Anjel skazy

Krásný příklad toho, jak satira vůbec nemusí být komedií. Legrační totiž  tenhle Buñuelův majstrštyk opravdu není a přístupný široké divácké obci taky asi nebude. Sžíravý, hořký a krutý šleh do morálky vyšších společenských vrstev, kde mistr rychle a nemilosrdně seřezává jednu pokryteckou vrstvu za druhou až nezůstane nic než obnažený živočich Homo a vůbec ne sapiens. A to formou bizarního de facto survivalu, kde skupina bohatých a životem rozmazlovaných fouňů uvízne v jedné místnosti rozlehlého sídla a cosi nedefinovatelného a neviditelného jim brání odejít. Černobílá kamera, ostatně jako vždy, umocňuje mnohdy napětím přetékající atmosféru, která není prostá ani hororových prvků (obživlá ruka), psychologické proměny "přežívajících" psal sám ďábel a smrt číhá i na nevinné. Závěr pak vtipný a mrazivě epický zároveň. Příjemně únavný film a jasná pětka. (23.02.2024)

Najprv musim napisat, ze sa vyznam do surrealizmu a je to pre mna len dalsi - izmus /spolu s dalsimi 70imi - izmami/. No n ale Bunuela povazujem za velikana europskej, ba mozno aj svetovej kinematografie, a preto padla moja volba na dalsi Bunuelov film, tentokrat El Angel Extreminador, po nasom Andel Zkazy. Par ludi v blizsie neurcenom case a priestore sedia na spolocenskom vecierku. Ked sa tento skonci, tak jaxi nikto sa nema k odchodu, a vsetci sa len ponevieraju kade -tade. Prespia a rano sa scenar opakuje opat. Surrealizmus krasny presne tak ako to mam rad. Sceny s bielou pohybujucou sa rukou su fascinujuce aj po vyse 50 rokoch a dialogy su proste tuna vyborne, prakticky im niet co vytknut. Hlavnou devizou filmu su suverenne herecke vykony, surrealizmus a pochmurna atmosfera : 85 % (17.05.2016)

Viděl jsem jen pár filmů, které byly horší než tohle nudící surrealistické hovno. Film mě ničím neoslovil a neměl nejmenší potenciál mě vtáhnout do děje. Neustále mi někam utíkala pozornost, pro kterou byl zajímavější i flek na stropu. Kdo na tomhle nesmyslu spatřuje komediální prvky musel snímek sledovat na LSD. Nemohu se zbavit dojmu, že zamýšlené téma filmu, coby společenská satira zbohatlické vrstvy společnosti, se dalo zpracovat nesrovnatelně atraktivnějším způsobem. Tohle byla jen úmorná nekončící nuda a obrovské utrpení. Nebylo v mých silách udržet u tohto blábolu pozornost ani minutu v kuse. [0 %] (12.02.2024)

Luis Buñuel a jeho buržoazie. Ani tentokrát jim nic nedaruje a pořádně je potrápí. Film se nese spíše v komediálním duchu a o absurdní dialogy nebo scény není nouze. Na můj vkus je tu ale až moc postav, mezi kterými jsem se místy ztrácel a uniklo mi tak několik určitě důležitých vět. Ale celkový nápad a provedení opět nemá chybu. Buñuel znovu dokazuje svůj smysl pro absurditu a zvláštní smysl pro humor. A závěrečná alegorie církev-ovce - to je celý on. (31.12.2008)

Skupina aristokratov a umelcov sa stretáva na honosnej večeri a následnom priateľskom posedení vo vile jedného z nich. Tesne pred príchodom hostí väčšina služobníctva veľmi napochytre opúšťa dom z rôznych dôvodov a zostáva len majordomus. Sledujeme opakovanú scénu privítania, rôzne zoznamovania, zábava pokračuje – no hostia namiesto toho aby sa pobrali domov, ľahínajú si na zem a trávia noc v hosťovskej jedálni. Po prebudení zisťujú, že nie sú schopní vyjsť z miestnosti. Nasleduje bravúrna spleť scénok ukazujúca rôzne vypäté emócie vzniknuté pri neštandartnej situácii, ako sa mení decentná spoločnosť v priebehu spoločne stráveného dlhého času v spoločnom priestore, ako sa deformujú a variujú vzťahy, z uhladených snobov sa stávajú biologické bytosti, nenadané takou dávkou dobra a súcitu voči druhým, o akej sa ľuďom často zdá, že ju v sebe majú. Sledujeme snahu po nájdení obetného baránka, mystickú snahu niečo prelomiť a nakoniec i náboženské pokrytectvo. Záver filmu je mimoriadne výstižný. Originálny film - ako námetom, tak vyznením jednotlivých scén, trpí však divadelným spracovaním a zameniteľnosťou jednotlivých hercov. (12.08.2004)