Tretí muž

Hned první věc, kterou jsem si z filmu odnesl, byl velmi netradiční hudební doprovod s poetickou hrou na citaru. Ačkoliv později došlo na chvíle, kdy tahle hudba vyvolávala (zřejmě v kontrastu se záměrem režiséra) spíše nostalgické dojmy a během akční honičky po vídeňských ulicích dokonce vrhla atmosféru až do grotesky, a místy jsem zpochybnil, zda se v některých částech taková hudba vůbec hodila. Hodně se mi líbila i černobílá kamera plná úchvatných atmosférických záběrů temných nočních ulic. Ačkoliv tady jsem moc nepobral, proč některé scény včetně obyčejných dialogů v interiérech nasnímal kameramanam s výrazným nakloněním záběrů do stran, neboť to na mě působilo samoúčelně, občas i rušivě a evidentně bez hlubšího významu. Přesto jako čistě audiovizuální záležitost hodnotím Třetího muže velmi pozitivně, autentické reálie poválečné Vídně dodávají filmu i zajímavý dokumentární přínos. Dlouhá napínavá akční pasáž z kanalizace na mě hodně zapůsobila, stejně jako závěrečné „alejové“ sekvence. O něco horší je to s tím jednoduchým příběhem, který mě moc neoslovil, nevyolal žádné větší emoce, a taky s hlavními hercemi, z nichž Cotton je sice celkem sympatický a Valliová má celkem půvabný vzhled, ale jejich výkony mi přišly spíše průměrné a žel ani jeden z nich neoplývá takovým charismatem, aby dokázal po celý čas táhnout podobně táhlý snímek. Je to pro mě zvláštní kousek, který se mi do jisté míry díky zmíněným devizím výše i dost líbil, ale navzdory uvedeným žánrům mystery a thriller mu po velkou dobu chybělo patřičné napětí a navzdory roku vzniku Třetímu muži chybí i ono kouzlo starých filmů z řad pro pamětníky... až bych skrze jeho menší odtažitost a umělecky silný vizuál hádal, že jde spíše o poměrně nový snímek, na černobílý materiál pouze natočený. [65%] (01.09.2021)

The third man má sice pomalejší rozjezd, ale s každou další ubíhající minutou nabírá snímek čím dál tím větší spád, člověk se do samotného příběhu noří stále hlouběji a hlouběji a užívá si ho ( alespoň co mě se týče ) více a více. K čemuž mi dopomohl ( vyjma úžasně budované poválečné atmosféře vybombardované Vídně, skvělých hereckých výkonů, mistrně napsaných dialogů ( každý týden pořádám kulturně vzdělávací sekce. Minulý týden to byl Hamlet a před tím.....striptýz :o) ), i chytlavý hudební doprovod. Netradiční spojení, avšak překvapivě dobře fungující. Přiznávám, že pro tyto černobílé noir snímky, kdy každý záběr vypadá jako samostatná, úžasně nasvícená fotografie jsem vždy měl, mám a budu mít slabost. Jak již někteří z vás zmiňují, TOP žánru to sice není, ale do " playoff " to bezproblému stačí. A musím říci jedno ( tím se liším od zdejší většiny ): závěrečnému finále v podzemní stoce se nevyrovná, žádný z novodobých, akcí nadupaných snímků. Tohle je úžasná záležitost. ( uživ. DaViD´82 si " musel pustit " znovu scénu na Ruském kole, já si dopřával tuto závěrečnou naháněčku ). Ikdyž bych to po samotném úvodu nečekal, právě tato závěrečná pasáž to nakonec u mě na těch slabších 5* vytáhla. p.s. budu se opakovat, ale....tohle si zaslouží, (ba přímo vyžaduje) velké plátno. (23.11.2010)

Neskutočne cynický thriller. Už len tou ústrednou melódiou, ktorú používa s krásnymi obmenami rytmu v každej situácii, si ma skutočne podmanil. Krása s akou ľahkovážnosťou využíva povojnovú situáciu vo Viedni, z politických pomerov si robí srandu a nakoniec bezohľadne roztriešti aj pointu samotnú. Každopádne genialita snímku tkvie na miestach, na ktoré sa moje divákovské zmysly počas sledovanie snímku neprepracovali a tak vidím len skvelý film, ktorý si určite zaslúži byť videný a vychválený. Hriech by bol ale nespomenúť unikátne prepracovanú réžiu a výbornú prácu kamery. 85%. (21.11.2009)

Scénář: Graham Greene .. Několik vskutku výtečných scén, které jsou hlavně v první polovině nasáklé humorem, jak slovním tak situačním. Druhá polovina už tolik zábavná není, děj se zaměřuje na obvyklý souboj hodných a zlých v politicky rozervané Vídni (autenticita vybombardovaného města je skvělá) na pozadí lehce romantickém. A hudba nic moc - možná to bylo spíše tím, jak v kině rušivě řvala.. 70%. (16.01.2007)

K Třetímu muži bych měl snad jedinou, avšak poměrně zásadní výtku - a tou je hudební doprovod. Nechat téměř po celou dobu znít v potemnělém filmu-noir - s jinak skvělou atmosférou polorozbořené poválečné Vídně - optimistické kytarové brnkání, které místy připomíná Djanga Reingardta a v jiných chvílích dokonce jakési havajské melodie mi přijde hrozně rušivé, až absurdní - mnohem více by se sem hodily temné smyčce, dramatická orchestrální hudba, či takové ty Hermannovsky mysteriózně znějící melodie, které skládal pro Hitchcocka. Ovšem výběr lokace byl výborný nápad a některé záběry jsou doslova dechberoucí, příběh je skvěle propracovaný a všichni herci (zvláště Welles) se svých rolí zhostili bezchybným způsobem. (10.01.2019)