Notre-Dame v plamenech

Hezky natočená náročná práce hasičů. Srandovní bylo obsazení padesátikilových děvčátek s náušnicemi (s náušnicemi do ohně, tak určitě, ještěže kobětě nechytly řasy...), kterak smýkají smotané hadice tři sta schodů nahoru v zásahovém oděvu, a s podporou chlapce, který je na svém prvním výjezdu vůbec, tito ve čtverko zachraňují jižní věž, k ruce mají ještě hasičskou kancelářskou, tedy suchou krysu, bez zásahového vybavení, který se pochopitelně nadýchá dýmu, ale jinak dobře natočené hořící peklo, sice v severní věži bez dýmu, který by tam tuty byl, a byl by hustý tak, že není na krok vidět, včetně tristního podcenění ochrany katedrály, nemožnosti projetí hasičské těžké techniky banálních 200m, prostě jedná se spíše o poklonu hasičům. Nevím, co čekal jiný divák, mně se to, přes uvedené prkotiny, líbilo, škoda že nebylo více prostoru pro zachraňování cenných předmětů, které stihli z hořící katedrály vynést, to se smrsklo jen na anabázi s trnovou korunou, o jejímž původu si racionálně uvažující člověk myslí své, ale budiž, natočeno to bylo dobře. (02.09.2022)

Prizná sa, že to túto katastrofu moc zmapovanú nemám a len tak letmo som to zaregistroval správach. Každopádne som rád, že sa niekto do toho pustil a natočil to. Bavilo ma postupne zachraňovanie pamiatok, neschopnosť hasičov a pomaly horiaci a rozpadúvajúci sa Notre Dame. No príbeh je viac menej nula bodov. Napriek tomu Annaud vie ako zaujať diváka a prestrihy medzi reálne zábery sú skutočne silná káva. Klobúk dolu všetkým, ktorý sa toho zúčastnili. 75% - 4* (27.08.2022)

Většina relikvií a děl, která zůstala uvnitř, byla ušetřena, navíc spoustu vzácných artefaktů hasiči vynosili. Padla ovšem téměř celá střecha i část nosných kleneb v chrámové lodi, ale ačkoliv to chvíli vypadalo hodně zle, jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury se nezřítil. Veterán Jean-Jacques Annaud se docela vytáhl. Držel se faktů, nepřepálil to s patosem, coby hlavního hrdinu zvolil právě architektonický klenot. Možná právě absence silnějších lidských příběhů mi chyběla, ač tedy vnímáme třeba první den služby nového člena ostrahy či naopak nováčky v hasičské jednotce, zatímco chrliče opodál už vypouštějí žhavé olovo z roztavené střechy až na dlažbu. Šlehající plameny a hustá oblaka kouře mezitím nevěřícně sleduje celý svět. Annaud četně využívá autentické záběry, ale i úsilí hasičů mezi přesnými replikami některých částí katedrály působí velmi dobře. Jasnou odpověď, co bylo příčinou požáru, tvůrci nedávají. Ale věnují se řadě přešlapů, liknavosti několika jedinců, lehkovážnosti a neposlušnosti mnohých řidičů i souhře nešťastných náhod. Civilní, věcné, napínavé. Ač víme, jak to celé dopadne. (22.12.2023)

Požár Notre-Dame je bezpochyby jedním z milníků ve francouzské historii posledních let. Před třemi roky nehořela pouze několik set let stará katedrála, nýbrž i jeden ze symbolů Paříže, Francie a dost možná i celé Evropy. Annaud se na prahu osmdesátky zhostil tohoto (doslova) ožehavého příběhu a natočil snímek jak s hranými tak i archivními pasážemi, který celkem věrohodně přibližuje tuto neslavnou událost, aniž by se ale pouštěl do nějakého zbytečného vyprávění okolo. Vše se soustředí na katedrálu, ničivý požár, odhodlání hasičů a jejich závod s časem. Zpočátku mě trochu rušily vložené archivní záběry a našlo by se pár 'divných' scén, které ve filmu ani být nemusely, přesto se ale jedná o solidní drama se silným dokumentaristickým nádechem a nejednou napínavou scénou. (24.04.2022)

Takhle, ono se s tím nedalo nic dělat už z podstaty, protože požár Notre Dame je filmově naprosto nevděčná situace. Všichni byli včas evakuování, nikomu se více méně nic nestalo, mohla za to nudná technická chyba, všichni jsme to viděli ze všech úhlů v první řadě a proběhlo to navíc ještě někdy předevčírem, takže nebyl čas zapomenout na to, že se vlastně nejednalo o kdovíjaké drama. Nemluvě samozřejmě o ikoničnosti samotného výjevu. Je ale tahle ikoničnost schopná kolem sebe obtočit celý filmový tvar? Éé těžko říct, Berg by to asi třeba dal, ale ty vole fakt né úplně, ale úplně vyřízenej Annaud. Ten si pravděpodobně akorát uvědomil, jak zde není z čeho brát, tak film zahltit naprosto příšernýma minihistorkama o vylekaném mladém hasiči, přesvědčené dívce se zapalující svící, dramatickém sekuriťákovi hypnotizujícím žluté tlačítko, v kolena padajícím knězi a spontánně zpívajícím davu pod chrámem, na který dojatě a přesvědčeně shlíží od požáru z věže vyčerpaný hasič. Míra cringe se zde dá přirovnat k oné slavné metro scéně ve Wrightově Darkest Hour, akorát roztažené na délku celého filmu. Filmařskou bezradnost (kulminující závěrečným záběrem na dohasivšího hasiče, což je jenom dramatické odzoomování a opětovné zazoomování kamery na jeho tvář, dokud neskončí hudba) pak tmelí soundtrack epickej tak, že působí jak z nějaké hudební banky, což se vyjevuje poměrně často také díky tomu, že je většinou dost špatně použitý a snaží se vytvářet epický scény prakticky z ničeho. Odpad si normálně vymezuji pro filmy, které mě nějak osobně urážejí, protože jsem si myslel, že neexistuje něco tak prostě jen špatně natočeného, aby to zároveň nebylo zábavné, čímž by se póly kvality/nekvality navzájem setkaly. Požár v Notre-Dame je ale fakt jenom ta nejhorší filmová šmíra, kde ani smrt nebere (doslova). Annaudovy potomci by se měli zasloužit o to, aby se k filmům z jeho posledního období již nikdy nikdo nedostal. (19.07.2022)