Hry o život: Balada o hadoch a vtáčatkách

Klasická dojička série, na kterou už všichni zapomněli a tvůrci se ji snaží oživit tím nejlacinějším způsobem a tím je prequel. Sledujeme tak všechny staré postavy v mladých tělech v naprosto rutinní, nudné a lacině vypadající slátanině, která může zaujmout snad jen publikum mezi 12-15 lety, které si připadá moc cool na sledování Harryho Pottera. Mrzí mě, že se talent Francise Lawrence, utopil v téhle teen bažině. 30% (26.01.2024)

Hunger Games tímto pokračováním stále drží laťku na stejné úrovni - tedy úplně na samém dně. Znovu nás s otevřenou náručí přivítala spousta absolutně ničím nezajímavých postav, které s námi rozehráli další dětské hry. Herecké výkony byly absolutně příšerné a zřejmě by tvůrci nic nepokazili a ještě ušetřili, kdyby do rolí obsadili kupříkladu neherce z TV Barrandov. Příběh byl snad vůbec doposud nejhorší. Neměl ani minimální potenciál mě nějakým způsobem vtáhnout do děje. Úplně jsem u toho trpěl. Romantická linka byla zcela nefunkční, nucená a samozřejmě černobílá, aby splňovala veškeré současné rasové kvóty. Žumpoidní zábava pro děti a nedorostlé dospělé. [8 %] (25.02.2024)

Balada o ptácích a hadech příliš nesází na akci, ale především postavy, dialogy a ukázku toho, jak okolní vlivy zvládají vyvolávat vnitřní zlo. Režisér Francis Lawrence se vrátil do světa Hunger Games a natočil solidní prequel, který v rámci výpravy pracuje s faktem, že se skáče 64 let před start původní série, zároveň má štěstí na casting (především na ústřední dvojici) a zvládá fungovat jako uspokojující adaptace, která má rozhodně své mouchy a například po audiovizu Návrat do Panemu přesto zvládne uspokojit a naznačí, že jde pořád o dostatečně zajímavý svět, který by šlo nadále prozkoumat.... (14.11.2023)

Tohle se za mě vůbec nepovedlo. Oproti knížce, kde se dá myslím v rámci Young Adult žánru mluvit o slušném příběhu vykreslujícím vznik antihrdiny, mi film připadá jako totální misinterpretace a trochu výsměch předloze. Nemluvě o tom, že i kdyby člověk úplně odhlédl od knížky a všechno bral s nadhledem a odstupem, tak je to jen ztěží dokoukatelný, velmi chotický film, který zapomenu, že jsem viděla ve chvíli kdy jsem odcházela z kina. Jestli Vás někoho zajímá, jak se ze Snowa stal ten Snow, kterého potkáváme v Hunger Games triologii, tak si přečtěte knížku, věřím že filmová adaptace to nemůže pomoci pochopit nikomu. (17.11.2023)

Občas to hapruje v tempu, zejména závěr, ale jinak je to hodně příjemné prohloubení světa, který byl v původní trilogii vykreslen poměrně jednostranně a navíc jak byl děj vždycky hodně akční, nezbývalo na něj ani mnoho času. To tady neplatí a kromě charakterů postav tu scénář velice slušně buduje základy pro budoucí Panem tak, jak ho známe. Kapitol, který tak tak přežil rebélii, kterou rozpoutal 13. district ještě ani zdaleka není na vrcholu své slávy, technologicky se teprve rozvíjí, chová se daleko více neohrabaně a své nekalé úmysly ještě neumí pod pozlátkem luxusu tak důkladně schovávat. Je to celé pojato daleko více syrově a zejména vykreslení prapůvodního pojetí hladových her mě svou přímočarou brutalitou poměrně překvapilo. Tomu se poddává i celkový art design, který fušuje do jakéhosi futuristického retra s lehounkou příměsí dobové římské a zároveň kvazi-sovětské architektury. Vypadá to cool. A fajn je i obsazení. Tom Blyth jako budoucí prezident Snow je naprosto přesný, Rachel Zegler je taky super a celá ta lehounká, ne vyloženě muzikálová, ale na písničky orientovaná stylizace mi sedla. Koneckonců, ony písně hrají nemalou roli i původní trilogii. Za mě dobrá kombinace, která fanouškům neustále příjemně odkazuje na původní trilogii a zároveň dává najevo, že není jen zbytečným fanservisem. A že je to naopak universum, ač teda ne nějak přehnaně rozvětvené, které má stále co nabídnout. (27.01.2024)