Prízračný svet

Velice zajímavý film, který mě podruhé pohltil ještě více, než při prvním shlédnutí. Ústřední herecký trojlístek Birch, Buscemi a Johansson je perfektní, ale hlavní zásluhu na působivosti snímku má bezpochyby Terry Zwigoff (mimo jiné spoluautor scénáře a několika písní). Jen ten komiks, podle kterého byl film natočen, si nějak nedokážu představit. (28.07.2004)

Enid a Rebecca jsou nerozlučné kamarádky a právě dokončily střední školu. Teda skoro, Enid má ještě nějaký ten rest. „ Je to divný, skončit školu. Mít to konečně za sebou. Fakt divnej pocit. – Jo. Mě to zatím nezasáhlo“. A než si seženou společný byt a začnou poznávat ten nový svět..proč se zatím nepobavit na něčí účet. Krutý žert, který zatřese nejenom jejich přátelstvím. A poznání, že ta opravdová zkouška dospělosti, může být velmi těžká a velmi hořká. Výborný scénář, skvělá trojice herců a především Thora Birch . Pro mě 5* záležitost.. „Už vím, proč nikam nechodím. Nechápu 99 procent lidstva. – To já taky ne. Ale nemyslím, že je to úplně ztracený“. (09.06.2006)

Očakávania som mala veľké a neboli celkom splnené, ale ani celkom nesplnené. Príjemný, krehký a hlavne neklišovitý príbeh o mladých ľuďoch na hranici dospievania konfrontovaných s ľuďmi dávno dospelými i trvale nedospelými a "zákonmi" sveta dospelých, s ktorými sa jedna poslušne vyrovnáva a druhá ich nechce prijať. Steve Buscemi je skvelý a Thora Birch má super hlášky. Páčila sa mi aj príjemná symbolika (Norman na zastávke) a vypracovaná tragikomika vzťahov i životných zvratov. (08.04.2005)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mi nepřišel úchvatný ani moc zajímavý, ale pouze a jen čistě nezávislý. Nezávislá natolik, že je vlastně o ničem, ale tváří se jako plnohodnotný film, který by jste měli vidět a to nejen kvůli budoucí hvězdičce Scarlett. Jen varuji, kdo nemiluje nezávislost nenajde nic víc než slabý film v kterém se nezávislí herci snaží zaujmout hollywood. (07.05.2006)

Před prahem dospělosti se kolem mě pohybovaly dvě skupiny holek, které jsem nemusel. První byly ony platinové M.Suvari z American Beauty, jenž "zdobilo" sebevědomé vystupování, přezíravost a zaslepená přízeň nejen pubertálních chlapců. Povětšinou byly rozumu mdlého, ovšem občas se pod tou slupkou schovávala zranitelná a okouzlující bytost, která dokázala sundat masku suverenity. Čest těmto výjimkám! A pak tu byl extrém opačný v podobě T.Birch z Ghost World. Nevzhledné, v divných hadrech oháklé dívky, zakrývající komplexy navýsost suverénním a povýšeným chováním, pohrdající mužským světem a zahořklé ke všemu konvenčnímu. V těchto případech však byla ona slupka naštěstí mnohem tenčí a k jejímu odstranění mnohdy dotyčné stačilo počkat si na ten správný autobus a ukončením pozérství se konečně stát sama sebou.. Zwigoffův film není nikterak výjimečný, ale popsal ten přízračný svět dospívání naprosto trefně a když si přidáte tradičně skvělé herectví zranitelného králíčka Buscemiho, budete usínat o potvrzenou zkušenost bohatší. Závěrem bych chtěl poprosit odborníky z diskusní sekce Filmová teorie o analýzu fragmentu krátkometrážního díla učitelky výtvarné výchovy Roberty Allsworthové 'Mirror, Father, Mirror'. Jsem přesvědčen, že se jedná o sugestivní popis incestních reminiscencí, zmítajících se mezi minulostí sužovaného duchovna a nejistou budoucností traumaty poznamenaného nitra a to za užití premisy, že ona zrcadla jsou latentním významem časového segmentu kontinuity krvesmilstva. Jakožto pouhý laik se však mohu pochopitelně mýlit.. (21.04.2010)