Most

Zničující obžaloba války a především ideologie, která z mladých lidí dělá naivní beránky neuvědomující si závažnost války a hrozbu smrti. Ideologie je naznačena pouze v jediném dialogu (učitel a velitel) a jinak je ukázána skrze kontrast idealistických mladíků vůči dospělým (rodiče, učitelé, vojáci, nadřízení). Většinu filmu se stupňuje mrazivost, s níž se poukazuje na bezelstný idealismus hochů (od první konfrontace s válkou při výbuchu bomby přes přijetí povolávacích rozkazů až po zápal v první fázi obrany mostu), aby se v závěru ve scénách přímého boje o most stal krajně zneklidňujícím obrazem obludnosti války, kde doslova v okamžiku berou jakékoli ideály za své. (01.08.2009)

Odvaha, nasazení, odhodlání se obětovat pro záchranu Německa, neústupnost. Z těchto kluků by měl strýček Adolf radost. ____ Film nabízí upřímnou výpověď o tom, co znamenala Goebblesova Total Krieg pro lidi v posledním roce války, kdy narukovali i děti a starci nad hrobem. Pohled do běžného života šestnáctiletých chlapců v konfrontaci s jejich následným bojovým nasazením, jasně vypráví o tom, co se stane, když se setká propagandistická výchova s válečnou realitou. Až příliš pozdě si Němci uvědomili, že byli zmámeni bludem. Mnozí si to už ani uvědomit nestačili. Bohužel! 74% (22.11.2011)

Výborné historické drama, které nemá větší problém vhodně spojit dospívání s válkou, k plnému počtu tu poněkud překáží vlažný/až moc pomalý začátek. Film má dobrou dobovou výpovědní hodnotu, vtipnou vložku s Čechy + stejně tak vyznívající „romantickou“ scénu, a pak hlavně výtečnou pasáž s mostem, která diváka přiková do sedačky, a přestože doufá v jiný konec, je dopředu smířen s krutým osudem 7 mladých hrdinů. Jestli doporučit ke zhlédnutí nějaký opravdu kvalitní protiválečný film, Most je jistě žhavým kandidátem. (13.04.2013)

Most je slavnostním veřejným prohlášením pacifistického postoje. S tím musel Bernhard Wicki pro počestné společenské zásluze zaujmout, srozumitelně předložený názor, působivé obrazové kompozice zmaru i beznaděje a uměřená citlivost jsou silnou zbraní filmu. Ušlechtilé stanovisko se na veřejnosti bez ostychu podporuje a oceňuje širokou masou. Herectví se sice nedokázalo ubránit patetickým gestům, svalovým křečím a upjaté strojenosti, ale naštěstí se nejedná o trvalý stav. Je slyšet mentorské kárání, humanismus se vzorně staví do přední linie, soutěživost chlapeckého dospívání zde dostává přednost před rozpolcením, zoufalství beznaděje je pečlivě vetkáno do výjevů lidské zkázy a filmová plátna planou ohnivou výzvou, modlitbou a příkladným postojem tvůrce. Hlavním objektem zájmu a nástrojem protiválečného poselství v tehdy stále ještě živé ozvěně rozsáhlých hrůz největšího válečného běsnění je sedm středoškolských spolužáků a kamarádů: klidný, romantický, přemýšlivý a samostatný Hans Scholten (Folker Bohnet), jeho bezstarostný kamarád a druh Albert Mutz (Fritz Wepper), z vlastního slabošského a nevěrného otce znechucený a na akci natěšený Walter Forst (Michael Hinz), na rodinou důstojnickou tradici nedočkavý a hrdý Jürgen Borchert (Frank Glaubrecht), z poskvrněného ideálu platonické lásky mladých let hystericky podrážděný Karl Horber (Karl Michael Balzer), ve školní lásce nepříliš zkušený Klaus Hager (Volker Lechtenbrink) a nejmenší ze spolužáků Sigi Bernhard (Günther Hoffmann). Z dalších rolí: skromná spolužačka chlapců a Klausova školní láska Franziska (Cordula Trantow), čestný třídní učitel chlapců a jímavý hlas humanismu Stern (Wolfgang Stumpf), zkušený velitel chlapců v akci, Unteroffizier Heilmann se smutnou chybou (Günter Pfitzmann), disciplinovaný velitel roty chlapců Hauptmann Fröhlich (Heinz Spitzner), vzorně ctihodný velitel praporu Oberstleutnant Bütov (Siegfried Schürenberg), chudá, starostlivá a vystrašená Sigiho matka (Edith Schultze-Westrum), citlivá a laskavá Albertova matka (Ruth Hausmeister), zámožná, společensky vážená a důstojná Jürgenova matka (Eva Vaitl), zbabělý Walterův otec, místní stranický předák, Ortsgruppenleiter Forst (Hans Elwenspoek), jeho včas do bezpečí odeslaná manželka a Waltrova matka (Trude Breitschopf), vedoucí kadeřnictví a ovdovělý Karlův otec (Klaus Hellmold), Karlova čistá láska a zaměstnankyně i milenka jeho otce Barbara (Edeltraut Elsner), vlídný místní policista Wollschläger (Hans Oettl), či služka i milenka rodiny Forsterů (Herma Hochwarter). Most má ve svém znaku především protiválečné poslání, s naléhavým přesvědčením je podáváno národní selhání válečné agrese a výstava působivých obrazů předsmrtné agónie. Obrazově brilantní kompozice, chvályhodné svým předsevzetím i poselstvím, byť je film herecky neurovnaný. (16.08.2019)

Po americké invazi se "názory na válku" začaly stále více různit. Sotva by základní polarita mohla znít: 1. Jak se z války vyzout. 2. Jak se do války dostat. Rozdíly názorů se měnily podle zkušeností a možností jednotlivců. Chlapci samozřejmě neměli zkušenosti žádné; měli však určité možnosti. Naložili s nimi tak, jak by s nimi dnešní mládež nenaložila? Byla by schopna přebrat si informace lépe než tehdejší, A byla by schopna učinit rozumnější rozhodnutí? (14.10.2023)