Reklama

Reklama

Sociálně kritické drama z periférie Mexico City o tom, jak žijí a přežívají mladiství na okraji společnosti. Pocházejí z chudých rodin a nemají možnost vymanit se z bludného kruhu násilí, zneužívání a nedůvěry. Tento snímek je syrovým obviněním dospělých v roli rodičů. Syrovost a upřímnost tak umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil na aktuálnosti. (Levné knihy)

(viac)

Recenzie (83)

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Luis Buñuel prezentuje nepěkný obrázek Mexika. Jeho síla je v tom, jak všechno pojímá chladně, jak i hudba zůstává téměř netečná, jen sem tam trochu graduje. To, co film "Zapomenutí" zobrazuje, je krutý život, bez příkras, ale také bez naděje. A proč ne? Proč by někdo v něčem podobném nemohl žít? Propojení se sny tomu dodává kupodivu ještě větší realističnost. ()

Xeelee 

všetky recenzie používateľa

Syrové, depresivní… Buñuel překvapivě natočil v podstatě normální realistický film se skvělou kamerou. Možná až moc realistický. Pro někoho, kdo si Buñuela spojuje se zábavnými surrealistickými hříčkami, to musí být velké překvapení. Na tomhle dílu je ale i tak znát autorův rukopis. Krátká surrealistická snová pasáž a kamera jsou nezaměnitelné. Zapomenutí disponují silným příběhem, kde občas člověk lituje i toho největšího hajzla, když líčí jak vyrůstal. V životě také není nic čenobílé. Matka nesnáší nesnáší svého syna, malého kluka, z jehož pohledu je příběh vyprávěn, a pak se diví, co z něj vyrostlo, když i četník na policejní stanici pro něj má víc pochopení než ona. Kdo by něco takového neznal z vlastního okolí. Stačí kouknout na matky, řvoucí na své malé caparty, o které se nechtějí starat. Co z nich s takovou výchovou může vyrůst jiného než povaleči, kriminálníci a hajzlové? Obzvlášť když je doba zlá a lidé si stěží vydělají na jídlo. V tomhle prostředí se poctiví lidé stávají ohroženým druhem. Co se stane, když se někdo chce polepšit? ()

Reklama

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Ako najlepšie ukázať život miliónov chudobných detí, keď nie prostredníctvom života jednotlivca? A kde inde, keď nie v najväčšom meste na svete, plného obrovských sociálnych kontrastov a paradoxov? Materinská láska, domov, jedlo, vzdelanie, to sú veci o pár kilometrov, respektíve o pár ulíc ďalej absolútne samozrejmé, v živote malého Pedra, žijúceho niekde na chudobnom predmestí ale ťažko vybojovateľné. Buňuelovi sa podarilo vykresliť drsné prostredie mexickej štvrte na základe silného scenára a postáv, ktoré chytia diváka hneď od začiatku, aby sa tak mohol neskôr nepekne, ale férovo, čiže realisticky, zahrávať s jeho emóciami. Nikto nie je bez viny, avšak všetci sú obeťami prostredia, do ktorého sa narodili. Buňuel chovanie postáv lacno neospravedlňuje, na to je príliš inteligentný. Čo sa s tým všetkým dá robiť, na to dodnes žiaden politik odpoveď ani riešenie nenašiel a tak jedinou relevantnou možnosťou je o tom nakrúcať filmy. Môžeme to považovať za výkrik do tmy, ale aspoň trhá bubienky našich uší. ()

frashmaker 

všetky recenzie používateľa

Drsný a tvrdý film plný lidského hnusu ukazující chudinské poměry v Mexico city. Síla party (gangu) je silnější než lidská vůle a bez opravdové lásky matky není možné odporovat falešnému zájmu od grázlů, jimiž je jedinec obklopen. Úžasné herecké výkony, geniální snová pasáž. No co víc si přát. Buňuel je nevídaně svůj a jeho osobitost mě ohromuje. ()

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

6/10 "Kdybychom misto decek mohli vychovavat drubez" - kupodivu mezi jednotlivyma mladyma jsou i slusne decka - to neni jako dnes ;]] Jasna inspirace a predehra k Babencovu Pixotovi. Tady ale Buna pridava po dokumentarnim zacatku snove sekvence, coz pusobi rusive. Vetsina scen ale chtela vic pritlacit na pilu, ale nasili a ozehavych temat je tam na film zacatku 50.let az az. ()

Galéria (16)

Zaujímavosti (11)

  • Film obsahuje presne 365 záberov. (Bilkiz)
  • UNESCO spustilo program Memory of the World na zabránenie kolektívnej amnézie, ktorý vyzýva k zachovaniu cenných archívnych filmov a knižničných zbierok po celom svete. Tento film a film Fritza Langa Metropolis (1927) boli prvé dva filmy uznané týmto spôsobom. (Bilkiz)
  • Po úspěchu filmu Gran Calavera (1949) vyhledal Luise Buñuela producent Óscar Dancigers. Buñuel už měl připravený scénář s názvem „Mi huerfanito jefe“ o chlapci, který prodává losy. Dancigers měl však na mysli realističtější a vážnější zobrazení chudých dětí v Mexico City. Po průzkumu Jesús Camacho a Buñuel přišli se scénářem, se kterým byl Dancigers spokojen. Film lze vnímat v tradici sociálního realismu, ačkoli obsahuje i prvky surrealismu, které jsou přítomny ve většině Buñuelových děl. (classic)

Reklama

Reklama