Pád domu Usherů

Tak a zase tu máme extrémne preceňovaného Flanagana. CSFD 24.9. (teda ešte pred premiérou) zverejnila "odkuk = ofuck": "...na fanoušky hororových seriálů čeká další napínavý, emocionální i překvapivě vtipný zážitek..., nabízí překvapivě i velkou porci humoru...". Nuž asi som omylom pozeral na niečo iné. Horror - ani náhodou a humor... to si robíte prdel! Z Poea zostal záber na havrana v každom diely a... to je všetko. Netflix dal zrejme Majkovi za každú buznu a lesbu v seriáli melón do vačku, pretože toto je už absurdná štatistická odchýlka v Gaussovej krivke. (15.10.2023)

Mike Flanagan je opäť v skvelej forme. Bol som zvedavý, ako sa bude dať toto dielo spracovať v modernej podobe, ale výsledok je pomerne uspokojivý. Rozbeh je síce vlažný a v niektorých momentoch zobrazujúcich vrcholy modernej degenerácie som to mal chuť vypnúť, ale keď človek pretrpí úvodné epizódy a z hry vypadnú otravné postavy (aj keď vynikajúco zahrané), prichádza na scénu naprosto fenomenálna Carla Gugino, ktorá nesie na chrbte doslova celý tento seriál a podáva životný výkon. Každá jedna scéna s ňou je mimoriadne intenzívna a v posledných epizódach začne do seba všetko zapadať takým spôsobom, že to bola pastva pre oči. Pochváliť musím aj ostatných hercov, pretože sa tu zišla absolútna špička, ktorá vie, čo od nich režisér chce a keďže väčšina z nich spolupracuje už dlhé roky, ich interakcie sú naprosto prirodzené, či už sa jedná o desivé alebo odlahčené scény. Po minuloročnom pomerne nevýraznom The Midnight Club velmi príjemný nový seriál, u ktorého mi vlastne vadilo len to, že tu Flanagan akosi nemôže byť sám sebou, pretože kto sleduje jeho tvorbu od začiatku, tomu je jasné, že nie všetko sa tu nesie v jeho štýle a niektoré scény a dialógy tu sú z povinnosti. Podobne ako The Midnight Club ma ale prinútil rozmýšlať nad životom a smrťou, takže velká pochvala a keď si to nechám trochu uležať v hlave a zopakujem si niektoré scény, hodnotenie pôjde možno vyššie. (13.10.2023)

Brilantná kombinácia najznámejších poviedok Edgara Allana Poe-a s tragickou rodinnou ságou v súčasnosti. Toto spojenie je fascinujúce hlavne pre divákov, ktorí čítali spisovateľovu tvorbu. Atmosfericky dokonalé, myšlienkovo silné a herecky zaujímavé. Mike Flanagan odviedol skvelú prácu. Soundtrack je božský. (16.12.2023)

Takový to, když si chcete pustit gotický horor a místo toho dostane psychologický zničující podívanou, kde velká většina postav, sou sobecký, arogatní, narcistický psychopati, kteří jen myslí na sebe. Bez přehání mohu napsat, že z většiny postav mi bylo fyzicky špatně, protože to byli zrůdy, kteří byli oblečeni do lidské kůže. A byť mně ze začátku, Verna děsila, postupně sem ji fandil a myslel sem si, že je to anděl pomsty, jak se později ukázalo, ona byla jen obchodníci. Co musím ocenit, bylo to jak seriál stupňoval napětí, úmrtí a ten psychologický teror, který ničil jednoho člena rodiny za druhým. To jak se každý člen rodiny propadal hlouběji do šílenství a přitom nedokázali myslet na nic jiného, než na sebe. Je skvělý, jak Flanagan zachází se svými oblíbenými herci pokaždé jinak, takže zatímco u Půlnoční mše sem velkou většinu postav měl rád a fandil sem jim, tak zde ti herci hrají postavy, které sou odporné a nesympatizoval sem s nimi. Zatímco o rodině Usherů se člověk v seriálu dozví hodně, tak o to víc mně zajímala Verna a pak Arthur Pym, v podání Marka Hamilla, oba dva opředení tajemstvím, oba dva se již setkali a oba dva mají tajemství, která nebyla v seriálu vyslvoena, jen naznačena. A pak je tady ještě to co se stalo v první epizodě, to je něco, na co se pak v seriálu tak trochu zapomnělo a to jen aby se to pak ke konci připomnělo v jedné naprosto děsivé scéně. Díky za Lenore, Juno a a Annabel, tyhle tři postavy byli takovým tím pomyslným světlem v temnotě. Ale abych to shrnul, je to naprosto vynikající a bezchybný, ale psychologicky zničující a traumatizující, takže.....nikdy víc. (24.10.2023)

Další potenciálně skvělá show, která je kompletně zazděná nesnesitelnými dialogy plných vznosných myšlenek a názorů, ale jdoucích odnikud nikam a ještě k tomu bez zápalu a dynamiky, takže naprosto zbytečně zpomalují budování děsu, strachu, atmosféry a zejména celýho příběhu. Vážně mě nebaví padesát minut z každý epizody trpět u zcela nepřirozených promluv všech postav jenom proto, abych deset minut před koncem viděl jednu z nich brutálně umřít. Od fenomenálního The Haunting of Hill House se Flanagan profiluje jako král scenáristicky vypiplaných hororů, akorát by mu měl někdo říct, ať krotí svoje shakespearovký ambice. (19.10.2023)