Kráľ Artuš

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (16.02.2006)

Vskutku nebetyčná sračka. Totálně umělá a trapná vizáž utopená v papundeklových kulisách, debilitě scénáře, oposlouchané hudbě, špatných tricích a ještě horších hereckých výkonech a absolutním neumětelství režiséra Fuquy, který dokázal film zprznit takovým způsobem, že místy připomíná spíš laciný televizní příběh z dílny ČT. Fiasko, která u Bruckheimera snad nemá obdoby a milion dobrých důvodů, proč Fuquovi nedát už ani cent. Navíc Keirino poprsí leze do záporných hodnot. 30% za hlášky a za to, že se na plátně pořád něco hejbe:-) (16.07.2004)

Samozřejmě to nejsou plné čtyři hvězdičky, ale v tomhle případě "plavu tak trochu proti proudu". A jak jinak to vyjádřit :) ... Legenda nelegenda, mně se tahle "nepohádková" verze docela líbila. Výborná hudba, herecky sice nevýrazný (ale ne hrozný), ... no prostě do dvou třetin jsem byl spokojen docela hodně. Ke konci už to bohužel upadalo, ale taková hrůza, jak se tu v některých komentářích dočtete to není... Imho :) (19.01.2005)

Člověk neví, jestli má chválit nebo proklínat, tak to vezměme popořádku. Začněme hereckým obsazením, které je bez diskuse skvělé a navíc země původu herců kolikrát souzní s postavami, které hrají. Tak charismatičtí protivníci, jakými jsou Clive Owen a Stellan Skarsgard, se hned tak nevidí a při pohledu na jména jako Ray Winstone, Hugh Dancy, Til Schweiger a Ioan Gruffudd každý milovník evropského, najmě britského filmu zaplesá. Děj rozhodně nenudí a hudba je velmi, velmi povedená. Jenže. K čemu skvělí herci, když prakticky nemáme šanci se s postavami seznámit a jednotliví hrdinové pro nás i ve chvíli vlastního umírání zůstavají sotva něčím víc než párkrát zaznamenanými tvářemi v davu. K čemu lovestory Artuš-Guinevera, když do vzájemných scén jejich představitelé nevkládají ani desetinu zápalu, projevovaného ve scénách bojových. A k čemu bojové scény, když člověk civí na rvačku namodro omalovaných divochů s divochy oplechovanými přes mlhu a kouř a má dojem, že lidé v bitvě zřejmě nekrvácejí a nepotí se. Už za to by režisér zasloužil na holou. A do krve. Vzhledem k tomu postrádá cenu rozčilovat se nad historickými chybami snímku, a že vyskakují ze skoro každého záběru. (25.07.2007)

Na každé legendě je něco pravdy a každá legenda má svůj předobraz ve skutečném světě. Ano to vše je pravda, ale proč se skutečnou verzí legendy naložit jako Antoine Fuqua. Film se tváří drsné a hlavní hrdinové si o sobě snad myslí, že každý je jeden velký Maximus Decimus Meridius. Jenže pravda je jinde a nezachraňuje to ani skoro nahá Keira Knightley(sakra furt mi vadí jak se snaží být kopií Natalie Portman). Příběh je lehce stupidní a zbytečně rozvleklý. Merlin je z velkého mága lesním šamanem. Jediný Artuš zůstává gladiátorem po celý film a tuto úlohu mu dokážeme i věřit. Jen jeho arogantnost a sobectví působí až moc vznešeně a císařsky. Jeho kvalitám se vyrovná jen vůdce jeho soupeřů ztělesněný Stellanem Skarsgardem. Tempo filmu nedostačuje nárokům akčního filmu. (04.06.2006)