Obsahy(1)
Rok 2056. Kontrola nad zdevastovanou Zemí je rozdělena mezi sedm vládních korporací. Dochází kyslík a lidstvo je nuceno hledat nové cesty přežití. Možné řešení slibuje vesmírná základna Rubikon, kde pod vedením genetika Dimitriho vzniká na vnějším prostředí nezávislý ekosystém. Na inspekci projektu přijíždí vojačka Hanna a vědec Gavin. Ve chvíli, kdy se trojice na orbitě setkává, ještě netuší, že se možná brzy stanou jedinými přeživšími lidmi v celém vesmíru… Celovečerní debut režisérky Magdaleny Lauritschové je v kontextu evropské kinematografie ojedinělým úkazem. Čistokrevné sci-fi, které se však nevyhýbá zásadním otázkám. Musí jednotlivec nést zodpovědnost za celé lidstvo, a pokud ano, má k tomu být nucen? (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Sci-Fi z vesmíru, to je moje. Filmy tohto typu vyložene vyhľadávam a musím povedať že tento rakúsky film má niečo do seba, avšak nie je dotiahnutý k dokonalosti. Azda to najhoršie bolo, keď sa 80% posádky zrazu vyparilo a to nielen z vesmíru ale z celého filmu. Škoda slabého soundtracku i keď jedna pesnička pri tanci našej ožratej posádky, to stálo za to. To je môj štýl hudby. Záver taktiež strháva body, a rozhodne konce tohto typu nemám v obľube. Čakáte niečo prevratné a ono je to slabý happyend. (19.8.2022) ()
Už u druhé sci-fi z roku 2022 (a opět je to space opera) musím říct, že mi nepřišla tak špatná jak naznačuje zdejší hodnocení a že je podhodnocená. Možná je to i tím, že space oper se dneska už moc netočí a jelikož já tenhle subžánr mám hodně rád, tak nepohrdnu žádným novým kusem z něj, ale i tak nemám pocit, že by si to zasloužilo 41%. Rozhodně to nepřichází s ničím převratným, viditelně je to už od začátku poněkud přehnaná ekoagitka a s ničím víc to za celou dobu nepřijde, pak mi taky hlavní hrdinka přišla bez charismatu (který se to u ní ale neustále (a neúspěšně) snaží vyvolávat) a svůj potenciál to naplno určitě nevyužívá, ale atmosféru to má slušnou, vedené to taky není úplně nejhůř, zakončené je to krapet jinak než jsem předpokládal a mírně mě to překvapilo a natočené je to docela solidně. Navíc je to ještě debut a asi jediný takový film původem z Rakouska, i když postrádá typické prvky rakouských filmů. SPOILER A ještě je tu jedno překvápko v tom, že jednou z hlavních postav je tady Rusák a nevypadne z něj žádný záporák. KONEC SPOILERU Něco je mi na tom filmu prostě sympatické, co mě nutí, když už to vidím na 2,5*, zaokrouhlit nahoru. Těch důvodů je pro to asi víc než dost, až je divné, že tu třetí hvězdičku u mě moc neposilují, ale to je zase dané tím, že výhrad mám také hodně. Ještě hůře hodnocený Deus mě zaujal o něco víc, ale i tomuhle ty tři (slabé) hvězdy dám docela rád. Slabé 3* ()
Po formální stránce bych neměl moc výhrad. Kvalitní vizuál i ozvučení a že mám rád sci-fi béčka, tak mi vůbec nevadí úsporné kulisy. Ale po stránce scénáře to nedává divákovi absolutně žádný důvod, proč by měl vzít Rubikon na milost. Nemá to vůbec žádný drajv. Není tam žádné tajemno, žádné napětí a ještě k tomu jsou ústřední postavy krajně nesympatické a pro mě osobně i co do motivací nečitelné. Nevyvolalo to ve mně vůbec nic, žádné emoce. Na George Blagdena (Athelstan z Vikings) jsem se docela těšil, ale ten tady nemá v podstatě pořádně co hrát. ()
Ze prý "čistokrevné sci-fi"... No dobrá, dejme tomu, vskutku se jedná o klasické hard sci-fi, haleluja. Ale byla by slušnost připsat do anotace taky to, že se zároveň jedná i o feministickou a ekologickou agitku. Feministickou prostřednictvím mimořádně nesympatické mužatky v hlavní roli, a ekologickou proto, že pí rejžová se divákovi snaží podsunout hypotézu, že lidstvo bude do jedné generace mrtvé, protože znečišťuje vzduch. Nemyslím, potrvá to určitě o nějakou generaci déle. Taky je v něm na můj vkus příliš humanistického a altruistického moralizování a podobných nechutností. A určitě bych se obešel i bez toho nasládle optimistického konce. Na druhou stranu je to vcelku záživné a vizuálně pohledné komorní scífko, kterému nechybí ani trocha nějaké té akčnosti nebo psychologizování. Na režisérskou prvotinu slušná práce, takže zaokrouhlím nahoru. ()
Já si to teda nepamatuju jako takovou tragédii, jako lidi na csfd, ale je fakt, že ve festivalovym prostředí člověk prahne po změně žánru a skifi filmů je ve Varech jako šafránu. A i na to, že probírání témat morálky je v moderním pojetí většinou spíš moralizování, si člověk časem zvykne. Nemá to kdovíjakou atmošku a postavy jsou trochu dementní, ale dá se to. #kviff56 (60%) ()
Galéria (28)
Fotka © Filmladen
Reklama