Réžia:
Alessio Maria FedericiScenár:
Martino ColiKamera:
Federico SchlatterHudba:
Daiana MingarelliHrajú:
Matteo Martari, Giuseppe Maggio, Matilde Gioli, Ilenia Pastorelli, Tommaso Basili, Cristiano Piacenti, Beatrice Barrilà, Soraia Tavares, Nicola La GioiaVOD (1)
Obsahy(1)
Romantická komedie, která vypráví paralelní příběhy čtyř kamarádů, co se mezi sebou dávají všelijak dohromady, a boří tak zažité představy o spřízněných duších. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (26)
„Poslyš, mám takový trochu indiskrétní dotaz. Nenudí tě to už?“ - „A co jako?“ - „Pošleš zprávu, já tobě zpět, dáš mi číslo, ale já tobě ne. Pošlu zprávu, ty mně zpět. A oba se snažíme být tak vtipní, roztomilí, ne moc vlezlí. Nebylo by snazší, když někoho potkáš, říct: Líbíš se mi, nevypadáš jako sériový vrah, pojďme šukat? Jestli se kvůli rande musíš naučit sněhový pusinky, asi je v systému chyba.“ Jenže v praxi to nebude tak jednoduché…Jak ze dvou mužů a žen udělat funkční páry? A koho přiřadit ke komu, aby si vzájemně sedli a objevili v sobě tu jejich spřízněnou duši? Jak by se to pak asi mezi nimi vyvíjelo? A existuje vůbec něco takového jako je spřízněná duše? Čtyři k večeři je vlastně celkem fajn vztahovka, navíc lehce ozvláštněná přepínáním mezi 2 variantami párů a jejich fázemi. Ale právě to neustálé přehazování občas docela likviduje atmosféru jednotlivých okamžiků. A když si k tomu člověk přidá i nejedno klišé a zároveň protagonisty, kteří (alespoň v mých očích) nemají moc charisma, vychází mi z toho lepší, ale „jen“ průměr. ()
Film ve stylu CO BY - KDYBY. Čtyři lidé se náhodně potkají, vytvoří dvě dvojice a pak sledujeme jejich potkávání a společné cesty v průběhu doby více než rok. Má to ale jeden zásadní háček. V průběhu celého děje se partneři v párech prohazují, ale ne cíleně, jen jako by se někdo ve filmovém štábu neustále pletl a posílal na plac každý den někoho jiného. A děj jde stále dál, jen reakce jiné osoby v páru se mění. Tedy žádná komerční zábavička. I když se tak film celou dobu tváří. Vyžaduje to opravdu dost velké úsilí, být stále v "reálu" a celou dobu si můžete i přát, kterou variantu by jste chtěli vy. No, a na závěr se dozvíme, které páry byly opravdové. ()
Celý život si pokládáme otázky, co by se stalo, kdyby… Mnozí berou svůj vztah jako samozřejmost. A jiní udělají jeden dva kroky a vůbec žádný vztah být nemusel. Romantický kousek o spřízněných a jiných duších, kterak hledání druhé poloviny dotvoří celek. Italové nám prezentují poselství, že každý může být pro někoho dokonalý. A dělají to pomocí paralelních příběhů, kdy se divák musí krapet víc soustředit, aby věděl, v jaké větvi se příběh zrovna rozvíjí. Když jsme ve vztahu, měníme se. A všechna „ale“ prostě přestanou existovat. Bez ohledu na časovou osu zažívá každý pár své vzestupy a pády, to, s kým dotyčná nebo dotyčný zrovna je, mění i divákův pohled na postavu. Výsledek je milý i přemýšlivý, ale mohl být řekněme magičtější. Protože vyloží karty prakticky hned a s přibývajícími minutami místy přešlapuje na místě, aniž by se dostával po kůži, jak bych si přál. Právě zpracování tématu „co kdyby“ mi víc sedělo třeba u takové Loly (běžící o život) či Srdcové sedmy. Proto váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Oči Matilde Gioli ale nakonec rozhodly, že půjdu směrem nahoru. ()
NETFLIX - Je fajn, že má Netflix slušnou nabídku italských filmů. Protože zejména italské komedie jsou často dobré, svižné a zvednou člověku náladu. Čtyři k večeři nebyly výjimkou. Pravda, divák musí dávat pozor, aby se neztratil ve variantách příběhů, ale ve finále mu bude vše jasné. Pobavilo a potěšilo, takže spokojenost. 77% (J) ()
Zajímavá vztahová konverzačka. Dva muži a dvě ženy. Kdo se ke komu hodí více? Mají spolu žít spřízněné duše s podobnými názory nebo se k sobě hodí více protiklady, které se přitahují. Tvůrci se rozhodli promíchat obě dvojice a ukázat jak by to mohlo vypadat v obou vztazích, kdyby se partneři prohodili. Je dobré se v tom neztratit a pak je to milé a místy i vtipné. ()
Galéria (19)
Fotka © Netflix
Reklama