Zapomenutí

"Téměř každé hlavní město, jako je New York, Paříž, Londýn, skrývá za svým bohatstvím chudobou stižené domovy, kde špatně živené děti se zanedbaným zdravím a vzděláním jsou odsouzeny ke zločinu..." praví se v úvodu tohoto pozoruhodného filmu, mexické odpovědi na italský neorealismus. Nadčasovost a hloubka výpovědi z tohoto snímku přímo čiší, nicméně v době svého vzniku byl v Mexiku odsouzen, Bunuel byl obviňován "z hrozné nehoráznosti vůči Mexiku" a různé odbory požadovaly režisérovo vyhoštění. Přitom tento snímek nic nezakrývá, ničím se neproviňuje, pokud ovšem vinou není zobrazování těch nejtemnějších stránek chudoby v moderním světě, kde ti nejzoufalejší jsou okolnostmi přinuceni ke krádežím či dokonce vraždě. Snímek je pravda dost syrový, odpovídají tomu i herecké výkony dětských neherců, které skutečně dávají vzpomenout na snímky de Sicy, jehož Dětmi ulice se Bunuel nechal inspirovat. Syrovost a upřímnost však umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil ze své aktuálnosti. (09.07.2007)

4,5*/5..."Mesto Bohov" spred 60 rokov!!! Nadčasové jak sviňa, miestami dychvyrážajúce a drsné. Miestami mi to celé pripomenulo Jodorowského (mrzáci, freaks), ale toto nebola žiadna filozofia a astrálna prechádzka rôznymi obskurtnými zákutiami- toto bola realita obnažená na kosť, neprikrášlená a odpudzujúca. Čo ešte oceňujem je vykreslenie charakterov- nádhera! Nikto nie je čierny alebo biely - VŠETCI čiernobiely, tak ako každý smrteľník. A snová sekvencia je čerešnička na torte, pri ktorej plne chápem, že tento film je pre "niekoho" (zdravím Flooydena:) majstrovským dielom...A ten symbolický záver- paráda!!! (28.01.2009)

Rozhodně nejdrsnější film z 50. let, co jsem viděl. Ukazuje nám nepřikrášlený život v ghettu, kde malé děti hladoví a okrádají slepce a mrzáky, aby vůbec přežili. Nutno dodat, že i postava slepce není žádný svatoušek a jednoho naivního chlapce si tam div nezotročí. Důraz je kladen na více postav. Mě každopádně k srdci nejvíce přirostl Pedro, který se chtěl vymanit z těch sraček, ale to holt není tak jednoduché. Vždy když se situace ve filmu k lepšímu obrací, přijde hlavní hajzl Jaibo a všechno zkazí. Všudypřítomné násilí a hodně krutý konec dokazují, že i takto staré filmy mohou být stále aktuální a nejsou jen o uhlazených elegánech s cigárkem v hubě. (10.09.2014)

Buňuel, nebuňuel, žiadna sláva to teda nebola. Ani neviem, či mi to pripomínalo viac Mesto bohov alebo diela talianskeho neorealizmu. Podstatné je, že to bolo čierno-biele nielen z hľadiska použitého filmového materiálu, že to bolo extrémne zostarnuté a že ma to nebavilo. Dávam tri hviezdičky, lebo dobrého režiséra tam bolo cítiť, ale pocit, že títo starí uznávaní majstri už patria iba do učebníc histórie filmu, tento film iba prehĺbil. (08.05.2018)

Luis Buñuel bol ozaj režisérskym majstrom a dokazoval to každým svojim filmom. V tomto nastavil nemilosrdné zrkadlo svetu rodičov, ktorí sa nemožu alebo nevedia postarať o svoje deti. Z tých vyrastajú krutí delikventi, ktorí sa neštítia ničoho. Snímok sa stal nadčasovým, o čom svedčí súčasná narastajúca chudoba a nárast kriminality mladistvých... (07.10.2013)