představitele inspektora Clouseaua, začnu snad věřit na reinkarnaci.. Rozporuplně přijímaný ani ne tak životopis, jako spíše soubor hodně zkreslených a přibarvených střípků ze života náladového maminčina dítěte, které odmítalo vyrůst. Oskar ve svém vyčerpávajícím komentáři píše o filmu jako o jakémsi vyobrazení paralelního P.Sellerse a to se mi právě na Hopkinsovi líbí. Vždyť začátek i konec jasně naznačí, že stěží existuje člověk, který by byl vpuštěn do mistrova karavanu a mohl tak se vší upřímností říct: „Byl jsem při tom..“ ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (14)

  • Geoffrey Rush dlouho váhal, zda titulní roli přijmout: "To je vlastnost, která se se mnou táhne odjakživa a projevuje se hlavně v mé divadelní kariéře. Můj agent mě za to nenávidí. Totiž: vždycky když uvažuju, jestli vzít nějakou roli, nejdřív začnu hledat všechny důvody, proč se pro ni nehodím, a až dlouho potom ty, proč bych to vzít mohl. Takže teď jsem si říkal: 'Jsem Australan a on byl Angličan. On byl tlustší, menší a chlupatější.' Těch věcí bylo moc. Scénář se mi líbil, ale stejně jsem to odmítl. O rok později se mě zeptali znovu a vzal jsem to. Nešlo o to, že bych si s nimi nějak hrál, nebo že bych byl namyšlený, ale zrovna jsem točil Piráty z Karibiku a byl jsem krapet odvážnější a... drzejší, protože jsem byl na obří lodi ve velikém klobouku a s opicí na rameni. Dávalo mi to bizarní sebedůvěru. Řekl jsem si: 'Jsi charakterní herec a tenhle scénář je plněný sen charakterního herce. Někdo to nakonec vezme, tak proč ne ty? Připrav se, že můžeš spadnout na držku, a jdi do toho.' A když jsem se takhle zbavil zbabělost, skvěle jsem si to užil." (NIRO)
  • Ve filmu Malaga (1954) Sellers údajně nadaboval až 14 postav, přičemž jedenáct z nich mezi sebou vede konverzaci. (imro)

Súvisiace novinky

Scenáristé v akci

Scenáristé v akci

22.11.2008

Vrána k vráně sedá a američtí scenáristé s oblibou pracují ve dvojicích. Rossio a Elliot (Piráti z Karibiku) či Orci a Kurtzman (nepřehlédli jste našlapaný trailer na nový Star Trek, že ne?) jsou už… (viac)

Reklama

Reklama