Útěk ze seriálu

Zpočátku se mi to jevilo jako dobrá komedie, ale pak se to zvrhne v rodinné skorodrámo. Takže mně to přestalo bavit, ale jsem statečný a dokoukal to, možná proto, že mám rád pana Nárožného. Je škoda, že to autoři takto pokazili, hádkami atp. Podruhé ani omylem. 201206088343/8528+++++++++++++++++ Tak jsem to podruhé přece jen zkusil. Protože mýlit se může každý. Bohužel, musím naprosto přesně opakovat svůj starší komentář napsaný před sedmi lety. A ještě mohu přidat, že tohle se mi vůbec nelíbilo. Nevím tedy co na tom bylo komediálního. Panu Nárožnému, mému oblíbenci tahle role vůbec nesedla. Takže hodnocení zůstává i po letech stejné. (08.03.2014)

Něco mezi TRHÁKEM a BAMBINOTEM, každopádně parádní nápad, který - jak už tady mnohokrát zaznělo - setsakramentsky předběhl dobu. Skvěle napsáno, skvěle zahráno, jen na to bohužel asi nebyly peníze, takže je to celé dost papundeklové. A vzhledem k roku výroby celkem zákonitě, leč o to nespravedlivěji zapadlo ve šrumci dějin. Filmařský triumvirát Nárožný-Heřmánek-Vašut naprosto fenomenální. 80 %. (22.11.2020)

,,Já když se do tebe zamilovala, ta jsem se zamilovala do Cyrana z Bergeracu, jenže se z něj vylíhl Sláma!'' --- Už to tady zaznělo. Námět geniální, ale socialistické kulisy to tak trochu sráží. Na druhou stranu soudruh Ing. Sláma ač náměstek je ještě starým soudruhem pracujícím ve fabrice a toto názvosloví by k modernímu hávu moc nezapadalo. A budovatelský odér seriálu připomíná i skvěle udělaný hudební podkres jeho fiktivních titulků. Děj chvilkami nudí, ale místy dochází ke skutečně zajímavým dialogům. Film s velkým předstihem vystihl fenomén, který byl pak markantní hlavně v devadesátých letech, kdy se se seriály roztrhl pytel. Za komunismu totiž sice vznikla celá řada seriálů, ale většina z nich byla národu spíše tak trochu k smíchu. Jmenujme třeba Zákony pohybu, Muže na radnici, Okres na severu, Plechovou kavalérii, vysmívané Rodáky a další. Řada z nich ukazovala jak je to náročné v tom či onom řemeslu a vždy se jimi táhla ideologická niť vůdčí role strany. A toho měl divák po všech těch schůzích a ideových školeních i tak dost. Naštěstí tam alespoň hráli herci už tehdy slavných jmen , ale i oni sami často nemohli v té vatě předvést veškerý svůj um. Proto se chytly spíše ty seroše z reálného života jimž vévodili třeba Chalupáři, trochu Druhý dech a národem milovaná Nemocnice na kraji města. Zatímco málokdo si ztotožňoval Buchvaldka jako pracovníka Národního výboru, nebo Josefa Dvořáka jako výborného kuchaře, u Jaroslav Moučky došlo ke zcela jinému efektu a po roli bodrého krajského tajemníka Pláteníka mu Pláteník už tak nějak zůstal. Dokonce si lidé zejména na vesnicích pletli jeho skutečné jméno se seriálovým byl jako Pláteník následně dlouho vnímán na besedách širokou hlavně starší veřejností. A já si skoro myslím, že Ing. Sláma a to celé kolem něj tím byl možná takovým předobrazem a inspirací k tomuto scénáři. Podobný osud potkal některé herce z Nemocnice na kraji města, kdy třeba pan Abrhám sám míval někdy problémy s lidmi, kteří v něm i v reálném životě viděli nekompromisního primáře Blažeje. Svým způsobem byli předlistopadoví seriáloví herci  ti první, kdo si u televizního diváctva prošli spojováním jimi hraných postav s jimi samotnými. Polistopadová smršť pak některé nebožáky hrající hlavně záporné postavy dostala mnohdy do nejedné nepříjemné situace a zmiňovali se o tom jak herci Života na zámku, tak Ordinace v růžové zahradě, Ulice apod...  Závěr filmu měl docela dobrou ironickou tečku. Pana Nárožného mám rád a soudruha Slámy se zhostil bezvadně. Opět jsem si taky při sledování musel říci jak tenkrát neskutečně nádherná ženská byla Dáda Patrasová. Tohle bylo hodně zajímavé i z hlediska fenoménu jakým je ovlivňování lidí filmem a předkládanými obrazy.  Dávám tedy za dva psy a jednu kočku. * * * (19.10.2023)

Diváci se s ním setkávali denně, z televizní obrazovky velmi jednoduše vstoupil do jejich životů. Kým je ale opravdu, je ještě Hofman, nebo snad Sláma? Neví to ani manželka, ani nová známost, ani on sám... Výborný hořce vtipný příběh o těžkém postavení seriálového herce, tvůrců i úzké hranici mezi televizním světem a realitou. V dnešní době snad ještě aktuálnější než před 22 lety. (11.03.2012)

Útěk ze seriálu se mi líbil. Petr Nárožný umí zahrát člověka, který ztrácí sám sebe na úkor postavy, kterou v seriálu hraje. Prostě z herce Hoffmana se stává ing. Sláma i v osobním životě a je načase s tím něco dělat, než se to posejří úplně. Možná místy příliš absurdní, ale vcelku vtipné a i lehce k zamyšlení. Díky dobrým hercům 70% (08.03.2015)