Mistr amatér

// 1. řada - Tohle je ten binge-watch, který jste hledali. První dvě epizody tomu lehce kolísá tempo a pořad/show se jakoby hledá, pak si to ale sedne, Aziz Ansari konečně začne hláškovat a rozjede se mix zápletek se situačními scénkami, které místy atmosférou připomínají 500 Dní se Summer a jindy zase ty lepší sketche od SNL. Je to zvláštní počin, nicméně hrozně upřímný, vtipný, milý a na tak krátkou stopáž (10x20) překvapivě filmově natočený. Feel-good seriál loňského roku, ke kterému se asi většina lidí dopracuje až letos. Nicméně odklad se silně nedoporučuje ;) 8/10 // 2. řada - Upgrade všeho, co bylo skvělé na první sérii. Plus ultra cute Alessandra Mastronardi, do které se zamilujete rychleji, než stihnete říct allora! 9/10 (19.01.2016)

Ansari z velké části upravuje materiál ze svých stand-upových vystoupení do formátu tv seriálu. Přičemž problém není jen v recyklaci materiálu, ale také v tom, že to, co dobře funguje jako vyprávěná historka, nefunguje vždy dobře jako hraná scéna. Na druhou stranu ale dokáže přijít s něčím novým a vybroušeným jako je 9. epizoda "Mornings", omezená jen na prostor jednoho bytu, která zhustí vývoj ústředního vztahu do 30 minut. (15.11.2015)

1. série Předtím než jsem se pustil do seriálu, kterému vládne Aziz Ansari, tak jsem si udolal i knížku Modern Romance, kterou Aziz zpravoval ve spolupráci s odborníky na vztahy. A jeho podání audioknihy je brilantní. A proč jsem tím začal? Protože je jasně vidět vliv této knížky na seriál, který nabízí hlavně zamyšlení nad vztahy. Od hledání té pravé k ujišťování, že je to ta pravá. A když se cestou navíc pobavíte osobitým humorem, který Aziz nabízí, tak jedině dobře. Je to zvláštní seriál, který dokáže být vtipný, vážný, upřímný i milý. Určitě to však není zábava pro davy lidí. 2. série Na druhou sérii Master of None jsem se těšil a Aziz Ansari mě nezklamal. Příběh začíná v malebném italském městečku, kde se Dev seznámí s Francescou, krásnou, ale zadanou. A pak sledujeme, jak se příběh vyvíjí. Bavilo mě to, protože celý příběh Master of None je takový milý a ze života. (03.06.2016)

Jak se žije single mileniálům v dnešním New Yorku, aneb Pěkně blbě rozvedené do dvou desetidílných sérií. Master of None je seriál hravý, formálně neustále překvapující, který navzdory řadě velmi odbočkových epizod velmi dobře drží pohromadě. Dokáže vyprávět jasně nadefinovaný příběh ústředního hrdiny a přitom vypovídat o spoustě zdánlivě vedlejších, ale pro jeho život často definujících věcech. Druhá série startující skvostnou parafrází De Sicových Zlodějů kol výrazně převyšuje tu první, kazí ji pouze to, že po ní nebude následovat trojka, protože tady by to doťuknutí bylo potřeba jako sůl. Působí to stejně, jako když hlavní hrdina v Itálii vykřikuje "Allora!", aniž by za tím cokoliv dodal - nekompletně. 1. série 80 %, 2. série 90 % (19.09.2018)

Nejvtipnější momenty zaříznuté v tom nejlepším. Master of None není komedie, je to kontemplace nad životem třicátníků, kterou občas proběhne nějaký vtip, ale zpravidla nefunguje, protože není dovedený do konce. Je to možná ne tak prvoplánový pohled na život singlů jako Bridget Jones, ale člověk má pocit, že se od jejích dob stala z komedie tragédie a řešit hlavně sebe je vlastně utrpení. Absence příběhové linky mě nenutí podívat se na další díly a neustálé očekávání toho, kdy se konečně začnu smát, je vlastně únavné... (20.01.2016)