Rabín a jeho Golem

Velmi unavené a pomalé, zvraty jsou zde hodně podivné (Dopis služky nikdo nikdy nenajde, přitom byl na pracovním stole rabína, posléze zavřený v knize, kterou tedy rabín nikdy nečte? A brk nehledali?), Golem vlastně nastoupí až ve druhé polovině této zdlouhavé inscenace a udělá vlastně jen jednu věc (odnese holku v náručí k soudu). O tom, jak ho chytil amok a porozbíjel půlku židovského města, a protože byl šábes musel rabín Löw opustit synagogu - a od té doby se ten jeden žalm zpívá dvakrát - o tom ani půl slova. Dramaturgicky a scenáristicky rovněž nevyvážené - když odmyslím ony scenáristické schválnosti, aby jakože bylo drama, pak zde máme nesourodý slepenec nic neříkajících scén (audience u císaře a rozhodování soudní pře - kde ta retrospektiva navíc pěkně mate), bez pořádného konfliktu a pointy, a tím pádem i katarze. "Průpovídky," řekne soudce na adresu rabího, a já s ním v té chvíli musel souhlasit. Film je o průpovídkách, o strachu židů z pogromu, jak jsou v tom všem nevinně (jenže oni v tom zase tak nevinně nebyli, patřili mezi největší lichváře své doby, a i to lidi žralo; navíc se židovská komunita vždy až příliš snažila oddělovat ode všech kolem nich, s nimiž bydleli de facto v jednom městě) a jde tím spíše o takovou prožidovskou agitku, která tou pozitivností u židů na jedné straně, a negativností u katolíků na druhé straně vypadá jen jako černobílý canc právě těch rádoby moudrých průpovídek, ale ne životný příběh s životnými postavami. --- EDIT: Jinak si také mohli vzít nějakého židovského poradce. Na dveřích chybí mezuza, nikdo se schrány ani nedotkne, natož aby políbil prsty, no co to je? (10.06.2017)

Zajímavá herecká parta. Kolem výborného Ráže je partička Nový, Vetchý, Zounar, Etzler, kteří jsou překvapivě dobří, aby do nich z boku narážela Jaroslava Adamová s nepřirozeně divadelním herectvím. Příběh není špatný, ale televizní pojetí ho dokázalo dostatečně spražit. Nejdražší na tom asi byly ty fousiska. :-) (18.03.2009)

Dejme tomu příspěvek do Golemovy filmografie. Nový, Ráž a nevimjakjetomožný i pejzatý Zounar typově vůbec ne marní. Jenže je to úplně ve stylu (a zhruba na stejné úrovni) těch vážných zasmušilých studiových pohádek z 80. let. Ale úplně - příběh, dialogy, mluva, scénář, režie, herectví. Nechybí ani typická anekdota o moudrém rozsudku před vladařem. O nějaké koresponditě s charakteristikami historických postav (Maharal, Rudolf) se vůbec nedá mluvit. A ty říkadla při tvoření Golema? Vrchol vší bídy přichází vlastně už na začátku, když slavnou historku na mostě vypravuje doma očitý svědek. Ne, pane Vorlíček, my jsme o tom také četli, takže ještě poslouchat o tom někoho podle Petišky deklamovat ve studiu nepotřebujeme. (04.05.2020)

Mě se stará Praha a její pověsti moc líbí. Dodnes je stará Praha opředena mnoha pověstmi a tajemná, tak tajemná. Kromě období Karla IV. se mi časy Rudolfa II. strašně líbí. Všude plno alchymistů, židé s magickými schopnostmi, má to své kouzlo. Každopádně televizní film obsahuje kvalitní herecké obsazení. Rudolf II. je ještě mladík, jinak si nelze vysvětlit obsazení Miroslava Etzlera. Vidíme klasickou židovskou moudrost. Tvůrci se drží docela dobrého scénáře a historické reálie i kostýmy se docela povedly. Přitom je to docela nenáročný sled epizod z tehdejší doby. Ovšem ten golem je skutečně zvláštní. Alespoň konec nám vysvětlil kam Golem zmizel. Škoda, kdyby tak Rabbi Löwe věděl, že za pár století se na židy bude útočit znovu a tentokrát jim nic nepomůže, možná by oživlou hlínu nevracel zpět. (06.06.2020)

Velmi dobře zahraná a hlavně moudrá židovská pohádka, která ani na křesťany, ani židy neklade nic špatného, naopak i katolického mnicha ukazuje jako moudrého, přičemž židovský rabín Löw je zde ukázán jako moudrý muž, který i po stvoření mocného golema zůstává oním skromným a rozumným mužem. Hezké zpracování legendy včetně zcela strojového Golema Pavla Nového. (06.06.2020)