Zítra je taky den

No zo začiatku som bola nadšená...prvé diely super...posledné asi 4 ma prestali baviť a bojovala som s tym to dokukať, takže som to už len preklikala...totiž už ma nebavili príbehy ľudí, čo chceli spáchať samovraždu. až na príbeh jednej z hlavných postáv. Herci za to nemôžu, proste scenár tu už nebol pre mňa zaujímavý. (02.01.2023)

Po zkouknutí všeho možného, co kdy bylo natočeno, "od agamy po žraloka" nebo řekněme třeba "od Avatara po Vetřelce", jsem "zabrousila do východní Asie, na jižní polovinu Korejského poloostrova" a asi tu nějakou dobu zůstanu neboť je mi tady hodně fajn. Nejsem žádnej expert na korejskou kinematografii, ale co není dnes, může být třeba tomorrow. "Tomorrow" byl můj 35. korejský seriál a zrovna s Rowoonem ❤️ Utopila jsem se v jeho nádherných očích už v "The King's Affection" https://www.csfd.cz/film/1079277-prizen-krale/, kam si Rowoon také tehdy jen tak "odtančil" z SF9. Všechno mu totálně baštím a zapomínám úplně na vše... nyní samé superlativy, story o nádherných mandlových očích etc.. Existuje něco jako závislost na korejských seriálech a na těch jejich dokonalých idolech, fešácích, co nemají chybu a to téměř v každém z nich? Už jsem si jich pár oblíbila... takže další zamilovaný řeči budou nejspíš následovat, v jiných komentářích, jen tak pro radost. Jasně, chce to při sledování splňovat určitá kritéria, nevnímat nic kolem, i kdyby trakaře padaly, tolerovat a akceptovat jejich trochu odlišný styl chování, jednání a řešení čehokoli, než jsme zvyklí. No a pak uz to není žádný problém, uniknout mimo realitu, protože jinak to ani nejde, úsměv i dojetí se dostaví velmi brzy. Návrat do reality je pak tak trochu jak rána do palice, všichni kolem se mi teď zdají být úplně nezajimaví, nezábavní, špinaví, nevoňaví... Ale z5 k Tomorrow, hlavní postavy jsou fajn, včetně holky, což nebývá až tak často. Tady, je ale v pohodě, toť můj zkreslený letmý pohled. Celé je to tak trochu netradiční, děj a příběhy popsány v jiných vážných a vážených komentářích. Já si tu jen tak trochu ulítávám do snů. K tomu poslech, až neskutečně krasné korejštiny, tak tu jsem si teda vážně moc oblíbila, úžasný jazyk! Celkově shrnuto a podtrženo: únik z reality zaručen, včetně libovolného snění. No není to fajn prevence v dnešní době, kdy se celý Svět totálně zbláznil? Já si to fakt užila a zírala jsem stejně jen a jen na něj ❤️ 사랑해요 Rowoon  :-) (09.08.2022)

Psáno po 2. epizodě: Musím říct, že Tomorrow bylo pro mě ze začátku jistým zklamáním a byl jsem jen a jen rád, že jsem se na jeho premiéru netěšil s moc velkým předstihem. Nechci nijak generalizovat, ale myslím, že chápu, proč tenhle seriál běží na Netflixu  a je mi jasné, že má velkou sledovanost i ohlas. Může se totiž pochlubit hereckým obsazením i zajímavým námětem. Jenže jsem se nemohl ubránit pocitu, že je to všechno sice moc hezké, ale uvnitř takové prázdné. Hlavní premisa seriálu je jasná – každý život je cenný a zahazovat ho je špatné. Jenže samotná sebevražda je hodně vážným tématem, o němž si nejsem tak úplně jist, že s ním dokáže seriál vhodně naložit. Vím, že nesleduji žádnou psychologickou analýzu, ale nejsem tak docela přesvědčen o tom, že stačí pořádné promluvení do duše a dotyčný sebevrah od svého úmyslu hned upustí. Ve sledování ale budu pokračovat.*** Po 6. epizodě jsem se přistihl, že mě zajímají více osudy samotných smrťáků než zachraňovaných sebevrahů. A myslím, že vím, čím to je. Nějako prostě nemám chuť nebo náladu nechávat se dojímat. Byť některé aspekty byly zajímavé – 7. i 8. epizoda byly nevšedně pojaty, hraní na city bohužel v tomhle seriálu u mě moc nefunguje. Ale věřím, že ten, kdo se naladí na správnou notu, se v tom už pěkně veze.(Samotná psí epizoda mluví sama za sebe.) Od 10. dílu seriál přitvrdil. Konečně se dozvídáme osudy samotných smrťáků, což je něco, na co jsem se celou dobu těšil. Bohužel konec mi připadal dosti uspěchaný, ale SPOILER jsem rád za ten happy end KONEC SPOILERU.*** Závěrečné hodnocení: Byť jsem si v recenzi vícekráte rýpnul, tak ve výsledku je třeba říct, že Tomorrow není nijak špatný seriál. Otázka umírání a samotné smrti je samozřejmě hodně emotivní záležitost a sentiment je na místě, ale já prostě nemám rád, když mě někdo do něčeho nutí a v Tomorrow scénáristé někdy tlačí na pilu a je z toho pro mě místy ždímačka. I tak ale odcházím od sledování celkem spokojen, byť SPOILER Lee Soo Hyuk nedostal před kamerou zase tolik prostoru, kolik bych rád KONEC SPOILERU – silné 3* (7,5/10) (21.05.2022)

V přehršli seriálů, které Jižní Korea každý rok produkuje, tento vybočuje a bez váhání ho řadím k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem zatím z korejské kinematografie viděla (a že už toho bylo docela dost). Ke konci sice seriál trošičku ztratil na tempu a začal klopýtat, přesto se však pořád držel v nadprůměru. Oceňuju, kolik silných témat přináší: šikana, potrat dítěte, ztráta milované osoby, ženy "utěšitelky", znásilnění... A excelovali také herci. Kim Hee-seon v roli Ryeon byla naprosto fenomenální a ukradla si celý seriál pro sebe. To ovšem neznamená, že by ostatní herci zaostávali. Rowoon byl úžasně roztomilý a absolutně jsem propadla drsnému kouzlu Lee Soo-hyeoka - škoda, že nedostal více prostoru. (27.02.2023)

Musím říct, že jsem byla milé překvapená. Našla jsem to náhodou a zapnula s tím, že se mi to asi nebude líbit. Ale co se nestalo.. Příběh mě pohltil.. Byl krásný, minulost postav byla úžasná. Miluju tu kulturu ty jejich čepice a sponky u žen úžasné.. Místy drsné, smutné a dechberouci příběhy sebevrahu... Je tam všechno.. Od smrti starých lidí tak i zvířátek.. Jeden díl mě odedlal, ten jsem probrecela... Za mě top a rozhodně bych si přála další sérii, i když tahle už byla krásně ukončena. Chci víc víc příběhu o hlavních smrtkach.. Chci prostě víc 😂🙆‍♀️ (02.02.2024)