Návštěvníci

Můj jednoznačně nejoblíbenější tuzemský seriál socialistické éry. Když jsem ho sledoval poprvé, připadalo mi to naprosto neuvěřitelné, nějak mi pořád nedocházelo, jak mohl vzniknout u nás, když se jinak točily takové záležitosti jako Okres na severu, Žena za pultem a podobně. Návštěvníci mi připadali opravdu jako z jiného světa a líbí se mi i dnes, celkový nápad i provedení jsou skvělé a do toho ještě amarouny a Dáda... (23.07.2016)

Po první epizodě hodnotím čtyřmi kousky, aniž bych zastíral, že za čtvrtou pěticípou stojí pořádná dávka nostalgie. Triky, které mi, coby školou povinnému, přišly úžasné, už za těch bezmála čtyřicet let notně zestárly, ale protože mám doma zrcadlo, nemůžu jim to vyčítat. Děj úvodního dílu se zatím držel spíše v politické rovině, která by byla vcelku nezajímavá, nebýt stanoviska Rady obrany moří, jež mě mocně zaujalo, aniž bych si to uměl zdůvodnit. / Poučení: Jo, jo, čas nezastavíš, ale v některých případech je to sakra škoda. (04.12.2022)

Tady už jsem šel s hodnocením do plných; i kdyby se díl jinak nevyvedl, o lepší definici ekonomiky už bych v životě nezavadil. Ale druhá epizoda se navíc vyvedla, takže jsem se mohl zase jednou dosyta vysmát nad všemi dokonalostmi Lady Nivy, pobavit se nad neschopností budoucňanů vypořádat se s nástrahami nepohyblivých schodišť a nedivit se tomu, že se lze přejíst ze dvou vajec. Nejvíc mě ale překvapilo, že jsem i po téměř čtyřiceti letech mohl s potěšením ocenit Emiliin / Kátin vlažný až záporný vztah k podprsenkám. Tak buď nějaká součást mého vědomí nikdy nedospěla, nebo naopak dospěla předčasně už před těmi lety. Nebudu to pitvat, protože mi to nejen neubližuje, ale dokonce mě to těší. / Poučení: Tentokrát jen pro nepamětníky: Ač to bude znít neuvěřitelně, Dagmar Patrasová byla svého času opravdu krásná. (04.12.2022)

Třetí epizoda ukázala, že se tvrdý trénink a pečlivá příprava vyplácí, protože pak člověk, vržený do naprosto cizího prostředí, nemá absolutně žádné problémy s aklimatizací a na první dobrou pozná například stádo ovcí nebo tábořiště chudých nomádů. Já jsem si tedy přesun v čase a prostoru dokonale užil a znovu jsem si připomněl, že to byl právě tento seriál, pro který jsem si oblíbil Josefa Bláhu. A navíc; jak bych mohl neocenit pěti hvězdičkami díl, v němž se podávaly hned dva dorty?! Z toho jeden amarounový. / Poučení: Pozor na první kroky v neznámém prostředí. (05.12.2022)

Pokud jde o logiku, kousal scénář každou chvíli sám sebe do zadku (to ale platí pro všechny díly), ale zábava je to pro mě i dnes náramná. A nemyslím si, že by za to mohla jen ta nostalgie. Mě to nasazení hasičského týmu z dávné budoucnosti navlečeného do uniforem z (ne až tak) dávné minulosti fakt bavilo. A i když se ke Kvasničkům nedostalo ani zdaleka všechno, úkol nebyl splněn, byla ztracena Pilka a Karas nekontrolovaně konzumoval, Kátě to slušelo v přilbě i v rybníku a povely typu: "Támhle to zhasíná, zapalte to.", mě opravdu dostávaly. / Poučení: Pokud se chceš vykoupat, raději neprováděj rozbor vody. (05.12.2022)

Za pět pěticípých to bylo hned potom, co proběhl nácvik příjezdu do hotelu a následná srážka s realitou. Na hotel U Lva (vlastně ještě U lva)  jsem se velmi těšil, protože jsem si moc dobře pamatoval, jak v roli jeho podlézavého odpovědného vedoucího exceloval Jiří Císler. Dnes jsem si to připomněl a byl to mocný zážitek. Jiří Císler a Josef Bláha byli tím nejlepším z páté epizody a já se už těším na další pokračování. / Poučení: Nepodceňuj přípravná školení. (06.12.2022)

Každý den pobytu budoucňanů v naší tehdejší přítomnosti a dnešní minulosti mi v mé současnosti přináší slušnou porci zábavy. Disciplína v týmu zeměměřičů není dlouhodobě na výši, protože Karas nadále nekontrolovaně konzumuje, Káťa se nechává unášet krásami světa a doktor svévolně kašle na sledovačku a věnuje se shánění vitamínů. I přes tyto excesy výprava dosahuje dílčích úspěchů a já se u toho bavím. Obávám se, že se bavím ještě víc než tehdy před lety. / Poučení: Kožichů není nikdy dost. (06.12.2022)

Tentokrát jsem díl ochudil o jednu hvězdičku, protože mě nebavilo poměrně dlouhé kolotočování, ale už po prvním žhavení se sedmá epizoda pěkně nažhavila. Opět mě bavilo, jak komplikovaně byli budoucňané nuceni odhalovat záludnosti života v socialistickém vlastnictví a jak muselo být pro kamenické obvodní oddělení skvělé, když mělo vždy po ruce svého obvyklého podezřelého. / Poučení: Člověk se sice nemůže běžně vyskytovat současně na dvou místech, ale telekinezi bych nezavrhoval. (09.12.2022)

Stejně jako v předchozím dílu plynul i tentokrát děj občas v pomalejším tempu, takže bych mohl osmou epizodu s klidem očtyřkovat, ale Josef Dvořák hrál Karase tak kouzelně, že bych mu to prostě nemohl udělat. Ty chvíle štěstí s kabanosem mezi vláčky byly naprosto úchvatné, Filipovy (Richardovy) organizační schopnosti se při odchytu papírových vlaštovek projevily naplno a o neutralizaci buchet už ani nemluvím. / Poučení: Na hradech bývá chladno. (09.12.2022)

Kamenická tancovačka mohla být vcelku nudnou záležitostí, ale v hotelu U lva měli dvě hudby, což naprosto měnilo situaci. Budoucňané se ctí propluli nástrahami socialistické zábavy, já jsem zavzpomínal, jak jsem jednou v Kole štěstí vyhrál lahev Ostravského kahanu, a tak jsem si to spolu s nimi užil. Zklamala mě ale tehdejší nedůvěra v nové vědecké metody, takže si člověk ani nemohl v klidu zatemperovat. Devátá epizoda se z mého pohledu velmi vyvedla a Jiří Císler byl prostě kouzelný:-) / "To je krása, co? Co? Skoro jako v televizi. Kamenický Brontosauři." / Poučení: Praní špinavých peněz tady dostává úplně novou dimenzi. (11.12.2022)

I další návštěva u Návštěvníků mě mocně bavila, jelikož se odpovědnému vedoucímu výpravy všechno hroutilo pod rukama. Mizeli členové výpravy, mizely peníze, ale zato rostly účty. Vůbec by mě nenapadlo, že by pan Karlík z autoservisu na první dobrou odhalil Sicilskou obranu, vychutnal jsem si štěk Ondřeje Vetchého, a pokud měla desátá epizoda nějaké vady, nevnímal jsem je, protože mě až příliš rozptyloval Kátin sportovní úbor. / Poučení: Zajímalo by mě, jestli byl lepším zeměměřičem Karpov nebo Kasparov. (11.12.2022)

Jiří Kodet mě zatím v roli nenechavého světského příliš nebavil, ale svým podobvazovým zoufalstvím si mě konečně získal. Jedenáctá epizoda byla hlavně o nekontrolovaném žhavení (příliš dolů) a o nezištné záchraně majetku v socialistickém vlastnictví. Přes to všechno mě ale stejně nejvíc zaujalo potvrzení faktu, že hlad je nejlepší kuchař. / Poučení: Obětavý ekolog pro kapra i do bahna skočí. (14.12.2022)

Další díl, který mě prostě nemohl zklamat. Rybník Bejšovec se opět ocitl v centru dění a stejně jako v předchozím případě to zase stálo za to. Centrální mozek lidstva dokázal, že stále umí, takže se budoucňané mohli z fleku pustit do smlouvání s libovolným koňským handlířem, nebo si užívat života jako nejmenovaný kníže. Pobyt zeměměřičů u Velkého učitele mě každopádně bavil velice velmi a zážitek mi trochu kazilo jen vědomí, že už zbývají jen tři epizody. / Poučení: Peníze musíš opatrně nejen prát, ale i žehlit. (14.12.2022)

V tomto dílu došlo kvůli přesunu přechodného bydliště budoucňanů do chalupy Velkého učitele na jakousi venkovskou idylku, příběh v podstatě stagnoval, ale i tak jsem se docela dobře bavil u pátrání po utonulém Aloisi Drchlíkovi, u vyrovnávání hotelového účtu i u rozhlasového přenosu popravy lisabonské Benficy. Ale na pět kousků to tentokrát nestačilo. / Poučení: Pij, ať jsi bohatý. (15.12.2022)

Proti předchozímu dílu mě čtrnáctá epizoda bavila mnohem víc, ale je pravdou, že se mi o zábavu nestarali ani tak na časoskok se připravující členové expedice, jako Velký učitel. Ten to měl totiž z filosofického hlediska dokonale zmáknuté, takže ho nemohla zaskočit velká voda, ani velká finanční škoda, a nervy mu mohlo poškádlit snad jen datum jeho úmrtí nebo ztracené kalhoty. / Poučení: Důvěřuj, ale prověřuj. (15.12.2022)

Poslední epizoda. Škoda, Návštěvníci mě fakt bavili. Stejně tak mě bavilo, když navigátor obvinil řidiče z chybné navigace, i to, že Archipenko vypadal jako Elektronek v seniorském věku. Šéfové z Metrostavu jistě v závistivém obdivu sledovali krtkování, paní Jouzová přišla ke koze jako slepý k houslím, ale já mám přece jen dvě stížnosti. Káťa byla v posledním dílu až neslušně zahalená a já stále nevím, jak a proč se humiduje. / Poučení: "Karas zahájí akci." "Proč já?" Protože zkušený vedoucí vždy deleguje pravomoci, aby mohl vše řídit zpovzdálí. (17.12.2022)