Réžia:
Oliver HirschbiegelScenár:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrajú:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Je apríl 1945 a do úplnej porážky nacistického Nemecka ostáva už len niekoľko dní. Hitler však vo svojom berlínskom bunkri aj naďalej požaduje od svojich generálov boj do posledného muža...Film, detailne popisujúci, ako prebiehali posledné dni Tretej ríše v Hitlerovom berlínskom bunkri, vznikol na motívy knihy Hitlerovej osobnej sekretárky Traudl Jungeovej, ktorá s ním bola v bunkri až do úplného konca. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (788)
Nejdříve se vyznamenali naši novináři a jim podobní co psali o tom, že je zde Hitler podán tak, aby budil lítost--leda hovno!! Lítost vě me budí leda tak česká novinařina! Pak přišel samotný film,který mě naprosto strhnul od první chvíle dával najevo kdo byl Hitler zač. Jeho vyjadření na adresu židů, pár hodin před svou smrtí mluví za vše. Nejsilnější scénu tady zmiňuje každý, takže jen dodám, když někdo je schopen "toto" udělat svým dětem, co by asi bylo s ostatními ?? ()
Dal bych nejraději tři a půl hvězdy. Film je samozřejmě velice působivý, což už je dáno tématem. Jako člověk, který se o dějiny (hlavně 20.století) hodně zajímá, uznávám hodnotu filmu z hlediska poznání historie. Coby historické svědectví o konci jednoho zločince a lidí (národa) kolem něj, které stáhl sebou je to velice zajímavé a hodnotné dílo. Budu-li ovšem toto dílo posuzovat z čistě filmového hlediska pak mé hodnocení není bez výhrad. Má hlavní výtka by se týkala délky. Pro představu jak to v bunkru vypadalo, jaký byl Hitler šílenec, co znamenal konec války pro Němce stačilo pár ukázkových scén. To natahování, spousta rozhovorů různých lidí z Hitlerova okolí mi přišlo dost zdlouhavé - hlavně tedy první polovina. Jinak Hitler byl vykreslen Bruno Ganzem výtečně. Pár scén je skutečně mrazivých (především chladnokrevné zabíjení Goebelsových dětí). Zajímavé byly výlety do dění na povrchu (nejvíce zaujal hlavně příběh mladého chlapce). Navíc já prostě s většinou těch lidí vůbec nesoucítil. Prostě jsem jen chladně sledoval bandu vrahů jak čekají na svůj konec a bylo mi jedno, jestli si prostřelí hlavu nebo je pozabíjí Rusové. Soucit jistě ani nebyl zamýšlen, ale pro mě se pak představení stalo jen nezúčastněným pozorováním dění, nebyl jsem nijak emocionálně zainteresován. ()
I s odstupem let je Der Untergang skutečně silným zážitkem. Slavný producent Bernd Eichinger chytře sáhnul po stejnojmenné knize Joachima Festa a vzpomínkách nejmladší Hitlerovy sekretářky Traudl Junge, které vyšly pod názvem Do posledního okamžiku. Ostatně zpověď Jungeové rámuje celý příběh posledních dnů Třetí říše. A ačkoli se sama premiéry filmu nedožila, jejím vzpomínkám na roky po boku Vůdce byl věnován samostatný dokument Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin. Díky tomuto materiálu je výsledný film mnohem hlubší a plastičtější zprávou o konci jedné tisícileté říše, která trvala pouhých 12 let a přesto nepřestává fascinovat a je důležité ji studovat do nejmenšího detailu. Tolik důležitých otázek a paradoxů sledujeme scénu za scénou a setkáváme se znovu s těmi nechvalně známými postavami historie. Obsazení je hodně zajímavé, například Eva Braunová - v době smrti jí bylo 33, ale zahrála si ji téměř čtyřicetiletá Juliane Köhler (známá z Aimée & Jaguar). A navzdory tomu hendikepu se stala velmi autentickou paní Hitlerovou. Trochu jiný případ je Magda Goebbels - v době smrti jí bylo 44, její představitelka je o 6 let starší Corinna Harfouch (proslavená jako Vera Brühne), za ni více mluvily její činy, nežli herecká akce. Bruno Ganz (jeden z nejlepších Hitlerů) a Alexandra Maria Lara (Traudl Junge) jsou pak prakticky ideálními představiteli. ()
„Vtedy som pochopila, že samotná mladosť nie je žiadne ospravedlnenie. Že som sa mala viacej zaujímať.“ Nevidím nič zaujímavé na snahe niektorých filmárov, poľudštiť Hitlera. Môžu si prirodzene robiť čo chcú, ale ja ich snahu absolútne neocením. pre mňa to bolo monštrum a je mi fuk, čo sa mu stalo, že sa z neho stala taká vec, aká sa stala. Každopádne, Pád tretej ríše je lepší, ako životopis s Robertom Carlyleom. Berie totiž Hitlera ako vedľajšiu postavu (čo je dosť zaujímavý, nečakaný uhol pohľadu) a dôraz kladie skôr na fascinujúce udalosti posledných dní nemeckého chudáka a jeho lojálnych "kolegov". Veľa tomu samozrejme dáva nielen Ganzov presvedčivý výkon, ale i pôsobivá atmosféra, ktorá kráča ruku v ruke s mrazivou výpravou obrovského, podzemného bunkra. ()
Celosvětová pecka, která ztrácí na kvalitě tím víc, čím víc se člověk věnuje dějinám II. sv. války a jejího závěru ... Myslím, že vysokoškolský profesor vyučující dějiny II. sv. války by tomuto filmu dal "odpad!". Každopádně se jedná o komorní, herecky špičkově zvládnuté dílo, které naprosto neodpovídá realitě. Zcela nadneseně až směšně vykresluje reakce a chování lidí v bunkru, žádné drama se nekoná, žádná histerie nic ... Jednotliví herci hrají podle scénáře špičkově, ale jejich scénář je zpatlanina, kterou by běžný psycholog, nedej bože profesionální psycholog a dějepisec roztrhal na kusy. Projevy Hitlera jsou excelentním Bruno Gantz si odehrál svoji životní roli a to asi nejlépe ze všech a hlavně nejreálněji. Film se tváří, jako by nakonec trpěl, pochyboval a vztekal se pouze on ... okolo chodí desítky figurek, často tak zmateně a v rámci délky stopáže až velice nevýrazně a znuděně. Toť můj názor, film jako takový nudí, jako rekonstrukce neuvěřitelně citlivého tématu naprosto selhává. Ale poradím vám jednu věc, která se mi tak nějak nechtěně podařila ... Nejdříve se podívejte na dnes již kultovní ruský film z roku 1985 Jdi a dívej se. "Pád Třetí říše" na vás bude působit jako neuvěřitelné blaho a zadostiučinění. Tohle už se netýká hodnocení těchto filmů, ale je to můj osobní názor: "Jsem rád, že to Rusové Němcům nakonec vrátili až do úplného konce, do poslední kapky hořkosti se vším všudy..." ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (51)
- Adolf Hitler (Bruno Ganz) sa spolieha na protiútok Obergruppenführera a generála Waffen SS Felixa Steinera. 21.4.1945, počas bitky o Berlín, bol Steiner poverený velením armádneho oddielu, aby obkľúčil 1. bieloruský front kliešťovým obchvatom, postupujúcim zo severu mesta. Keď mu generáli vo filme oznámia, že sa tak nestalo, nakoľko Steiner nemal k útoku dosť síl a útok sa nezdaril, Hitler sa rozzúril. Stainer v skutočnosti vôbec neurobil protiútok z dvoch dôvodov. Po prvé, pretože si uvedomil, že jeho jednotky sú nedostatočné, približne pomerom 1:10 v prospech sovietov. Pozostávali z dvoch práporov 4. divízie SS, ktorý ale nemali žiadne útočné zbrane, tínedžerov Hitlerjugend, núdzového pozemného personálu Luftwaffe a pracovníkov v prístavoch Kriegsmarine. Jedinými dostupnými tankami bol približne tucet ukoristených francúzskych tankov z roku 1940. Po druhé, presvedčil ho Rudolf Nadolny, bývalý nemecký veľvyslanec v Moskve, aby opustil mesto aj s jednotkami. To umožnilo odovzdanie mesta takmer bez boja. Rovnako ako v tomto prípade sa zdržal vykonávania záchranných operácií vo viacerých oblastiach na severe Berlína, čo bolo v skutočnosti nerealizovateľné, a preto bol 27.4.1945 zbavený velenia pre neposlušnosť. Keď sa to v skutočnosti Hitler dozvedel, vôbec nezúril ako vo filme, ale dlho mlčal a potom trval na tom, aby ženy z bunkru odišli okamžite z Berlína a následne vyhlásil, že vojna je prehratá. Felix Steiner vojnu prežil. Po kapitulácii bol uväznený až do roku 1948. Čelil obvineniam v Norimberskom procese, ale tie boli zrušené a on bol prepustený. Už v roku 1951 založil lobistickú skupinu, ktorej cieľom bolo bojovať za právnu, ekonomickú a historickú rehabilitáciu Waffen-SS. V roku 1953 bol Steiner naverbovaný do CIA. V rokoch 1958 a 1963 napísal knihy, ktoré boli o Waffen-SS. Zomrel 12.5.1966 ako 69 ročný. (Raccoon.city)
- Bruno Ganz (Adolf Hitler) prohlásil, že se na roli nacistického vůdce připravoval čtyři měsíce. (Duoscop)
- Náklady na výrobu byly přibližně 13,5 milionu EUR. (NIRO)
Reklama