Strašiak

To pravé hororové vlastne ani nepríde, ale blížime sa k tomu tak v druhej polovici, kedy niektoré scénky sú celkom fajn. Ale príde to až také detinské, miestami groteskné, no nenudí a nepotrebuje k cieľu "zaujať" hektolitre krvi. Každopádne náš Kostlivec nestraší viac než kostlivec v skrini akéhokoľvek slovenského politika. (30.08.2023)

První třetina dobrá, postupně ale příběh sklouzne ke klišé, co jdou vidět v téměř každém moderním hororu. Lekačky jsou fajn, ale nedá se vystačit jen s nimi. A klasicky tu platí, ze nejvíc strachu vyvolává to, co není vidět. Hororem posledních let zůstává i nadále Emptyman.  (16.10.2023)

Ve víru včerejšího svátku všech děsuplných jsem se konečně dokopal k restu tohoto léta a třebaže nejde o vůbec revoluční záležitost, kterou za pár měsíců zavane hustý prach času, v záplavě všech (nejen letošních) hororů je na co koukat. Ať už na skvělou práci s kamerou, světly a stíny, tak i s nastolováním atmošky, která v mých očích dlouho nebyla nikde tak napjatá. Jde o ryzí jednohubku, ale žánrově přesně takovou, která stačí na podzimní (pod)večer. A můj nejoblíbenější song od Elvise Presleyho v závěrečných titulcích si zaslouží vlastní shoutout. [viděno na Disney+ 1.11.2023] (01.11.2023)

Dlouho jsem neviděla tolik lidí odcházet v průběhu filmu z kina. Úmorná zívačka, která nepřináší vůbec nic nového, vše už bylo viděno jinde a uděláno i mnohem lépe. Vydržela jsem sice do konce, ze zvědavosti, co tím chce básník říci, ale pocitově to byl celkem promrhaný čas. Finální narážka na možnost pokračování ve mně skoro vyvolala depresi. Najednou mi loňský Úsměv, kterej je tematicky v něčem podobný, nepřišel zase tak špatnej. (11.06.2023)

... aneb  když se řekne průměr. Český název je zase od nějakého fiškuntálka, který od maminky slyšel frázi "kostlivec ve skříni " a aniž by tušil co to znamená, tak s vtipem a ignorancí sobě vlastní strašáka přejmenoval na symbol starých hříchů. Což zejména u  klasickýho strašidla pro děcka fakt dává smysl. Kingovo jméno je taky spíš jen marketing, ale panu Králi asi stačila nějaká ta koruna, ostatně jako v poslední době pořád, a bylo vymalováno. Film je to pak zejména snesitelný, přeloženo nenudíte se,  a jako horor by se dalo užít slova obstojný.  Příběh se dá tedy shrnout větou:  máme tu strašidlo, děcka, uááá, musíme ho porazit, uááá.  Dozvíme se o něm, že tu bylo vždycky a že straší slabší kusy, oslabené třebas smrtí blízké osoby. To je pak celkem fajn, ale zároveň je to bubák mentálně zaostalý, poněvadž každej normální a průměrně inteligentní paranormál přece ví, že mámy se vracejí a můžou mu tu žranici pěkně překazit. Kolikrát stačí i jen fouknout do zapalovače, pche.   Ale jinak vlastně slušná filmařina a povedený řemeslo s neokoukanými tvářemi, o nichž se zase nedá říct, že by to byla trdla či motovidla. Čili když se řekne průměr... (25.09.2023)