Reklama

Reklama

Epizódy(3)

Čtyři a půl hodiny ve třech dílech jedné z nejlepších filmových adaptací Hugova románu Bídníci. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (12)

Wiliem 

všetky recenzie používateľa

Jakožto divák nezasvěcen do knižní předlohy, ty tendence tu ale párkrát byli, a jelikož to byla první verze Hugova románu Bídníci převedená do filmové podoby kterou jsem měl tu čest shlédnout, nemám tudíž s čím srovnávat, což je možná dobře. Teď už ale k hodnocení: Je až neuvěřitelné jak působivý tento snímek je, těměř pět hodin dlouhý přesto vůbec nenudí (tedy kromě třetí části kde se bojuje, tam je to už trochu moc zdlouhavé ), už jen za to si zasluhuje absolutorium, film který ve Vás míchá pocity radosti, smutku, napětí, dobrodružství, romantiky a všeho dalšího co si jen vzpomenete. Velikou přednosti filmu jsou také herecké výkony všech zůčastněných, krásná hudba na pozadí dramatických pasáží a samozřejmě také krásný jazyk jakým francouzština jistě je. 90%. ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

V roce 1934 se málokdo z širších vrstev, natož z chudiny, dokázal prokousat mnohosetstránkovou knihou, ve které Hugo prokládá děj filosofickými úvahami, historickými exkursy a sociologickým pozorováním. Film měl fungovat především jako osvěta, předkládající literární zlato Francie širokým masám. Můžeme mu vytýkat mnohé: Baurovu zdlouhavou exhibici v roli nepravého Valjeana (natahující neuměrně první díl) či heroizaci vzbouřenců (zdá se, že hlavní dovedností revolucionáře je operní zpěv na barikádě), při které se potlačuje Hugův realismus (otec vztyčující vlajku na barikádě má v knize přesně propracovanou charakteristiku). Na druhé straně zaujme "reportérská" ruční kamera při revoluci, až expresionistické snímání situací v domě, kde bydlí Marius a Thenadier, či stylizace Cosetty do hloupé a rozmazlené fifiny (scéna v Luxemburské zahradě). I hlavní myšlenka je dobře vyjádřena: Starý zákon - Javert - tedy vláda trestu proti Novému zákonu - Valjean - odpuštění a nový život. A potěší i čistá a jednoduchá francouzština, kterou je radost poslouchat. ()

Reklama

bari68 

všetky recenzie používateľa

Veľkolepé dielo, ktoré aj po takmer trištvrte storočia nestráca nič na svojej kráse.Dramatické,romantické i vtipné.Milo prekvapujúci tu boli aj herci.Pár rokov od derniér nemých filmov sú ich výkony vskutku fantastické.Je až s podiv, že v spomínanom roku vzniku dokázali niečo podobné,s ohromnou filmárskou kvalitou natočiť.Je paradoxom ,že až takmer päťhodinová dĺžka v tak obsiahlom diele nenudí ani na chvíľu. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Naprosto nechápu, jak je možné, že se mezi tak skvělou a výborně hrající partu vloudily představitelky Fantiny a dospělé Cosetty. Obě měly velmi chudobný herecký rejstřík a v něm dvě polohy, afekt a ještě větší afekt. Obě děti, jak Cosette tak Gavroche, byly velmi dobré. Škoda, že se ty dvě čůzy od nich něco nepřiučily. Výborná byla i Demazis coby Eponina, z mírně nudného Vanelova Javerta se postupně vyklubal jeden z nejodpornějších Javertů světové kinematografie. Ocenění si zaslouží hudba i kamera. Nejblíže tomuto zpracování má Hosseinovo z roku 1982, akcentuje stejné detaily, hodně se věnuje bitvě na barikádě a vše soustředí na hlavního hrdinu. Musím konstatovat, že i v tomto případě je to velice dobře. Baur byl opravdu vynikající a svým výkonem setřel i pachuť z omylu při výběru představitelek dvou hlavních ženských postav. S každým novým jménem Jeana Valjeana byl před kamerou nový Baur, Baur velmi silný v kramflecích a ovládající celou scénu. ()

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Duchem i narativní strukturou věrná adaptace Hugova literárního evergreenu zaujme především hereckými výkony. Ústřední Jean Valjean Harryho Baura a inspektor Javert Charlese Vanela patří mezi ty herecké kreace, na něž se nezapomíná: Baur zvládá s přehledem a věrohodně všechny polohy, které jeho postava nabízí (v tomto případě tedy různě syté odstíny tragiky), Vanel se báječně zhostil Hugova policejního fanatika. Obecně je film silný především v intimních momentech, naopak masové scény (vyskytující se zejména v závěrečné části, která se odehrává za nezdařené červnové revoluce 1832) se svou přemrštěně patetickou estetikou oživlých ilustrací učebnice dějepisu dnes působí vyčpěle. Na filmu rovněž zaujme vnitrozáběrová kompozice, i "expresionisticky" pokřivené úhly mnohých záběrů. Honeggerův hudební doprovod je více než zdařilý a inteligentně korespondující s obrazovou složkou (viz. např. jedna scéna na barikádách podkreslená variacemi na Marseillaisu). ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (3)

  • Film je rozdělen do tří částí - Part One: Une tempete sous un crâne (Tempest in a Skull), Part Two: Les Thénardier (The Thenardiers), Part Three: Liberté, liberté chérie (Freedom, dear Freedom). (mahler)
  • Premiéra filmu: 9.2.1934 - do kin uveden společností Pathé-Natan. (mahler)

Reklama

Reklama