O princezně na klíček

Nejvtipnější pohádka všech dob. Neskutečně dementní, ovšem v nejkladnějším slova smyslu. V podstatě stojí celá na Petru Nárožném, který už má sice za sebou celou řadu přiblblejch panovníků, ale věřte tomu, že tady své kreace povýší doslova na meziplanetární level. Stalo se vskutku poprvé, abych u dopolední televizní pohádky zažil nefalšovaná muka záchvatů smíchu. Jeho vévoda Žán mimochodem stihne postavit loď ze sirek v neprůhledné láhvi, naolejuje bradla, či vynalezne létající koloběžku. Mezitím vypouští hlášku za hláškou jako: "Jé! Já už asi včera nabil dělo!" "Plešoune....Komu tykáš?!?" Nebo pro mě vůbec tu nejkultovnější: "Ano, hřebík na lahvičku...Proč ne?" Zkrátka parádní vanménšou, kterou nekazí ani tentokrát jen průměrní Kaiser s Lábusem, přehrávající Dagmar Veškrnová či nevýrazná titulní postava samotné princezny. Rozhodně nečekejte klasicky pojatý žánrový výtvor, spíš neprávem pozapomenutý šílený experiment z pera nedoceněného Josefa Hanzlíka. 90% (05.10.2008)

Je to strašná blbina, ale v tom nejlepším slova smyslu. Perfektně obsazená a až nečekaně vtipná. Jen by mě zajímalo, co na tuhle pohádku říkaly (říkají) děti. Třeba takového Petra Nárožného, který olejuje bradla, staví loď v neprůhledné lahvi a na německého barona spustí "Kdo vám mohl říct takovou blbost? Nebo... Vy vypadáte na to, že vás to mohlo napadnout samotnýho, co?", mohou opravdu docenit jen odrostlejší diváci. (25.03.2012)

Netradičně pojaté staré pohádky mi zas až tolik nevadí, zvlášť když jsou pojaté vtipně a s nadsázkou. Tady se mi to taky zpočátku líbilo – král vynálezce, princezna na klíček, záludní rádcové i proradná madam s dlouhými zlodějskými prstíčky, ale postupem času to začalo být poněkud otravné, opakující se. Co se hereckých výkonů většiny zúčastněných týče, tak s těmi jsem výraznější problém neměl, ale na víc jak obyčejný průměr to nevidím. (25.12.2020)

Šíleně praštěná pohádka, kde se přehrává ostošest, což nevadí v případě, kdy je na scéně Petr Nárožný, jehož dialogy s Ivou Janžurovou by měly vejít do zlatého fondu českých pohádek. Bohužel jakmile tito dva herci zmizí z obrazovky, je to nuda. Vladyka se může snažit jak chce, ale prostě už to pak není ono. Entré Pavla Trávníčka jako narcistního prince nechápe asi ani on sám ještě dnes. Písničky tolik typické pro televizní pohádky neruší, ale rozhodně ničím nezaujmou. Ani Kaiser s Lábusem nevylepší pocit z věčného pitvoření až trapasení. Čili povedená, v první polovině geniální, poté spíše průměrná pohádka. Hudba: Petr Skoumal (26.03.2012)

Debilnější způsob ničení záznamového materiálu si představit nedokážu. FUJ! Tak imbecilní dialogy a režii aby člověk pohledal. Měl jsem zato, že na děti se nemají dělat připitomělé grimasy a člověk by k nim neměl vyjadřovat jak jedinec s IQ tykve. Doufám, že tahle hovadina mým dětem mozek nikdy nevyrabuje. A ty písničky? V 95% případů jedna jediná písnička spolehlivě zabije jakkoli povedený příběh. Jenže tady u nich navíc i rytmicky natřásají těla. Člověk by řekl, že už ví, odkud se v Bollywoodu inspirovali :-/. Ty stupidní popěvky onu filmovou mrtvolu roztrhaly na cucky a tanečky byly satanistickým rituálem nad roztrhanou mrtvolou. (12.05.2013)