Black Books

Docela se tu v té záplavě nadšených hvězdiček ztrácím. Partičku IT, Červeného Trpaslíka nebo třeba klasickou Černou zmiji si užívám v každém díle, u Black Books jsem fascinovaně hleděl na neskutečně hluché scény, do kterých byly jen čas od času opatrně vloženy nějaké vtípky. Opravdu nechápu zdejší nadšení – těch fórů je v jednotlivých dílech poměrně skromně a většinou ještě vyšumí do ztracena. První „výborně“ hodnocený britcom, u kterého jsem se víceméně nudil – 2 ½*… (13.08.2008)

"Všechno je vzhůru nohama. Nemůžu tady nic najít. Zrovna teď jím míchaná vejce z boty pomocí hřebenu." Kdybych neměl rád lidi a odmítal bych pracovat, tak bych si určitě pořídil frekventovaný knihkupectví. Permanentně ožralej Bernard Black evidentně uvažoval stejně, takže jsme si trochu podobní. Nebo spíš ne. Já jsem spíš zabržděnej skunk Manny, kterej by se občas postavil proti pokynům majitele a zákeřně by prodal knihu neznámýmu zákazníkovi. To bych mohl být já. Ale určitě nejsem Fran, protože vlastním špatný pohlaví, nejsem afektovaně zmatenej a nekupuju si auto pokaždý, když si potřebuju zlepšit náladu. Tímto všem oznamuju, že počet pomatenců v obchodě je roven třem a kdo se chce bavit, ten může vstoupit. Ovšem na vlastní nebezpečí, protože tenhle humor není vhodnej pro každýho. (12.01.2022)

Každý správný knihovník má rád svoje zákazníky, protože díky nim je živ. Bernard Black není správný knihovník a svoje zákazníky ze srdce nenávidí. Kromě toho kolem sebe jen zřídkakdy někoho snese a je proto zázrak, že se v jeho blízkosti bez (závažnější) újmy na zdraví dokážou pohybovat náhodně přijatý podřízený Manny a sociálně nepružná Fran. Ale ještěže tak, protože s tímhle nesourodým trojlístkem je legrace přímo náramná. Nejde sice o tak šikovně vybroušený poklad, jakým se pro Linehana o pár let později staly vybrané série IT Crowd, ale o to snad ani nejde. Hovězí hlas a gumová tvář Dylana Morana dokážou totiž i ty přepálenější linky povýšit na příjemnou zábavu a nejlepší epizody pak na rodinný festival smíchu. Není se tedy čemu divit, že se o více než dekádu později, v době na vyloženě vtipné sitcomy čím dál střídmější, vzpomíná na Black Books jako na legendu. (13.09.2015)

Ko-neč-ně! Po dvanácti letech se mi vyplnilo přání, aby BBC po všech těch Trpaslících a Párování natočila britcom srovnatelný s Hotýlkem. Mé modlitby ke svatému Johnu Cleesovi byly vyslyšeny. :-) Alelujá! Až proběhne dalších pár dílů, napíšu snad i něco konstruktivního. Zatím to nejde, jsem příliš nadšen. 100% (19.09.2006)

Viděla jsem čtyři díly a stačilo. Myslím, že vidět jich víc, můj dojem by se stejně nezlepšil. Od počátku jsem si říkala, že to v podstatě není špatné, ale pak mi zhruba u druhého dílu došlo, že se vůbec nesměju. Nerozesmála mě tam snad ani jediná scéna, což je na komediální seriál dost špatné. Věřím, že si Black Books určitě najde hodně příznivců, ale můj šálek kávy to není. Tenhle druh vtipu mi zkrátka nesedí. Nedokážu přesně říct proč, ale řekla bych, že to bude stylem ztvárnění. Všechno se mi zdálo tak nějak strojené a nezáživně přehrávané. ~(2,2★)~ (16.06.2011)