Krkonošská rozprávka

Sledováno nejprve s dětmi a potom s vnuky. Za málo peněz hodně zábavy, to se mi vždycky líbilo; z "velkorozpočtových" filmů mám už předem trauma. A taky jsem rád, když se cinkne na notu, která dlouho zní; stvořit dvacetidílný seriál pro děti (přítomnost dospělých se předpokládá) na téma Krakonoš, Trautenberk + 3, pár zvířecích atrap a jeden rozvíjený nápad, to nemusí vždycky dobře vyjít. Tady do vyšlo hezky, česky. A jak to tedy vidí důchodce: Latisaltusta (podobně jako latifundista, jen ve vztahu k lesům, novotvar) Krakonoš (dále jen K) si rád zašpásuje (přitom daleko přesahuje meze šikany) se zchudlým šlechticem Trautenberkem (dále jen T), který by mohl a spíš měl vyvolávat soucit. K tomu šikovně využívá intelligence agency vedené gen. Sojkou (dále jen S). T bohužel nevyužil možnosti zbavit se generála S, kterého měl již v moci. V tom mu zabránila pátá kolona Ančekubahajnej (dále jen A), působící přímo u něj doma. K využívá každé příležitosti, jak T řádně "zatopit" (např. svolá na něj vítr a kroupy za zničení zahrádky, kterou mu způsobil očividně někdo jiný (kdo, to mu gen. S neprozradil). T ve své malosti nechá porazit na K-ově panství soušku (vyvrátí se i s kořenem). K-ova odvetná akce je vskutku hrozná: podvodně nechá dopravit dřevo opatřené dynamitem do T-ova domu, které po naložení do kamen exploduje a způsobí škodu ca. 100 000 Kč na kamnech (přihlédnuto k jejich historické hodnotě) a dalším škodám na lidském zdraví způsobených nemožností si v zimě zatopit... Upozorňuji, že každý díl trvá 10 minut a není možno se jimi zabývat speciálně. (31.12.2016)

Tohle byl jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků a i když jsem znal každičkou epizodu i pozpátku, znovu a znovu jsem se na něj velmi rád koukal. Pak jsem Krkonošské pohádky dlouhou dobu neviděl a až teď se mi poštěstilo zhlédnout všechny díly pěkně na jeden zátah. Možná kvuli té pauze se dostavilo jisté zklamání, které zapříčinilo horší ohodnocení. To zklamání spočívá v tom, že se mi příšerným způsobem zprotivila samotná postava Krakonoše - kdysi sympatický strážce hor, prototyp kladného pohádkového hrdiny, se v mých očích změnil na stejného egoistu a antihrdinu, jakým je Trautenberk. Na každičkou Trautenberkovu lumpárnu odpovídá naprosto nepřiměřeným trestem, jehož cílem je protivníka maximálně poškodit (a ne napravit!). Nehledě na to, že je sám věrolomný a úskočný (viz epizoda s nakradeným dřevem...), případně trestá bezdůvodně (viz epizoda s pokladem). Tyhle výtky jsou sice psány s mírnou nadsázkou, ale fakt, že každý díl končí morálním ponaučením moudrého vypravěče, mi prostě nejde dohromady s předešlým dějem. Pohádkové schéma zlo vs. dobro zde dostává na frak a dobro lze vidět snad jen v Kubovi, Anči a prostoduchém hajném, kteří ale v souboji "pánů" hrají víceméně okrajovou roli. Jinak je ale seriál výborně natočený a stále se na něj rád podívám, ale prostě mě už tak moc nebaví... P.S.: doufám, že v tom někdo zase nevyšťourá "módní antikomunismus"... (20.08.2007)

Nervově soptící kapitalista se sklony ke starověkému otrokářskému zřízení versus fousatý proletář s Gandalfovou holí vyznávající hippies a žijící v lese mezi vochomůrkami. K tomu posluhovačná a prý utlačovaná chasa, která se v jednom kuse bouří a rebeluje (a žaluje). A je z toho ten nejlepší večerníček, který kdy spatřil světlo světa nejen v našich končinách, řekl bych, že tenhle seriál by se v Americe stal ihned kultem. Jen mě štve, že Trautenberk dostane vždycky na frak :( A z té sojky bych si udělal nějraději měšec na drobásky, taková sviňa lítací :-) "Žes to popletla, nebylo tam ´vydej mu všechno´?" (25.01.2010)

Klasika večerníčkovské tvorby. Jako malý jsem to samozřejmě sledoval s nadšením a i dnes to neztratilo nic ze svého kouzla. Trautenberk byl malý pán, který se chtěl většinou jen najíst. Občas mi ho bylo spíš líto jak mu nikdy nic nevyšlo. Zato sojka práskačka si vesele práská a nikdo jí nikdy nic nevyčte. (11.02.2007)

Pěkné poměry vládly v Podkrkonoší- takhle dokonalý sociální program pro zaměstnance neprosadil ani welfare state. Proč například činí Anče a Kuba Trautenberga soustavně zodpovědným za organizaci a úhradu jejich svatby a zřízení obydlí? Za deset let by se naskytl následující obrázek: každoročně se scházející tripartita ve složení Krakonoš- manželská dvojice- zaměstnavatel by prosadila, že lineárně narůstající počet členů Kubovy rodiny znamená vystěhování Trautenberka do potemnělého, skrovného přístěnku, kde se denně může o hladu modlit za přežití. Na dvoře vřískajících deset potomků, míhajících se mezi ostatní havětí. Ančiny korálky granátky, dar od Krakonoše, by jedno z dětí mělo v uších, druhé v nose, třetí by pastelkou kreslilo Trautenberkovu karikaturu na nádherná kachlová kamna, čtvrté by trhalo sojce pírka a zbylých šest Krakonošovi vousy. Anče s Kubou, v kožiších z muštelky, by prohlíželi kalendář a vybírali jméno pro jedenáctého potomka, kterého by posléze obdržel hajný i s kočárem aby denně urazil vycházkou trasu Vrchlabí- Jilemnice a zpět. A tak by se zde hezky žilo v duchu odborářského sociálního programu do doby, než by jednou zapomněli odebrat hajnému střelnou zbraň. (07.04.2013)