Good Time

Kriminální drama, od kterého divák neví, co má čekat. Je skoro stejně nepředvídatelné, jako konání hlavního hrdiny, který nemá žádný plán a jeho improvizace často mají jiné následky, než čekal. Nejen zasazením do newyorského podsvětí mi to připomnělo staré filmy Martina Scorseseho. Elektronická hudba Oneohtrix Point Never k tomu dobře sedí. Robert Pattinson si vybírá zajímavé filmy a tady z toho byl i výborný výsledek. (10.08.2022)

Nabúchaná expozícia ma pripravila na nadchádzajúcu non-stop drsnú a nadupanú akčnú krimi s nejakým tým indie nádychom. Nasledujúce minúty až do konca filmu som ale nebol tak úplne stotožnený so scenáristickými riešeniami objavujúcimi sa počas celého deja, pričom som ale, na druhú stranu, nebol výraznejšie sklamaný. Občas som zase nadobúdal dojem, že ide svojim spôsobom o bláznivú komédiu či paródiu, ale obávam sa, že to nebolo zámerom pánov s priezviskom Safdie. Možno je trochu problém v tom, že som očakával nejakú nezávislú bombu, o ktorej budem najbližšie dni rozprávať všetkým známym pri náhodných stretnutiach na ulici. (18.08.2019)

Klíčové slovo tohohle zázraku je past. *** Např. proto, že přestože zobrazované scény jsou plné pohybu a barev a blikání a chvění, jízdy a míhání, běhu a rvaček, vzdor očekávání nejsou vůbec nepřehledné.... záběry jsou dlouhé a klidné a nechávají diváka (který na tu vějičku nesedne a snaží se) všechno soustředěně přehlédnout, sledovat nerušeně, vtáhnou ho dovnitř úplně plasticky, poskytují ve skutečnosti tolik času a prostoru, že navozují pocit, jako byste opravdu mohli vstoupit dovnitř a filmem se po libosti procházet.... ano, jako na tripu. Ostatně ta láhev s LSD tam nelétá vzduchem pro nic za nic, a také barevnost scén, kontrasty barev, jejich přelévání a proměnlivé harmonie mezi různými věcmi a postavami a prostředím vzbuzují nutkání tomu přiřazovat vlastní život a smysl a podněcují představy o tom, že všechno na sebe navzájem živě, nervně, synergicky reaguje, všechno o sobě a probíhajícím dění ví. Hudba funguje stejně jako barvy, jako empatický tvor, a výstupy mohou být synestetické. ***** Past i proto, že celý film, byť zobrazuje, jak se z ryzího srdce vytoužený záměr kurevsky zoufale nedaří, není to proto, že je absurdní a že si ho vytyčil nýmand a ztroskotanec, ale protože v tomhle "kurevským" světě tvořeným z překážek v podobě druhých živých lidí lapených v systému krysího závodění prostě záměry ryzího srdce a nesobecké touhy nemají šanci, a tak to nakonec není film o zoufalství, ale o lásce. Film o pasti, do které se láska v tomhle "zkurveným" světě dostává. A nakonec a mimo další je to past i proto, že kdo nezůstal až do posledního slova závěrečného songu v titulkách a neposlechl si ho komplet, přišel o kontrapunkt k zobrazovanému ději a nakonec i o celou pointu. Ale to nevadí, protože i takoví se nakonec dostanou na místo, kde si budou dělat, co budou chtít, a kde si budeme moct klidně i hladit krokodýly. (Lucerna, Malý sál) *~ (28.08.2017)

Podstatně ušmudlanější a upocenější neo(n)-noir než Drive. Jak stylem, tak digresivním vyprávěním. Namísto přímočaré jízdy z bodu A do bodu B samé zbytečně okliky a slepé uličky. Čisté žánrovce se Good Time blíží pouze během úvodní bankovní loupeže, po které jde ovšem všechno z kopce způsobem, na jaký vás jiné heist movies nepřipraví. Connie nemá žádný plán. Improvizuje podle toho, kdo/co se mu připlete do cesty. Jedno nedomyšlené (a svou imbecilitou občas i velmi vtipné) rozhodnutí střídá další. Film rovněž vzbuzuje dojem, že vznikal „za běhu“, ale přitom drží pohromadě díky dobré rytmizaci (střídání klidných scén bez hudby a dynamických pasáží) a navracejícím se motivům (Connie je přesvědčen, že byl v minulém životě psem, což vysvětluje, proč si s jedním čtyřnohým přítelem později tak dobře rozumí). Protagonistovy snahy zachránit bratra před vězením je navíc systematicky využíváno k portrétování života newyorské spodiny a tento portrét lidí bez peněz, ambicí a naděje na lepší budoucnost, jejichž popíjení alkoholu a braní drog občas zpestří policejní brutalita, je ve výsledku stejně důležitý jako melodramatický příběh sebedestruktivní bratrské lásky (čímž film připomíná raného Scorseseho). Společně s nervním, vysoce viscerálním thrillerem (snímání téměř výhradně v detailech bez ustavujících záběrů) tak v jednom překvapivě kompaktním balení dostáváme i sociální drama v neonových barvách a s elektronickou hudbou (která mi kromě arkádových videoher asociovala i prvního Terminátora). Jisté je, že podobně nevyzpytatelný a srovnatelně intenzivní film v kině hned tak nezažijete. 85% (17.07.2017)

Keď si myslíte, že je všetko v keli, bratia Safdiovci vám rýchlo vysvetlia, že toto je iba začiatok pekelnej noci, počas ktorej vám neostáva nič iné, iba hrať s veľmi zle namiešanými kartami. Po nevydarenej bankovej lúpeži sa Nick (Benny Safdie) ocitá vo väzení. Jeho brat Constantine (Robert Pattinson) sa vydáva na nočnú cestu mestským podsvetím, za účelom rýchleho získania peňazí na jeho kauciu. Rovnako ako aj v neskoršom Uncut Gems (2019), aj v Good Time sledujeme hlavného hrdinu, ktorý improvizuje jedna radosť. Nič iné mu prakticky ani neostáva. Žiadny premyslený plán neexistuje a tak je Connie ukážkovým zhmotnením frázy: Zúfalý človek robí zúfalé činy. Známe režisérske duo patrí medzi majstrov v obore chaosu a v budovaní nervydrásajúcej atmosféry. S kamerou sme spočiatku v neustálom pohybe a i keď sa po čase v tempe trošku poľaví, ani na chvíľu neprichádza nuda či scény, ktoré by slúžili iba ako zbytočná vata. Počnúc dynamickým tempom, cez perfektné herecké výkony na čele s peroxidovým Pattinsonom, cez skvelé elektro, efektné zahalenie sa do mnou milovanej neónovej perinky, až po samotný záver, je Good Time pre mňa osobne veľmi vťahujúcou záležitosťou, ktorú som si nesmierne užila! (10.08.2021)