Suzume

"JÁ JSEM TVŮJ ZÍTŘEK." Kdybych to chtěl hodně zobecnit, řeknu klasický zástupce animé v naší distribuci :) Hodně emocí, krapet divné, v mnoha aspektech originální. Ale samozřejmě, nikdy to není tak jednoduché - zrovna tady, na jedné straně intimní zpověď mladé slečny, její první milostné vzplanutí... a na druhou stranu totální ujetá chapadlácká fantasy :) A teď se to bije! V dobrém slova smyslu... Provedení je jednoznačně perfektní, dějově je to zajímavé, jsem rád, že se to dostala i do tuzemských kinosálů. 80% (21.01.2024)

Anime zamerané skôr pre dospelého diváka. Ale ak má byť cieľová skupina staršie publikom, to hneď za krásnou kresbou odhalí slabý príbeh a plytké postavy. Aj na japonské pomery bola hopsajúca stolička trochu úlet, alebo by sa to dalo označiť aj ak nedostatok kreativity. Za mňa osobne jeden zo slabších filmov od Šinkaia. Možno som od Suzume len priveľa očakával. Jeho ostatné diela ma doslova očarili. (18.04.2023)

Aj napriek veľmi zvláštnemu námetu dokáže Suzume po celý čas udržať divákovu pozornosť a to aj vďaka dokonalej a krásnej animácii a úžasne trefnej hudbe, ktorá len dopomáha k potrebnému napätiu a emóciám. Len ako som povedala, bolo to čudné (zato originálne!), hovoriaca mačka povedzme, ale stolička to už je trošku iná fantasy. Videné v kine Cineplex Mannheim v originálnom znení. 70%. (14.05.2023)

Vizuálně působivá a lehce romantická fantasy road-movie napříč japonským venkovem i velkoměsty, v níž se mytologická rovina plná magických nápadů a inspirovaná reálnými japonskými přírodními katastrofami setkává s civilním a emocemi nabitým příběhem o dospívání, oddané platonické lásce, pocitu viny a rodičovství. Makoto Šinkai se stále drží svých trademarků, aniž by přitom vyvolával dojem, že se opakuje. Poctivě napsané postavy i řada roztomilých detailů a jemný humor dodávají fantazijnímu vyprávění až překvapivou hloubku. Nechybí démoni, kteří v nás probouzí potlačované myšlenky, zlomyslné kočky, jež si libují v destrukci, nejvtipnější kabriolet s rozbitou střechou a také nejlepší třínohá židle v historii kinematografie. (18.07.2023)

Budu stručný, mnohé už tu zaznělo... Ze začátku jsem nemohl odtrhnout oči od plátna, bylo vážně úžasné vidět dílo Makota Šinkaje na velkém plátně, všechny ty detaily, panoramata a barvičky prostě nádherně vynikly. Stejně tak hudba byla parádní, ať už jde o skvělou ústřední melodii, nebo i doprovodné tracky, vždyť já si užíval i ty písničky, co si pouštěl Serizawa v autě. Humor mi také sedl, postavy mi přišly dostatečně zajímavé a sympatické. Příběh sice ani za mě není tím nejsilnějším, co do světa Makoto Šinkai vypustil, přeci jen u Your Name jsem měl celkově intenzivnější prožitky, ale i tak je za mě Suzume jedním z jeho nejlepších filmů. Sice mi zase ten konec přišel takový trošku kostrbatý, ale i tak byl poměrně uspokojivý. Nejvíc jsem si však užíval cestování po Japonsku a všechna ta zajímavá ale opuštěná místa a na rozdíl od Suzume chtěl adoptovat tu „neposednou bílou kočku“… 8,5/10 (18.07.2023)