Love Is Blind: Japan
Obsahy(1)
Reality seriál o randění, ve kterém se nezadaní v Japonsku stihnou seznámit, chodit spolu a nakonec se i zasnoubit ještě předtím, než se setkají tváří v tvář. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (8)
Japonska verze Love is Blind byla jina - takova civilizovanejsi. Nechybely emoce, ackoliv japonci je nedavaji najevo tak teatralne jako treba americani v te originalni verzi - slzy tu tecou proudem, usmevy se to jen hiri a stydlivym chichotanim je show propletena od zacatku do konce. Ve zminene civilizovanosti se ale take muze skryvat potencialni nuda pro ty divaky, kteri chteji ten adrenalin - nikdo se tu nesnazi nikomu nasadit parohy s jinym ucastnikem souteze, nikdo tu teatralne nezahazuje prsteny a nenadavaji si do homousu / kurev a o sexu tu nepadne slovo ani naznakem. Me se tahle PG friendly verze libila, za pary, kterym to vydrzelo az do konce (a stale drzi) jsem stastny a casu straveneho u tyhle show nelituju. ()
Musim srovnavat s americkou verzi (1. rada), a pro me osobne americka vyhrava nad japonskou. Jednim z hlavnich duvodu je urcite odlisna mentalita, kdy v japonske verzi nam ‘zapadakum’ spoustu veci prijde prinejmensim zvlastni, ale to bych jeste skousla. Co me vsak opravdu zklamalo byli samotni ucastnici (az na vyjimky jako Wataru, Shuntaro, Midori nebo Ryotaru), kdy mi prislo jako by vybrali zoufalce, ktere v realu nikdo nechce a tak se chteji pokusit seznamit takto nekonvencne. Uz jen to mnozstvi paru, ktere se zasnoubili bylo dle mne prehnane a u nekterych mi to prislo proste na silu, ze jen nechteli odejit sami a opravdove city jsem tam nevidela. Chapu, ze to je zcasti asi dane japonskou povahou, ale aspon nejake emoce by snad projevit mohli. Cekam na posledni 2 dily a jsem uprimne zvedava, zda si nekteri reknou skutecne ano (osobne smysl a budoucnost vidim u dvou paru). Popravde u vetsiny jsem si prala, aby to odpiskali co nejdriv, protoze proste bylo videt, ze to nefunguje a ani nebude. EDIT: tak nakonec jsem s finale spokojena a dopadlo to tak, jak se mi to celou dobu zdalo, takze to celkove hodnotim pozitivne neco mezi 3 a 4*. ()
Podobné reality show mě fascinuje sledovat a přiznávám, že se u nich většinou pekelně rozohním nad debilitou lidského pokolení. A musím tedy říct, že jak moc jsem se rozčilovala nad americkou verzí této show, to snad ani nebylo možné, ale zde mi to přišlo až dejme tomu roztomilé? Já nevím proč ale zatím jsem viděla jen minimum asijských filmů a žádný seriál či tv show. To byla chyba. Ta kultura je natolik vzdálená, že mě to až fascinuje. U sledování jsem měla dobrý pocit a občas jsem se i pousmála. Bylo to milé, prostě jiná mentalita. Asi budu muset najít více takovýchto asijských reality show. ()
Love Is Blind je vedle Circle mojí netflixáckovou reality show guilty pleasure a jakkoliv tomu nedám čtyři,tak mě japonská odnož zatím bavila nejvíc.Princip je sice stále stejný, ale Japonci to díky svojí mentalitě, která je té evropské (a tuplem té americké) na hony vzdálená posunuli o level výš.Celé je to díky tomu takové zvláštně roztomilé, nikdo se tu nechová jako úplný debil a bylo fajn tuhle sérii sledovat...65% ()
Když jsem se minulý rok koukal na Korejskou seznamovací show... no, spíše zdlouhavé tiché místo na pláži, kde stáli plaší nerozeznatelní podivíni, říkal jsem si, že Asijští účastníci budou zajímavým zpestřením - oproti přesládlým a předramatizovaným americkým výjevem naprosté nesebereflexe. K pravdě jsem byl vzdálen jako k pátku odpoledne v pracovním pondělí. Japonci jsou odlišní. Jako sonda do naprosto odlišné kultury je to z počátku fajn, postupem času ale stoupá divákova frustrace z toho, že Japonci neumí spolu komunikovat, pořád se kymácejí, podivně si utírají slzy a jsou extrémně uzavření, až to budí dojem, že je jim sbližování nepříjemné. V Japonském podání se střihači snažili o ukázání evoluce jednotlivých vztahů. V takové Brazilské nebo Americké verzi jsou seznamovací rituály značně potlačeny, větší část stopáže se věnuje dramatům během života venku a po svatbách. Musím uznat, že divák byl seznámen s drobnějšími akty, které měly vliv na finální podobu vztahu. U US verze divák občas tápal, proč se druhý partner chová tak jak se chová. Na druhou stranu… sice jsem viděl detailní vznik japonského vztahu, ale někdy to bylo extrémně zdlouhavé. Japonskou kulturu zase tak dobře neznám, ale po zkouknutí Japonské verze seznamovacího projektu jsem pochopil, proč vymírají. Značná část účinkujících vůbec nepochopila, že musejí udělat nějaké kompromisy. Je sice hezké, že si uvědomují nedostatek v mezilidské komunikaci, ale pak říkají prázdná slova a nic s tím nedělají. Někteří respondenti si bídně vybrali… což dalo vzniknout nějaké zajímavosti v této sérii. Nebýt ošklivosti nebo odlišnosti u některých párů (a z toho pramenící pnutí a následné řešení situace), tak sledujeme tiché sezení u snídaně, pak koukání z balkonu a možná, kdyby se jeden z nich opil z kapky vína, tak by prohodil pár slov. Upřímně, nemyslím si, že za vše může místní kultura. Stačí se podívat na některé kamarády účinkujících a pochopíte, že hodně Japonců neumí zavřít hubu. Na show se mi líbí čišící gentlemanství, staré pořádky a opravdový zájem, na straně druhé je divák uvězněn ve zdlouhavém tichu postav, které neumí komunikovat. Divák si rozhodně odnese pocity z Japonské kultury, která potlačuje projevy emocí a fyzického kontaktu, zároveň je člověk rád, že žije v kultuře, kde není tak těžké se seznámit. ()
Galéria (18)
Fotka © Netflix
Reklama