Ikony Kamila Střihavky

Kamil Střihavka se ukázal být výborným průvodcem naší hudební scénou. Z desítky osobností převažují přesně ti, které bych od Kamila čekal, snad jen Radek Pastrňák byl pro mne překvapením. A i když mi to vzhledem k jejich slávě přišlo nepravděpodobné, o každém ze zúčastněných jsem se dozvěděl něco pro mne nového. (Koncept druhé i třetí řady se mírně změnil, ale čtyřhvězdičkové hodnocení platí beze změny i pro ně.) (12.03.2022)

Kamil Střihavka príjemne prekvapil. Mám pocit, že z každého krátkeho rozhovoru dostal maximum. Žiadnej z osobností nič podstatné neukrátil, mnohé predstavil po menej známych stránkach. A čo sa týka sebaprezentácie, tu bol tiež akurát. Nerobil zo seba anonyma, ale ani sa netlačil do pozornosti na úkor hostí. A ak si aj s niekým zahral či zaspieval, bolo to zakaždým na mieste; daný vstup to spestrilo, celok ešte viac odlíšilo od podobne zameraných programov. Palec hore, toto si pri repríze rád pozriem znova. (03.04.2022)

Mě osobně je heavy metal cizí. Takže ani hosté tohoto pořadu často nebývají úplně můj šálek. Ale Kamil Střihavka je evidentně minimálně coby posluchač rozkročen víc do široka, než jsem čekal, a tak v tomto seriálu narazíme i na muzikanty, jako je Vlasta Redl, Radek Pastrňák, Roman Holý, nebo Dan Bárta. Z nichž některé z nich, abyste v nějaké talk show, podcastu, nebo i tištěném rozhovoru pohledali. Jsem moc rád za každý podobný pořad, kde můžu muzikantům nahlédnout do hlavy i jinak, než prostřednictvím jejich písní. Ale ta stopáž na úrovni průměrného podcastu, to je prostě opravdu málo. Nějaký čas zabere úvodní znělka, závěrečná znělka s titulky, úvodní slovo Kamila, nějaké ty prostřihy z muzikantovi minulosti a na samotný rozhovor tak zbyde skoro prd. Takže se toho tady zase tak moc nedozvíte. Přidaná hodnota je hlavně v tom, že nahlédnete svým oblíbencům do jejich obydlí. Vím, že Kamil chtěl mít jednotlivé díly mnohem delší, nicméně to nemění nic na tom, že krátká stopáž je hlavní slabinou tohoto seriálu. (17.03.2023)

Já mám Střihavku asi nejradši ze všech muzikantů, kteří zde vystupovali, tak jsem byla ráda, že nás provázel každým dílem. On je hodně svůj a je vidět že si opravdu s těmi hosty něco zažil, a tak jsou k němu otevřenější a cítí se s ním dobře. Ví na co se zeptat, navíc se zdá, že ho to samotného zajímá, jelikož tomu rozumí, tak tvůrci mohou zajít do větších podrobností, než by udělali s jiným moderátorem. Kromě rozhovorů se zde objevují i ilustrační dobové záběry. I když jsem některými muzikanty nebyla tak obeznámená, tak mě ty díly bavily. Navíc jsou všichni stále aktivní, takže to není jen povídání o tom, jak to bylo kdysi, ale jak se třeba mají i teď. Jestli máte rádi českou rockovou scénu, tak to určitě doporučuju, je to příjemný formát. Myslím, že se každý dozví něco nového. Vyjmenování oblíbených desek je taková hezká zajímavost. A pak je pěkný, jak si spolu na konci zahrajou. (30.07.2022)

Samotny koncept poradu neni vubec spatny. Problem je, ze vetsina “ ikon “ ceske pop-music stoji za starou belu a v zahranici by se sotva uzivila i na ulici. Ten obrovsky rozdil mezi svetovou a ceskou hudbou je proste strasne znat a ja jsem se pristihnul, ze posloucham rozhovory, ale hudebni ukazky, az na par vyjimek, vetsinou pretacim, protoze jde casto o fyzicke utrpeni. Jedna vec je ale fascinujici - i u nas jsou originalni muzikanti, kteri maji dokonce uspech i za hranicemi, jenze o nich nikdo nevi. Nasimi ikonami jsou totiz typy jako Ales Brichta, Kabat, nebo i ten ujeceny Kamil Strihavka. To je smutny stav ceske kultury po triceti letech od konce socialismu. (11.02.2023)