Hříchy pro pátera Knoxe

Velmi pozitivní v době vzniku seriálu bylo, že došlo k opětovnému návratu k žánru kriminálního seriálu. Ovšem zpracování je v porovnání s klasickými českými seriály od „Hříšných lidí města pražského“ až po „Případ pro zvláštní skupinu“ opravdu ubohé. Výkony herců jsou velmi slabé až ochotnické. Zápletky jsou překombinované, nereálné a někdy až infantilní. Vyskytují se logické chyby a nesmysly. Konce příběhů jsou často odbyté a pouze odvyprávěné. Dobrým tahem bylo obsazení výrazné Zlaty Adamovské a Vladimíra Dlouhého, kteří vysoce předčili ostatní. Partnerské dvojice jsou často velmi nesourodé. Příkladem je Zlata Adamovská a Petr Kostka, který podlé mého názoru hrubě nezvládl svou roli jejího partnera a působí mimořádně toporně a nevěrohodně. A co říct při pohledu na v posteli zastřelené Kateřinu Brožovou a Vladimíra Brabce? Asi bez komentáře…. Zajímavé jsou odkazy na tehdejší dobové reálie, jako například tehdy všude omílaná kupónová privatizace, jejíž důsledky rozhodujícím způsobem ovlivnily životy nás všech. (04.07.2014)

Dušan Klein se nezalekl živého vysílání a vyplatilo se. Příběhy natočené podle předlohy Josefa Škvoreckého měly kouzlo. Zlata Adamovská v roli barové zpěvačky Evy Adamové, která pomáhá rozřešit případy, byla půvabná. A písničky i hudba dokreslovaly pohodovou atmosféru. Občas cédéčko opráším. Jen mě mrzí, že jsem se nikdy nedovolal do studia, abych řekl správnou odpověď. Odměnou pro vylosované diváky bylo natáčení dalšího dílu. (08.07.2008)

Výborný detektivní cyklus, na kterém se mi asi nejvíce líbí vizuální a atmosférické odkazování na klasické "hard-boiled" kriminálky, přiznám se, že bych nevěřil, že se něco takového dá v lacině působících televizních kulisách natočit... Nejlepší režijní počin Dušana Kleina, kterému herecky kraluje spojovací článek všech epizod Zlata Adamovská, která krom tradičně skvěle zvládnutých partů potěšila i pěveckými vlohy (její zpěv se mi narozdíl od většiny zdejších komentujících opravdu líbí). (27.06.2010)

Těžká srdcovka. Když to běželo poprvé naživo, vždycky jsem se během hudby, která doprovázela desatero pátera Knoxe, strašně bála. Herci, pokud vím, hráli taky živě. Navíc to byla krásná interakce s divákem. Vždycky si vzpomenu na Martu Skarlandtovou, která živé přenosy moderovala, a dramaturga Václava Šaška. (09.05.2020)

Detektivní seriál z doby, kdy bylo zapotřebí jen jedno policejní oddělení a všichni vrazi byli pochytáni během deseti dílů. Myšlenka s deseti pravidly, které zapojuje dívaka a hlavně udržuje jeho pozornost nejen u jednoho dílu (aby věděl, které pravidlo už nemůže být u pokračování porušeno) je mistrovsky vymyšleno. Smekám před samotným natáčením, které probíhalo i živě a zejména Adamovské, která mi zpěvem nejen nevadila, ale jako postavu jsem si ji velmi oblíbila. (20.07.2011)