Šedá zóna

Veľmi zaujímavý počin, ktorý si zaslúži plný počet už len za to, že sa našiel niekto, kto sa nebál spracovať jeden z najkontroverznejších "blackoutov" ľudskej histórie. Neveril som, že by som sa mohol stretnúť so sonderkommandami mimo dokumentárneho formátu. Film dokáže priblížiť atmosféru 40. rokov minulého storočia veľmi tvrdým až surovým spôsobom, čo však nie je na škodu, naopak. Film by som odporučil ako učebnú pomôcku, aby nedochádzalo v budúcnosti k počatiu a následne narodeniu podobných....ako biskup Richard Williamson. (28.11.2008)

Hodně drsný film z koncetráku, kde se vraždí, plynuje, spaluje atd. Atmosféra velmi tíživá díky šedivému kamerovému filtru, ale bohužel filmu chybí lepší příběh i lépe zvolení herci. Je to škoda, Šedá zóna mohl být hodně silný filmový zážitek, ale jediné co dokáže, je vyvolat depku, rozhodně se ale nevryje pod kůži a kvůli absenci děje se i celkem snadno zapomene. 70% (04.08.2015)

Je to velmi podobné filmu Saulův syn, včetně tématu dítěte, které přežije komoru. Drtivá většina filmu je postavená na reálných událostech a většina dění je tu zobrazena s historickou věrností k tomu, co se ve vyhlazovacích táborech dělo. Včetně kluzkých těl, špinavých komor, které se pak každý den myjí a znovu malují. PS: podle několika málo přeživších pamětníků opravdu párkrát malé dítě komoru přežilo, jeho osud však bohužel skončil tak, že ho SS ho okamžitě zabili. (28.01.2018)

Tenhle film není oddychovka na sobotní odpoledne, protože diváka protáhne doslova peklem. Zatímco jiné filmy o holocaustu se většinou spokojí s pohledem na kouř vycházející z komínů krematorií, tady se většina děje odehrává právě v předsíních plynových komor a nelítostném žáru spalovacích pecí. Teprve u závěrečných titulků si divák uvědomí, že hned někde na počátku příběhu vzpoury Sonderkommanda maďarských Židů, kteří chtěli zlikvidovat osvětimská krematoria, vlastně zapomněl dýchat. (07.05.2007)

Hodně působivě zpracované silné téma, které nahání hrůzu jen si na to zpětně vzpomenu. S každým světlejším momentem a náznakem naděje na přežití jsem se čím dál tím hlouběji ponořoval do mrazivé atmosféry, která je díky realistickým scénám místy opravdu pekelná. Stačí jen když si vzpomenu na stoupající černý kouř z krematorií nebo na nástup do "umýváren" a ten pocit je tu zase. Po závěrečném monologu jsem jen tiše zalapal po dechu. (21.09.2007)