Oficiální verze

Touha vidět proslulé filmy z nejrůznějších koutů světa mě tentokrát přenesla do Argentiny 80. let, k příběhu učitelky na pozadí totalitního politického systému a jeho hroucení. Rozhodně dobrý a tematicky velmi slibný příběh vygraduje do chvíle, kdy se v posledních 25 minutách stává silným emocionálním zážitkem. Bohužel na to, abych měl takový zážitek z celého filmu, by na mě musela z větší části podobně působit i předchozí hodina a půl, kdy jsem sice vnímal nejeden zajímavý útržek včetně náznaků politického tání ledů (rebelsky provokativní názory na hodině dějepisu ze strany studentů, záběry z protestů), bohužel často dlouho zůstávalo jen u těch náznaků a útržků. Ústřední děj kolem postavy učitelky v nejrůznějších situacích mezi tím hodně kolísal na různé úrovni od působivých scén mezi matkou a adoptovanou dcerkou až po nudnou rutinu v pracovním podniku. Nebo je film (ač mezinárodně ceněný) opravdu spojený s národní politickou situací každou chvíli v různých detailech natolik, že bez dalších informací, které samotný film nenabízí, ho cizinec nemá moc šancí plně docenit. Natáhlou stopáž tak úplně nezachránila v mých očích ani velmi pěkná hudba. [70%] (05.10.2022)

Velmi silný a emočně vypjatý film. To, co zde musím vychválit, jsou herci a hlavně scénář, jenž je napsán opravdu bravurně a tak, že téměř každého donutí k zamyšlení nad tím, jestli je apatie a chůze s davem vždy dobrým řešením. Tvůrcům se opravdu podařilo téměř dokumentární věrností ukázat atmosféru Argentiny ve druhé polovině 70. let a přidat příběh, který svou neprvoplánovou naléhavostí dojme mnohého diváka. Více než dvacet ocenění včetně Oscara, tak dle mého, skončilo ve správných rukou. (11.05.2010)

Tak po tomto filme som zase o niečo múdrejší, čo všetko zahŕňala diktatúra v Argentíne som nevedel, väčšinou sa vo svete prepiera "slávny" chilský režim. Oficiálna verzia rozhodne boduje tým, že sa na udalosti pozerá očami tzv. vinníkov, čo ale aj z matky, ktorá nevedomky adoptovala násilne odobraté dieťa, robí minimálne ambivalentnú, či skôr až kladnú hrdinku. Dostatočný priestor dostáva aj jej, omnoho viac vinný, manžel. Film je síce sledom tak trochu opakujúcich sa sekvencií, každopádne žena prechádza značným vývojom. Spomeňte si pri záverečných scénach na tie, takmer až idylické, úvodné. (18.09.2019)

Podle toho, co jsem o filmu četl, jsem si říkal, že by mě to mohlo dostat, že to bude emocionálně silné. No, ale nebylo. Nějak jsem se do filmu nemohl dostat, ty postavy mě nezaujal a já jsem ten příběh nedovedl prožít tak, jak by si rozhodně zasloužil. Myslím si, že je to trochu moje vina, ale prostě to nebyl tak silný zážitek. (04.01.2016)

2/10 Zralá učitelka dějepisu musí po několika letech své kariéry přehodnotit historii vlastní rodiny. Její noví žáci jí totiž ukáží, že není důležité jenom to, co vyčte v oficiálních knihách, ale musí sledovat i jiné prameny. Přes manželův nesouhlas se dává do pátrání po původu své adoptivní dcery, aby nepřímo odhalila dosud bezmyšlenkovitě ignorovanou část dějin své vlasti i lidí kolem sebe. Od začátku se celý film neskutečně táhne a sou užvaněností sice rozehrává několik nosných témat, ale téměř žádného se nedrží déle než 5 minut, aby pak zase mohl otevřít něco dalšího a položit jiné řečnické otázky ponechané bez odpovědi. Cenný bude hlavně pro ty, kteří tuto konkrétní dobu v 70.letech zažili, a proto film ocenili severoamerickou cenou, pro mladší žijící pouze v demokratické společnosti zůstává z podstatné části těžko čitelný a ve výsledku si z něj možná odnesou jenom příběh ženy zmítané vnitřním bojem rodina vs. pravda. (14.01.2009)