Krkonošská rozprávka

Jako maly jsem tento vecernicek mel moc rad, jelikoz byl hrany, byla to vzdy prijemna zmena. Dnes me ale jeste vice stve ( vzdy jsem fandil Trautenberkovi ) ta bonzacka sojka, zzenstely hajny, nouma Kuba a Krakonos, ktery byl snad jeste vetsi lakomec nez Trautenberk. Postavy tedy nic moc, nebyt Trautenberka a hezke Ance. Jako celek, velice prijemne. (04.02.2009)

Krakonoš udělá dlouhý krok a přejde přes hory. Jako malé mi vrtalo hlavou, jak to je možné. A pak to kouzlo s tím nápisem z květin. Že rozumí řeči zvířat, nebo přinejmenším sojce práskačce, mi připadalo jako samozřejmost. Trautenberk mi připadal směšný a hloupý, u mě propaganda uspěla. Co si myslet o člověku, kterému je to kyselo moc kyselý? (12.11.2010)

Seriál si odlehčenou formou bere na paškál strasti podnikaní v podkrkonoší na sklonku osmnáctého století. Dobová fraška poukazuje na rozrůstající vliv socialismu přicházejícího ze západní Evropy. Ten je patrný zejména ve vzpurném chování zaměstnanců zahraničního investora Trauten Berga. Jeho zaměstnanci (zde pokojská Anna, správce Jakub a hajný, jehož jméno není uvedeno) nemají tolik ideologického zastání, nemají opěrné berly v odborech a v zmíněném učení, v myšlence socialismu, pokouší se tedy alespoň o drobné sabotáže. Kolektivizace je teprve netušenou metou, ačkoliv divák znalý dějin již ví, že to k ní pomalu a jistě směřuje. Zcela výmluvná je například pasáž, kdy svým poškozováním majetku zaměstnavatele v rámci třídního boje donutí jmenovaného k převedení části toho majetku, v tomto případě vejminek, kde budou Anče s Kubou po svatbě (kterou jim bezbranný zaměstnavatel Trauten Berg musí zaplatit do posledního krejcaru) bydlet. Dehonestace kapitalismu je zde patrná už jen pouhým vylíčením podnikatele Trauten Berga jako despotického šovinistického skrblíka, který přehnaně kalkuluje se svými investicemi. Seriálu dominuje tzv. Krakonoš. Zde se vlastně tvůrci už ani nesnažili o nějakou tu personifikaci, jen nám rovnou naservírovali postavu samotného Bedřicha Engelse. Jen s pojetím první i druhé internacionály dělají doslova cavyky a představují ji formou pohádkových metafor. Tu Engels alias Krakonoš přičaruje mlhu, tu krupobití apod. Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil. Ale nyní můžeme společně s tvůrci říct, že ne, že tady se povedlo a bylo to velmi zábavné. Humor shledávám především v tom, že všechny socialistické tendence soudruha Krakonoše končí nikoliv rozvrácením ekonomických aktivit a zájmů investora, nýbrž jen v ztížení výkonu přidělené práce investorových zaměstnanců. Lapidárně řečeno: Vždycky jím tím vymýšlením pičovin jen přidělal práci. -A pak, že je pohádka fikce, ty vole. (04.01.2014)

Tak jak zahrál pan Ilja Prachař st. legendárního Trautenberka známého jako světoborného vejžírku, tak si myslím že by to nikdo před ním ani po něm nedokázal. Možná jen že na jeho zkušenostech a praktikách dokonce vyrostlo i několik českých podnikatelů či dokonce politiků. Kam se hrabe kreslený kupec a sedlák Krkovička, nebo filmový Pandrhola. Ještě dlouho po této vánoční pohádce mě jako malého, tou svou rolí a jistou vychytralostí, komandírováním, lstivostí a já nevím čím vším nesmírně děsil. Dnes se spíše samozřejmě už zasměji. Klasický, neokoukatelný a všemi oblíbený večerníčkový seriál vždy zakončený nějakým tím Krakonošovým moudrem. František Peterka namaskovaný k nepoznání, byl ale také dobrý, jeho řádné území tedy revír byl kouzelný. Prostě Krakonošovo ničí jiní! A což teprve jeho pohotová špizunk sojka bonzačka, ta byla rovněž skvělá jako informátorka-vyzvědačka že? Tak himl hergot donrvetr krucajs element, Anče,Kubo, Hajnej kde je to jídlo ! (07.02.2007)

Krakonoš coby noční můra zoufale přežívajícího feudála. Trautenbergovi zbylo už jen něco málo polností, hajný, děvečka a čeledín. Kyselo je moc kyselý a bramboráky málo bramborový. V podstatě se od běžného sedláka odlišuje jen svou obezitou a lepší kazajkou. Celý svůj volný čas tráví přemýšlením, jak by vydělal nějaký ten krejcar navíc. Poctivá práce je opravdu až ten poslední způsob výdělku, takže zbývá nějaký ten šolich. Problém je, že jakmile něco vymyslí, vždycky mu to Krakonoš překazí. O loajalitě služebnictva nemůže být ani řeči, jelikož čeleď tvrdě sympatizuje s vládcem hor. Nebýt toho, že Trautenberg jim platí sociální a zdravotní pojištění, byli by už dávno v Krakonošově zahrádce. Přes všechnu snahu náš šlechtic nedokáže zabránit úpadku svého velkostatku, ztrátě erbu i služebnictva. My si z toho vezměme poučení, že si máme dávat na sousedy opravdu majzla. 100% (10.02.2015)