Krkonošská rozprávka

Krkonošské pohádky patřily v mém mládí vůbec k tomu naprosto nejlepšímu, co nabízel večerníček. Na pozadí každé epozody je jednoduché schéma. Zlomyslný podnikatel Trautenberk hledá způsob, jak zbohatnout na cizím neštěstí. Poté je vše různými zrůdnými způsoby požalováno Krakonošovi a nakonec následuje tvrdý trest a obecné ponaučení. Můžeme se pouze dohadovat, která strana vlastně ztělesňuje dobro a která zlo. Trautenberkovi metody jsou skutečně mnohdy ortodoxní, ale to neustálé bonzování a žalování...Jako bych o něm v dějinách ČSR už párkrát slyšel... Jedná se však o pohádku, tak proč to brát až tak vážně. I dnes se nad některými díly s chutí zasměju. Ilja Prachař je v roli Trautenberka naprosto úžasný. 4* (16.08.2012)

Pěkné poměry vládly v Podkrkonoší- takhle dokonalý sociální program pro zaměstnance neprosadil ani welfare state. Proč například činí Anče a Kuba Trautenberga soustavně zodpovědným za organizaci a úhradu jejich svatby a zřízení obydlí? Za deset let by se naskytl následující obrázek: každoročně se scházející tripartita ve složení Krakonoš- manželská dvojice- zaměstnavatel by prosadila, že lineárně narůstající počet členů Kubovy rodiny znamená vystěhování Trautenberka do potemnělého, skrovného přístěnku, kde se denně může o hladu modlit za přežití. Na dvoře vřískajících deset potomků, míhajících se mezi ostatní havětí. Ančiny korálky granátky, dar od Krakonoše, by jedno z dětí mělo v uších, druhé v nose, třetí by pastelkou kreslilo Trautenberkovu karikaturu na nádherná kachlová kamna, čtvrté by trhalo sojce pírka a zbylých šest Krakonošovi vousy. Anče s Kubou, v kožiších z muštelky, by prohlíželi kalendář a vybírali jméno pro jedenáctého potomka, kterého by posléze obdržel hajný i s kočárem aby denně urazil vycházkou trasu Vrchlabí- Jilemnice a zpět. A tak by se zde hezky žilo v duchu odborářského sociálního programu do doby, než by jednou zapomněli odebrat hajnému střelnou zbraň. (07.04.2013)

Geniální pohádka, dnes už klasika, vždy s dobrým koncem...tedy s dobrým, jak pro koho. Jak stárnu, čím dál více je mi sympatický Trautenberk, protože ta jeho líná chátra je úplně neschopná a Krakonoš má svojí sojku bonzačku a kouzla. Přitom Trautenberkovy podnikatelské nápady jsou tak skvělé. No nic, budu se koukat zas a znova a čekat, jestli konečně můj hrdina vyhraje nad "dobrem" :-) (07.07.2010)

geniální:-) A když si vzpomenu na pohledy svých rodičů při závěrečném přísloví a jejich významné pokyvování hlavou, musím se smát ještě dnes. Vedle Jen počkej a Pane, pojďte si hrát je to nejlepší večerníček, který znám. Sto tisíc bodů pro Trautenberka, vydržet s tou holotou línou, to chce nervy. Drzá Anča, co jen krade, debil Kuba, nemehlo a flákač, somnambulní hajnej, plačtivý budižkničemu, soused tyran, co leze do baráku bez pozvání a ještě zničí, co může, a sojka práskačka k tomu. Chudák jemnostpán Trautenberk:-)) (05.10.2007)

Energická semetrika Anče (typickej příklad ženský, která má tendence organizovat chlapům život a činit z nich podpantofláky), věčně připosranej hajnej, přiblbej Kuba a k tomu Trautenberk. Nevím, nakolik jsou tyto profily či charakteristiky hlavních hrdinů příkladné pro děti a navíc, když k tomu přidáme sojku, která svinsky práská, tak je vám toho tlustýho chlapíka dole z chalupy líto. Vždyť on si to chce jenom krapet ulehčit. Naproti tomu fousatej pan Bezchybný z hor, kterej víceméně krmí srnky nebo pleje horský kytky a občas z jakéhosi rozmaru komplikuje Trauntenberkovi život, mi sympatickej není ani omylem. Ovšem všechno funguje geniálně a nejlepší je na začátku Gandalfův výstup na Sněžku a rozhození bylin a hudba uuáááaaáááeeaaa úááááaaaáááeeeaaa.. Klasika všech klasik s poučením na konci. Vždycky se rád podívám znova.. P.S. doporučuju komentář uživatele eric.blade, poprskal jsem si monitor.. :) (09.01.2008)