Kráľ Artuš

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (16.02.2006)

Ano, podle pověsti Artuš porazil Sasy, ale tuším, že Ginevra nebyla modronohá bojovnice a lučištnice odněkud z lesa, ale dcerkou královskou. Nemůžu popřít, že se mi tento její příběh líbil víc, než ve skutečnost vypráví staré pověsti. Hlavně co se Lancelota týče. Díky ale velkému počtu slavných tváří se na to dívat dalo. Stellan, jako hlavní vůdce saských nájezdníků, byl ve své roli nekompromisního zabijáka úžasný. Stejně tak jako Mads se svým sokolem. Ty vlasy a kérky na tváři mu nesmírně slušely a Merlin, ten byl spíše k zasmání. V jeho případě si Merlina stále představuji jako charismatického čaroděje v podání Sama Neilla. (12.02.2017)

Doslova Pánubohu do oken hvězdně obsazená parodie historického velkofilmu, kterou, jak odhodlaně předpokládám, nemysleli ani tvůrci samotní doslovně. Něco málo sice zachraňuje slušná akce na zamrzlém jezeře a Zimmerova heroická hudba, přetěžko to ale ospravedlňuje tu ohromnou paletu amatérských prasečin. Co ta kamera? Co ten scénář? Co to splachovací herectví? Co ta prsní bandáž? Panenko skákavá! Třebaže se amatér Fuqua poměrně zdárně popasoval s řadou drobných gangesterek na jedno použití (viz. překousnutelný Training Day), jeho připouštění k rozsáhlejším projektům dokazuje, že na něco podobného nemá a nikdy nebude mít ledví. Jerry, konečně si to také uvědom a dej mu spočinout na hřbitově filmových patolízalů... (06.04.2007)

Ale fujtajbl! Takhle se točí artušovská legenda vy balíci (amíci)? Proč mají všichni poslední dobou potřebu vyprávět příběhy, založené na mýtech a kouzlech "dospěle nebo dokonce - podle skutečných událostí-grrrrRRR!"? Trója zabila kouzlo Homérova eposu, ale měla alespoň hvězdný ansámbl dobrých herců a jednu geniální scénu k tomu. Excalibur má charizmatického Owena a... kulové. Artuš jako Říman? Proč?! A dobrá tedy, když už to musí být, proč do toho násilně montovat Merlina jako druida, který mu jde po krku a Guinevru jako zablácenou keltskou válečnici, která se do něj šmahem zamiluje a pak už vesele kosí jeho protivníky? Seru na vás, jdu domů, hmmm, kam jsem dal to DVD s Excaliburem? 20% (19.06.2006)

On je to v podstatě docela takový obstojný velkofilm a často se mi nabízelo srovnání s druhým dílem Pána prstenů a oba ze souboje vychází tak trochu nastejno. Po dokoukání jsem si říkal, že budu zase jeden z mála, který dá nižší hodnocení, než většina ostatních. K mému překvapení se shoduji. Tento film je směšný. A to především svým scénářem (jak jinak), režií, herci a hudbou a ano, i efekty. Herci jsou vybráni přesně tak, aby bylo hned divákovi jasné, kdo bude záporňák (holá lebka a neupravený dlouhovlasý buran) a kdo klaďák (vymydlený hezoun s účesem z dvacátého století). Stejně vypočítavá je role té ženské, což měl být asi od tvůrců takový malý vtípek. Nemůže být přeci film bez nějaké nádherné kočky. Proč Artuš nezachránil třeba nějakou ošklivou, nechutnou a nepřijemnou fuchtli? Asi náhoda. U soubojů jsem podřimoval, jelikož mě prostě všechny ty střihy uspávaly. Scénář, to je jedno veliké klišé. Až na pár poměrně vtipných (i když ostudně vypočítavých) scén jde o naprostou sebranku stokrát slyšených žvástů. Hudba je průměrná a zněla mi nepatřičně. Na dvě to vytáhla mimo jiné zajímavá scéna na ledu, ale je to trochu málo. Mimochodem těžko říct, jestli je dobře nebo špatně, že film šel úplně mimo artušovskou legendu, že o Excaliburu tam neni ani zmínka, Merlin tam je jednou, Svatý grál se taky nevyskytuje. Kdo by si přál všechno toto vidět znovu? Snímek Král Artuš na to šel jinak, bohužel se to příliš nepovedlo. (15.03.2006)